Chytrý podcast Jakuba Charváta na téma:

Deepfakes pohledem aktu o umělé inteligenci a trestního zákoníku

Akt o umělé inteligenci deepfakes všeobecně nezakazuje, spojuje s nimi zejména povinnosti co do transparentnosti, přičemž některé případy z nich dokreonce vyjímá. Nesmí se však zapomínat, že na deepfakes pamatuje i trestní zákoník. Jakub Charvát z Lawrence AI se tak ve čtrnáctém díle své podcastové série zabývá právě definicí deepfakes, transparentnostními povinnostmi podle článku 50, novou českou trestněprávní úpravou, jakož i tak zvaně vodoznakováním AI obsahu v praxi.

V minulém, třináctém díle jsme se věnovali jednomu z pro nás nejvýznamnějších mimotrestních předpisů, a to aktu o umělé inteligenci. Věnovali jsme se mimo jiné tomu, jak se snaží přizpůsobit pravidla rizikům, která mohou systémy AI vytvářet či zvyšovat, či tomu, jak nabývá postupně použitelnosti a jak jej mění dnes již použitelný digitální omnibus k umělé inteligenci.

Se čtrnáctým dílem na třináctý navážeme a budeme se věnovat fenoménu deepfakes, a to nejen prizmatem článku 50 aktu o umělé inteligenci, ale i novelizovaného trestního zákoníku.

Začněme tím nejdůležitějším, a to pojmem deepfake. Akt o umělé inteligenci v souladu s článkem 3 bodem 60 pojmem deepfake rozumí obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořený nebo manipulovaný umělou inteligencí, který se podobá exis