Chytrý podcast Petra Vondraše na téma:

Výchova a vzdělávání z pohledu DPH

Základním předpokladem pro osvobození výchovné a vzdělávací činnosti je její poskytování ve vyjmenovaných typech škol. Jejich výčet nabízí hned první odstavec § 57 zákona o dani z přidané hodnoty, který si dnes v rámci miniseriálu o osvobozených plněních představíme. Ustanovení týkající se dodání a nájmu nemovitých věcí zatím odsuneme, protože rozsáhlá novela číslo 461/2024 u nich stanovila účinnost změn až od 1. července 2025 a Generální finanční ředitelství avizovalo k této oblasti vydání podrobné výkladové informace, takže si osvobození dodání a nájmu nemovitých věcí probereme až po vydání této informace.

Ale zpět k výchově a vzdělávání. Kromě samotného typu škol hraje významnou roli při osvobození vzdělávání od daně akreditace. Ta je potřebná pro osvobození studijních programů na vysokých školách a obecně u poskytování rekvalifikačního vzdělání nebo poskytování služeb odborného výcviku. Stejný rekvalifikační program, nabízený školicím střediskem, které na něj bude mít akreditaci, a subjektem bez akreditace, bude mít proto rozdílný způsob zdanění. Zatímco u školicího střediska s akreditací zaplatí zákazník, konkrétní osoba, cenu rekvalifikačního kurzu bez DPH, za obsahově totožný kurz bez akreditace musí zaplatit poskytovateli částku navýšenou o DPH, pokud je poskytovatel plátcem.

Podobně jako u rekvalifikací to funguje i u výuky cizích jazyků. Ta je osvobozena u vzdělávacích institucí uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Novela účinná od 1. ledna letošního roku přinesla zpřesnění textace zákona a odstranila tím výkladovou nejasnost. Podle znění § 57 před novelou bylo osvobozeno jazykové vzdělávání poskytované fyzickými a právnickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Nejasnost panovala nad tím, zda je od daně osvobozena veškerá jazyková výuka nabízená těmito ministerstvem uznanými subjekty. Ve znění novely číslo 461/2024, tedy s účinností od 1. ledna 2025, platí osvobození jen pro jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, kterou poskytují ministerstvem uznané subjekty.

I když je od letošního roku jasné, že ministerstvem uznané vzdělávací instituce mohou nabízet jazykovou výuku osvobozeně jen jako jednoletý kurz s denní výukou nebo v přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek, jejichž seznam stanovuje ministerstvo rozhodnutím, setkáme se s osvobozením výuky cizích jazyků ještě v rámci jednoho ustavení § 57. To se týká výchovných, vzdělávacích a volnočasových aktivit poskytovaných dětem a mládeži. Kromě omezení na tyto dvě věkové skupiny, je dalším omezením pro osvobození status poskytovatele. Aby mohly být zmíněné aktivity od daně osvobozeny, musí být poskytovány veřejnou nebo neziskovou organizací. Tím se mimo osvobození dostává jednak jazyková výuka pro dospělé, ale také výuka dětí zajišťovaná právnickou osobou, která má formu obchodní společnosti, nebo učitelkou podnikající jako fyzická osoba.

Od daně je osvobozeno i dodání zboží v rámci výchovy a vzdělávání, které poskytují subjekty, jimž je umožněno poskytovat osvobozeně výchovnou nebo vzdělávací službu. Jako příklad si můžeme uvést výrobky z dílny učňovské školy, které v rámci výuky žáci vytvořili a škola je prodává. Podobně jsou osvobozené i služby poskytované v rámci od daně osvobozeného vzdělávání. Pokud zůstaneme u učňovského školství, tak to může být platba za kosmetiku nebo kadeřnické služby, které opět v rámci praktické výuky poskytují žáci školy.

