Chytrý podcast Vladimíry Přibylové a Jany Snopkové ze společnosti Grantex accounting na téma:

Interpretace I-24: Události po rozvahovém dni

Při sestavování účetní závěrky se účetní jednotky často dostávají do situace, kdy po rozvahovém dni nastanou více či méně důležité skutečnosti, které mohou rozpracovanou účetní závěrku ovlivňovat. Nejde o hypotetický problém — v některých případech mohou právě tyto události a informace o nich změnit rozhodnutí uživatelů účetní závěrky.

Klíčové je rozlišit, kdy tyto nové informace potvrzují, co nastalo už v uzavíraném období, a kdy naopak přinášejí zcela nové skutečnosti vzniklé až po skončení tohoto období. Od tohoto rozlišení se pak odvíjí, zda se mají informace promítnout do rozvahy či výkazu zisku a ztráty, nebo pouze do doplňujících informací uváděných v příloze v účetní závěrce.

Co vše patří mezi nové informace? Skutečnosti, které mají ekonomický dopad na účetní jednotku, a účetní jednotka se o nich dozví v období mezi rozvahovým dnem a okamžikem, kdy je účetní závěrka skutečně sestavena, se posuzují jako událost po rozvahovém dni. Je třeba zvážit všechny tyto skutečnosti, ať už je jejich vliv pozitivní, nebo negativní. Důležité je rozhodnout, zda se týkají uzavíraného účetního období a budou obsahem účetní závěrky tohoto období nebo se jedná již o běžnou transakci dalšího období.

V praxi se rozlišují dvě základní situace. První z nich představují události, které zpřesňují, co už nastalo k rozvahovému dni. Například pokud se krátce po konci uzavíraného roku ukáže, že je náš odběratel v insolvenci, lze zpětně vyhodnotit, že jeho pohledávka byla nedobytná už k rozvahovému dni. Taková informace se promítne nejen do přílohy, ale i do samotných výkazů prostřednictvím zaúčtování opravné položky k pohledávce. Takové události označujeme jako upravující.

Druhým typem jsou nové skutečnosti, které nastaly až po rozvahovém dni. Typickým příkladem je například požár výrobního skladu nebo oznámení o fúzi až v průběhu nového období. Tyto události nemají vztah k minulému roku, ale pokud jsou významné, měly by být alespoň popsány v příloze, aby uživatelé účetní závěrky získali úplný obraz o situaci společnosti. Tyto události označujeme jako neupravující.

Rozlišení, zda daná situace souvisí s minulostí nebo až s budoucností, není vždy jednoznačné. Někdy nestačí znát jen datum, kdy k události došlo. Je potřeba zkoumat i její okolnosti a vliv na uzavírané účetní období. Například jestli dlužníkovi už v prosinci hrozily ekonomické potíže, nebo zda se vše změnilo až v novém roce. Jedna událost může být v jednom případě upravující, v jiném neupravující. Rozhoduje kontext a souvislosti.

Všechny zmíněné skutečnosti se posuzují do okamžiku, kdy je účetní závěrka sestavena. Tímto okamžikem se rozumí datum jejího podpisu. Nejde o datum tisku nebo interního uzavření účtů. Tento formální akt jasně vymezuje hranici, do které podnik zohledňuje události, které nastaly po konci účetního období.

Události, které nastanou až po podpisu, už do výkazů ani do přílohy nepatří. Pokud ale podnik takovéto významné skutečnosti zjistí ještě před zveřejněním výroční zprávy, měly by být uvedeny alespoň tam.

A co když se závěrka dodatečně mění? Pokud podnik po podpisu účetní závěrky zjistí, že je potřeba ji opravit — například kvůli chybě nebo nově zjištěné významné skutečnosti — a rozhodne se připravit její novou verzi, posuzuje všechny události znovu až do okamžiku sestavení této nové verze účetní závěrky.

Je rozdíl v posuzování pozitivních a negativních dopadů událostí po rozvahovém dni? S ohledem na zásadu opatrnosti je nutné, aby společnosti zohlednily všechna známá rizika a možné ztráty, o kterých je jim k rozvahovému dni známo. To ale neznamená, že každá událost s negativním dopadem musí vést k úpravám výkazů. Je třeba posoudit, zda se tato rizika týkala už předchozího období, nebo zda vznikla až následně.

Pozitivní informace se posuzují s větší opatrností. Pokud je například po rozvahovém dni zjištěno, že zásoby mají vyšší tržní hodnotu, není možné toto zvýšení hodnoty promítnout do výkazů. Avšak naopak, pokud se jedná o zrušení dřívějších snížení jejich hodnoty, například u zásob, u kterých byly dříve tvořeny opravné položky k jejich ocenění, lze tuto změnu do výkazů zahrnout. Rozhodující je, zda zlepšení znamená návrat k realitě, která k rozvahovému dni existovala.

Účetní závěrka zachycuje stav k rozvahovému dni, ale její správnost může být ovlivněna informacemi, které podnik získá až po tomto datu. Pokud nové informace potvrzují, co už dříve existovalo, je správné je do závěrky zapracovat. Pokud se naopak jedná o nový vývoj, je nutné posoudit, zda má být popsán alespoň v příloze v účetní závěrce, nebo není pro závěrku podstatný.

Důležité je mít na paměti, že datum sestavení účetní závěrky vymezuje hranici pro to, jaké informace se do závěrky promítají. A pokud se závěrka opravuje, hodnotí se veškeré známé skutečnosti znovu. Všechny tyto úvahy přispívají k tomu, aby účetní informace byly pro jejich uživatele přesné, srozumitelné a důvěryhodné.

 

Pojďme si dnešní téma zopakovat na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Jaký je rozdíl mezi dvěma typy událostí po rozvahovém dni?

Jeden typ potvrzuje stav existující už ke konci uzavíraného období, druhý se týká zcela nových situací, které nastaly až později.

 

Otázka druhá

Do kdy se takové události zohledňují?

Až do okamžiku podpisu účetní závěrky odpovědnou osobou. Co nastane později už účetní závěrku neovlivní.

 

Otázka třetí

Jak se postupuje, pokud je závěrka po sestavení opravována?

Připravuje se nová účetní závěrka a opět se berou v úvahu všechny události známé do nového data jejího podpisu.

 

A otázka poslední

Lze promítnout pozitivní informace získané po rozvahovém dni?

Jen tehdy, pokud se jedná o návrat k původnímu stavu, například zrušení předchozí opravné položky. Zisky, které nebyly realizovány, není možné vykazovat.

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.