Jaké jsou nečastější chyby právnických osob při sestavování přiznání k dani z příjmů? Na co si dát pozor a na co nezapomenout? Nejen na tyto otázky se zaměříme v dnešním daňovém podcastu.

Daň z příjmů právnických osob je upravována především zákonem o daních z příjmů. Velký vliv na daň z příjmů právnických osob má však také zákon o účetnictví a o rezervách pro zjištění základu daně.

Jednou z nejčastějších chyb, které nastávají při sestavování přiznání k dani z příjmů právnických osob, je včas neodvedené pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnance hrazené zaměstnavatelem. Zákon o daních z příjmů ustanovuje, že náklady na pojistné hrazené zaměstnavatelem jsou daňově uznatelným nákladem, pokud jsou uhrazeny nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období. Např. pokud má poplatník standardní zdaňovací období v podobě kalendářního roku, ta část pojistného, která nebude uhrazena do konce ledna následujícího roku, nebude daňově uznatelným nákladem daného zdaňovacího období. Uhradí-li poplatník tuto část později, je tato část pojistného položkou snižující základ daně v tom období, kdy byla tato část uhrazena.

Stejný postup se vztahuje i na smluvní sankce a pokuty z obchodních vztahů, které jsou daňově uznatelné v tom zdaňovacím období, ve kterém jsou zaplaceny. To však neplatí pro sankce a pokuty udělené veřejnými institucemi, jako např. finanční úřad či česká správa sociálního zabezpečení. Pokuty od těchto institucí jsou vždy daňově neuznatelné bez ohledu na jejich úhradu a musí být vyloučeny z daňově uznatelných nákladů. Obdobně se postupuje také u daně z nemovitých věcí, která je daňově uznatelným nákladem, pokud byla zaplacena a není součástí ocenění majetku.

Další chybou je také nevyloučení nákladů související s příjmem, který je buď osvobozen od daně nebo není předmětem daně. Jedná se především o náklady, které souvisí s držbou podílů v jiné společnosti a výplatou podílu na zisku. Výplata podílu na zisku je při splnění určitých podmínek osvobozena od daně, a tedy náklady za právní či účetní služby související s touto výplatou musí být vyloučeny z daňově uznatelných nákladů.

Je-li způsobena škoda na majetku, která je pokryta pojišťovnou, poplatník se musí vypořádat se zaúčtováním škody do nákladů a výplatou pojistného do výnosů. Škoda je daňově uznatelná pouze do výše přiznaného pojistného, tedy cokoliv, co přesahuje výši pojistného, je nutné vyloučit z daňově uznatelných nákladů. Dále náklady na spoluúčast, která se odečítá od přiznaného pojistného, také nejsou daňově uznatelným nákladem.

V neposlední řadě je vhodné zmínit i oblast tvorby opravných položek k pohledávkám po splatnosti. Tvorba opravných položek u pohledávek se řídí zákonem o rezervách. Obecné podmínky jsou následující: pohledávky nejsou za spojenými osobami, jsou nepromlčené a zaúčtované do výnosů. Jsou-li splněny tyto podmínky, lze vytvořit opravnou položku k pohledávkám, a to buď ve výši 50 % z rozvahové hodnoty, pokud je pohledávka více než 18 měsíců po splatnosti, nebo ve výši 100 % v případě 30 měsíců po splatnosti. Existuje však dále výjimka, která umožňuje vytvořit opravnou položku ve výši 100 % u pohledávky, aniž by musela být 30 měsíců po splatnosti. Podmínka je, že pohledávka je alespoň 12 měsíců po splatnosti a její rozvahová hodnota není vyšší jak 30 000 Kč. Zároveň celková hodnota všech pohledávek, u kterých se uplatňuje tento postup, není vyšší jak 30 000 Kč.

Další typickou chybou při sestavování daňového přiznání jsou členské příspěvky. Za daňově uznatelné náklady lze považovat členské příspěvky uvedené v § 24 odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů. Jedná se zejména o členské příspěvky, kdy povinnost členství vyplývá pro společnost ze zvláštních právních předpisů, nebo pokud členství je nutnou podmínkou k provozování podnikatelské činnosti, nebo členské příspěvky, které se vztahují na Hospodářskou komoru ČR nebo Agrární komoru ČR.

 

Kontrolní otázky:

1) Mateřská společnost vynaložila náklady na právní a účetní poradenství v souvislosti s nákupem podílu v dceřiné společnosti. Mateřské společnosti byl vyplacen podíl na zisku od dceřiné společnosti. Jsou náklady související s nákupem podílu v dceřiné společnosti daňově uznatelné?

Tyto náklady nejsou daňově uznatelné, a to dle § 23 odst. 5 zákona o daních z příjmů. Dále mateřská společnost musí vyčíslit náklady spojené s držbou podílu v dceřiné společnosti. To může udělat dvojím způsobem, a to buď uvést skutečnou hodnotu nákladů, které byly vynaložené na držbu podílu a bude schopna je prokázat, nebo vyčíslilt tzv. režijní náklady, které jsou ve výši 5 % z vyplacených podílů na zisku.

 

2) Společnost včas neuhradila pojistné na sociální zabezpečení a zdravotním pojištění za prosinec roku 2021 z důvodu finančních potíží. Pojistné bylo uhrazeno až v dubnu roku 2022. Je pojistné daňově uznatelným nákladem a v jakém období?

Pojistné nebude daňově uznatelným nákladem za zdaňovací období 2021, protože nebylo uhrazeno do konce ledna roku 2022, předpokládá-li se, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Uhrazené pojistné však bude snižovat základ daně v roce 2022, a to dle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 2 zákona o daních z příjmů.