Jako první možnost se naskýtá odměna formou mzdy. Tato odměna je zdaňována stejně jako příjem zaměstnance a podléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Odměna za práci společníka může společníkovi náležet na základě pracovněprávního vztahu, tj. formou pracovního poměru, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Odměna za výkon funkce jednatele náleží jednateli na základě smlouvy o výkonu funkce.

 

Jako další možnost odměňování se nabízí fakturace za práci pro společnost. Tento způsob odměňování s sebou nese ale jistá rizika. Zákon o daních z příjmů totiž pokládá práci jednatelů a společníků za závislou činnost. Fakturace za práce pro společnost je tedy často trnem v oku finančnímu úřadu, který zpravidla posuzuje práci jednatelů a společníků za závislou činnost dle § 6 zákona o daních z příjmů, tj. jako příjem zaměstnance, který podléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Následně tak vznikají často daňové doměrky uvalené správcem daně.

 

Jiný způsob odměňování může být v podobě výplaty podílů na zisku, která se vyplácí ze zisku po zdanění. Pro výplatu podílů na zisku je potřeba dodržovat podmínky stanovené obchodním zákoníkem. O výplatě podílů na zisku musí rozhodnout valná hromada. Před výplatou podílů na zisku musí být splněn test insolvence a částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výsledek hospodaření skončeného účetního období, zvýšený o nerozdělený zisk a snížený o neuhrazené ztráty. Podíl na zisku společníka bude zdaněn jako příjem z kapitálového majetku, který bude podléhat 15% srážkové dani. Avšak u jednatele se podíl na zisku považuje za příjem ze závislé činnosti, který podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Výplata podílu na zisku jednateli by měla být ukotvena ve smlouvě o výkonu funkce.

 

V neposlední řadě lze odměnit společníky a jednatele ve formě zaměstnaneckých benefitů, které jsou upraveny v zákoně o daních z příjmů. Jedná se například o poskytnutí služebního auta pro soukromé účely či o příspěvky na životní a penzijní pojištění, nepeněžní příspěvek na rekreaci a jiné benefity. U každého z benefitů je třeba určit daňový režim. To znamená, zda je daný benefit na straně zaměstnance osvobozený od daně, či je zdanitelný, a zda je benefit z pohledu zaměstnavatele nákladem daňově uznatelným, či nikoliv. Je třeba ale zdůraznit, že veškeré poskytované benefity jednateli by měly být opět vymezeny ve smlouvě o výkonu funkce.

 

Kontrolní otázky:

1. Jaké formy odměňování společníků a jednatelů existují?

 Společník

→ Odměna za práci společníka na základě pracovněprávního vztahu, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti
→ Fakturace za práci pro společnost
→ Výplata podílů na zisku, který u společníka podléhá 15% srážkové dani
→ Zaměstnanecké benefity

Jednatel

→ Odměna za výkon funkce jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce
→ Fakturace za práci pro společnost
→ Výplata podílů na zisku, který se u jednatele považuje za příjem ze závislé činnosti
→ Zaměstnanecké benefity

 

2. Jak je třeba postupovat při určení daňového režimu konkrétního benefitu?

Daňový režim konkrétního benefitu je třeba posoudit jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele. Na straně zaměstnance se určí, zda je benefit osvobozený od daně, či je zdanitelný, a podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Na straně zaměstnavatele pak určujeme, zda je benefit nákladem daňově uznatelným, či nákladem daňově neuznatelným.