Pokud se přesuneme od vzdělání k výchově, konkrétně k péči o dítě v dětské skupině, ta je osvobozena, pokud je poskytována veřejnoprávními subjekty nebo subjekty, jejichž cíle jsou podobné. Jak je uvedeno v článku 133 písmeni a) evropské směrnice číslo 2006/112, subjekty, kterým je umožněno osvobodit výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity, nesmějí systematicky sledovat zisk jako svůj cíl. Pokud zisku dosáhnou, nesmí být rozdělen, ale musí být použit k pokračování nebo zlepšování poskytovaných služeb. To splňují kromě státních organizací například zapsané spolky.

Když se podíváme do judikatury Soudního dvora, musel za poslední čtvrt století posuzovat hned několik případů, u nichž se poskytovatelé dožadovali osvobození. Namátkově můžeme vybrat výuku v autoškole, kurzy plavání nebo stravovací služby poskytované v rámci praktické výuky učňů. Napadá vás, v jakém jediném případě Soudní dvůr odsouhlasil osvobození? Ano, správnou odpověď si myslí ten, kdo volí stravovací služby poskytované v rámci praktické výuky učňů. Ale i zde Soudní dvůr vyřknul omezení, a sice, že stravovací služby mohou být poskytovány za úplatu osvobozeně od DPH, ale pouze pokud úzce souvisejí s hlavním vzdělávacím plněním, a jsou tedy pro vzdělávání studentů nezbytné. Navíc zde soud myslel i na konkurenci, protože v závěru rozsudku uvedl, že poskytované stravování osvobozené od daně nesmí být v přímém soutěžním vztahu ke stravování, jež je uskutečňováno obchodními podniky.

Pokud vás zajímá, proč není výuka v autoškole osvobozena od DPH, je potřeba se podívat do rozsudku C-449/17 Fahrschul-Akademie. V něm Soudní dvůr uvádí, že vzdělávání, které osvobozuje směrnice číslo 2006/112, má být systémem předávání znalostí a dovedností týkajících se rozsáhlého a rozmanitého souboru oblastí, jakož i prohlubováním a rozvojem těchto znalostí a dovedností ze strany žáků a studentů v závislosti na jejich pokroku a jejich specializaci v jednotlivých dílčích fázích tohoto systému. A proto i když se výuka v autoškole týká různých teoretických a praktických znalostí, zůstává nicméně odborným vzděláváním, které samo o sobě nepředstavuje předávání znalostí a dovedností týkajících se rozsáhlého a rozmanitého souboru oblastí ani jejich prohlubování a rozvoje, a proto nemůže spadat pod osvobozené vzdělávání. Podobně pak Soudní dvůr uzavřel i otázku osvobození plaveckého výcviku. Ten podle závěru soudu představuje specializovanou výuku poskytovanou ad hoc, která sama o sobě nepředstavuje již v rozsudku Fahrschul-Akademie uvedené předávání znalostí a dovedností týkajících se rozsáhlého a rozmanitého souboru oblastí ani jejich prohlubování a rozvoj.

 

Pojďme si dnešní téma zopakovat na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Na jakou výuku cizích jazyků se vztahuje osvobození?

Osvobození se vztahuje na jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou zajištěnou institucí uznanou ministerstvem školství a dále na přípravné kurzy pro vykonání standardních jazykových zkoušek, opět uznaných ministerstvem školství. Osvobozená je i výuka cizích jazyků pro děti a mládež, pokud je poskytována veřejnou nebo neziskovou organizací.

Otázka druhá

Které subjekty mohou osvobodit péči o dítě v dětské skupině?

Péči o dítě v dětské skupině mohou osvobodit veřejnoprávní subjekty nebo subjekty, jejichž cíle jsou podobné. To znamená, že nesmějí systematicky sledovat zisk, a pokud jej dosáhnou, tak nesmí být rozdělen, ale musí být použit k pokračování nebo zlepšování poskytovaných služeb. Příkladem takového subjektu kromě státních organizací je zapsaný spolek.

A otázka poslední

Lze od daně osvobodit výuku v autoškole?

Nelze. Plyne to z rozsudku Soudního dvora ve věci Fahrschul-Akademie.

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.