Leden v pěti minutách s Dominikem Jurigou aneb lednové daňové aktuality roku 2026

Leden v pěti minutách s Dominikem Jurigou aneb lednové daňové aktuality roku 2026

Vítáme vás u další epizody z daňových novinek. Leden tohoto roku přinesl několik změn, které ovlivní nejen podnikatele a investory, ale také zaměstnavatele, zaměstnance a osoby řešící bydlení přes bytová družstva. Dnes se zaměříme na čtyři hlavní body.

První téma je investiční a „exitové“ – jde o zrušení limitu 40 milionů korun u osvobození prodeje podílů a cenných papírů. Za druhé budeme řešit novinku pro firmy a jejich klíčové lidi – a to kvalifikované zaměstnanecké opce a jejich nový daňový režim. Třetí novinkou jsou povinné příspěvky zaměstnavatele na spoření na stáří u vybraných rizikových profesí, což je vyloženě provozní věc pro HR a mzdové účtárny. A čtvrté téma se dotkne družstevníků – nově lze uplatnit úroky z úvěru bytového družstva jako odčitatelnou položku.

Začněme limitem 40 milionů korun, který se od 1. ledna 2026 ruší pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a obchodních podílů, pokud je splněn tak zvaný časový test. Vedle toho zůstává zachovaný i hodnotový test pro osvobození do 100 000 korun. A nezapomeňme na důležitý detail: u kryptoaktiv se limit 40 milionů nemění.

A co to ale znamená v praxi? V roce 2025 bylo možné narazit na situaci, kdy i při splnění časového testu šla část velkého prodeje nad 40 milionů korun do zdanění. Od ledna 2026 se tento „strop“ pro akcie a podíly ruší, což je zásadní hlavně pro zakladatele firem a investory při větších exitech. Časové testy přitom zůstávají – typicky 3 roky u cenných papírů a 5 let u podílů.

Uveďme si praktický příklad: pokud někdo prodává podíl ve firmě za 80 milionů korun a splnil časový test, v roce 2025 se mohl řešit limit 40 milionů. Od roku 2026 už je logika jednodušší. Pokud je splněný časový test, u podílů či cenných papírů se již neřeší finanční strop.

Druhé téma je hodně aktuální pro firmy, které motivují zaměstnance přes akcie, opce nebo podobné programy. Od 1. ledna 2026 se zavádí nový daňový režim pro tak zvané kvalifikované zaměstnanecké opce. Příjmy z realizace těchto opčních programů se vyjmou ze závislé činnosti a nově se daní jako ostatní příjem podle § 10 – a to je důležité i proto, že tyto příjmy nepodléhají povinným odvodům na pojistné.

Současně se upravuje i stávající režim odloženého zdanění u zaměstnaneckých programů: mění se některé spouštěče odkladu, a hlavně se prodlužuje nejzazší lhůta pro zdanění z 10 na 15 let. 

To je přesně ten typ změny, která na papíře vypadá sice hezky, ale v praxi stojí na tom, jestli firma zvládne dobře nastavit interní pravidla, dokumentaci a komunikaci. U opcí se totiž typicky řeší, kdy vzniká ekonomický prospěch, jak se prokazuje splnění podmínek a jak se to celé promítne do payroll procesů.

Třetí lednovou novinkou jsou povinné příspěvky zaměstnavatele na stáří u rizikových profesí. Toto téma se během ledna nejvíc řeší v HR a mzdách. Od 1. ledna 2026 je totiž účinný zákon, který zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat vybraným zaměstnancům na produkty spoření na stáří – tedy buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření.

Podmínky jsou poměrně jasné:

• týká se to zaměstnanců vykonávajících práci ve 3. kategorii rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek (typicky se zmiňují faktory jako vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo výrazná fyzická zátěž – a rozhoduje o tom příslušná hygienická stanice),
• výše příspěvku je 4 % z vyměřovacího základu za měsíc, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce,
• a co je nejdůležitější: není to automatické – zaměstnanec musí mít sjednaný produkt a musí zaměstnavateli oznámit, že právo na příspěvek uplatňuje; povinnost zaměstnavatele pak vzniká od následujícího měsíce po oznámení.

Zajímavé je i to, že tento povinný příspěvek se započítává do ročního limitu 50 000 korun pro osvobození příspěvků zaměstnavatele na daňově podporované produkty. Pro firmy je to signál: nejde jen o „další benefit“, ale o novou povinnost, kde se bude hlídat evidence směn, správné určení dotčených zaměstnanců a návaznost na mzdové procesy.

A posledním bodem tohoto podcastu jsou úroky z bytového družstva jako nová odčitatelná položka. Je to změna, na kterou čekali lidé v družstevním bydlení. Nově je možné odečíst od základu daně také úroky z úvěru bytového družstva, pokud připadají na podíl poplatníka a jsou splněny zákonné podmínky. Odpočet je možné uplatnit za zdaňovací období roku 2026.

Zároveň platí dvě klíčové věci:

• odpočet se vztahuje na úroky z úvěrů bytového družstva – typicky jde o hypoteční úvěr, úvěr ze stavebního spoření nebo úvěr od banky či stavební spořitelny,
• ale nezvyšuje se celkový limit pro odpočet úroků společně hospodařící domácnosti – ten zůstává 150 000 korun.

Prakticky se tímto družstevníci dostávají blíž režimu „hypotečních“ úroků. V praxi to ale bude stát na tom, jestli a jak družstvo umí členům správně vyčíslit část úroků připadajících na jejich podíl – protože bez toho se odpočet bude uplatňovat těžko.

Závěrem si můžeme říct, že leden roku 2026 tak přinesl čtyři poměrně jasné signály. Pro investory a zakladatele je to zjednodušení a zlepšení pravidel u prodejů podílů a cenných papírů díky zrušení limitu 40 milionů korun. Pro firmy se zaměstnaneckými programy je to nový režim kvalifikovaných opcí a úprava odloženého zdanění. Pro zaměstnavatele v rizikových provozech je to nová povinnost příspěvku na stáří se solidními procesními dopady. A pro družstevníky konečně možnost uplatnit úroky z úvěru družstva jako odčitatelnou položku – byť v rámci stejného limitu 150 000 korun za zdaňovací období.