Soudní dvůr EU rozhoduje o první předběžné otázce týkající se Úřadu evropského veřejného žalobce

Vydáno:
Pohled: Judikatura
0:00
04:47
Vydáno:
Pohled: Judikatura

Úřad evropského veřejného žalobce čelí prvnímu přezkumu ze strany Soudního dvora EU. Rakouský soud totiž tomu unijnímu předložil historicky první předběžnou otázku, která se týká činnosti tohoto úřadu. Už nyní je jasné, že rozhodnutí soudců v Lucemburku bude mít zásadní dopad na budoucí práci evropských žalobců.


V jednom z minulých vydání tohoto podcastu jsme se věnovali tématu Úřadu evropského veřejného žalobce, konkrétně jeho výroční zprávě za rok 2022. Nyní se k tématu vrátíme. Soudní dvůr Evropské unie má totiž na stole historicky první předběžnou otázku, která se týká činnosti této nové unijní instituce.

Asi největší přidanou hodnotou úřadu je, že evropští žalobci mají nově přeshraniční působnost vyšetřovat a trestně stíhat kriminální jednání poškozující finanční zájmy EU. Za tím účelem byl vytvořen zcela nový institut přeshraničního vyšetřování, který je vtělen do článku 31 nařízení 2017/1939.

Na základě tohoto ustanovení může evropský pověřený žalobce ve státě A jednoduchou cestou přidělit provedení určitého vyšetřovacího úkonu evropskému pověřenému žalobci ve státě B. Tento nový institut však přináší i řadu otázek. Typickým příkladem je situace, kdy je k provedení nějakého úkonu třeba povolení soudu. A právě toho se týká první předběžná otázka, o které Soudní dvůr EU v souvislosti s činností Úřadu evropského veřejného žalobce rozhodne.

Původcem předběžné otázky je rakouský soud. Ten se Soudního dvora EU zjednodušeně řečeno ptá, zdali je v případě využití článku 31 nařízení potřeba, aby bylo soudní povolení vydáno v obou zemích, nebo zdali postačí, když takové povolení vydá soud v zemi evropského pověřeného žalobce, který provedení úkonu přidělil do jiného státu. Jedná se o velmi citlivou otázku, jelikož členské státy si kontrolu nad vyšetřováním na svém území pečlivě hlídají. Pokud Soudní dvůr rozhodne, že postačí soudní povolení pouze v jedné členské zemi, bude to znamenat významné omezení takové kontroly ze strany státu, ve kterém se úkon reálně vykonává.

Předběžná otázka byla soudu v Lucemburku položena již v minulém roce. Na počátku tohoto roku proběhlo veřejné slyšení, v následujících týdnech by mělo být zveřejněno stanovisko Generálního advokáta. Samotné rozhodnutí soudu je plánováno do konce tohoto roku.

Řízení o předběžných otázkách budou pro budoucí fungování Úřadu evropského veřejného žalobce zásadní. Soudní dvůr touto cestou poskytuje autoritativní a sjednocující výklad nejasných ustanovení, kterými se evropští žalobci při své každodenní činnosti řídí. Je zřejmé, že tato předběžná otázka nebude ani zdaleka poslední.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti trestního práva. Na slyšenou.

 

Kontrolní otázky

  1. Jakého článku nařízení se předběžná otázka týká?

Článku 31 nařízení 2017/1939.

 

  1. Soud ze kterého členského státu předběžnou otázku položil?

Rakouský soud.