Ochrana osobnosti mezi akademiky
Přepis je k dispozici pouze pro předplatitele
Díky předplatnému získáte:
- Více jak 400 chytrých podcastů ze světa práva, daní, účetnictví a personalistiky
- Audiotýdeníky - souhrnný týdeník aktualit
- Audiozákony - důležité zákony ve zvukové stopě
- Přepisy všech podcastů
- Mobilní aplikaci
Krajský soud v Brně poměrně nedávno řešil zajímavý spor týkající se ochrany osobnosti v prostředí vysokoškolských pedagogů. I akademici by měli být schopni snášet určitou míru kritiky. Zatímco označení „cholerik“ a „chamtivý“ by měl vysokoškolský pedagog být schopen tolerovat, hodnocení „amorální“ je již nepřípustně přehnané. Pojďme se společně podívat, v čemž krajský soud spatřuje mezník mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti.
Jistě si všichni pamatujeme známý Nález Ústavního soudu týkající se zpěvačky Heleny Vondráčkové a její kauzy na ochranu osobnosti, podle kterého osoby veřejně činné, tedy politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy, aj. musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. Tyto osoby mají totiž snadný přístup k médiím, a tedy i snadnější možnost vyvrátit to, co ve vztahu ke své osobě považují za smyšlené. Soudní ochrana by v těchto případech měla plnit až subsidiární úlohu.
Obdobný případ, avšak z prostředí vysoké školy se octl na stole Krajského soudu v Brně. Jádro sporu tvořil e-mail, ve kterém žalovaný označil žalobce za amorálního, chamtivého a cholerika, což je o něm veřejně známo, a ž