Před několika měsíci jsme v jiném podcastu upozornili na to, že porušování unijních sankcí bude nově tzv. evropským trestným činem. Na konci minulého roku o tom definitivně rozhodly členské státy Evropské unie. Od té doby se však diskuse o tomto tématu významně posunula.

Evropská komise totiž v mezidobí zveřejnila návrh směrnice, která má tento nový evropský trestný čin definovat. Komise ve svém návrhu doslova uvádí, že navržená legislativa má za cíl stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí týkajících se porušení omezujících opatření Unie.

Mezi taková omezující opatření (jinými slovy unijní sankce) patří především zmrazení finančních prostředků, zákaz tranzitu či vstupu na území Evropské unie, nebo zbrojní embargo.

V poslední době jsou takové sankce uvalovány především na fyzické a právnické osoby z Ruska, a to v důsledku ruské válečné agrese na Ukrajině. Problémem ale je, že dodržování a vymáhání těchto sankcí se napříč členskými státy Unie značně liší, což výrazně snižuje jejich efektivitu.

Proto Komise v návrhu zdůrazňuje, že členské státy jsou povinny zajistit, že porušení unijních sankcí je trestné. Za takové porušení se považuje například neoprávněné zpřístupnění zmrazeného majetku, jeho nezmrazení, umožnění vstupu neoprávněným osobám, porušování embarga, ale i nejrůznější formy obcházení sankcí.

Dále směrnice uvádí, že trestné by mělo být i organizátorství, návod a pomoc k tomuto trestnému činu, stejně jako pokus o jeho spáchání.

Pokud jde o sankcionování pachatelů, Komise navrhuje, aby bylo možné u závažnějšího porušení sankcí uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby minimálně pět let. Zároveň směrnice vyžaduje, aby bylo možné trestně stíhat a sankcionovat i právnické osoby.

Vedle toho návrh obsahuje ustanovení týkající se přitěžujících a polehčujících okolností, soudní příslušnosti, promlčecí doby či spolupráce mezi orgány členských států.

Pokud směrnice nabude účinnosti, členské státy budou povinny ji transponovat do svých právních řádů, a to do šesti měsíců ode dne vstupu směrnice v platnost. K tomu je ovšem potřeba souhlasu Evropského parlamentu a členských států. Členské země svůj postoj k návrhu zveřejnily v červnu. Europoslanci by se k návrhu měli vyjádřit ještě v červenci a trialog by měl probíhat ve druhé polovině tohoto roku.

Přijetí směrnice by znamenalo další posun v oblasti europeizace trestního práva hmotného. Na evropské úrovni by totiž byl harmonizován další trestný čin, respektive jeho skutková podstata. Navíc se jedná o formu trestné činnosti, která má mnohdy přeshraniční rozměr a poškozuje celou Evropskou unii.

Europoslanci i členské země by o směrnici mohli definitivně hlasovat ještě letos. Otázkou ale zůstává, jestli bude nakonec schválen původní návrh Komise, nebo bude nutné v návrhu provést určité změny.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti trestního práva. Na slyšenou.

 

Kontrolní otázky

1. Obsahuje návrh směrnice povinnost stíhat v souvislosti s porušováním unijních sankcí jen fyzické osoby?

Ne, obsahuje povinnost stíhat jak fyzické, tak právnické osoby.

 

2. V jaké lhůtě mají dle návrhu členské státy povinnost transponovat směrnici do svých právních řádů?

Do šesti měsíců od vstupu směrnice v platnost.