Tři metody, jak se snadno a rychle zbavit odkládání

Wolters Kluwer UpDate ve spolupráci s Janem Urbanem a podcast:

Tři metody, jak se snadno a rychle zbavit odkládání

Odkládáním trpí většina z nás, a většina z nás se ho snaží zbavit. Rozdíl mezi těmi, kterým se to podaří a kterým ne, nesouvisí přitom jen se silou jejich vůle. Ještě důležitější bývá schopnost osvojit si jednoduché metody, jejichž pomocí lze tento zlozvyk překonat. Jaké metody to jsou?

Sklon odkládat může zničit naši kariéru. Lidé si však přesto tento sklon všemožně zdůvodňují a ospravedlňují, a to před sebou i druhými. Zdůvodnit jej totiž většinou není složité. Neříkáme si, že daný úkol nevykonáme. Říkáme si jen to, že ho vykonáme zítra, případně později.

Odkládání lze navíc často maskovat, a to „horečným“ prováděním činností, které žádný význam nemají.

Metody umožňující se s tímto sklonem vypořádat však nejsou příliš složité. Jde o metody patřící mezi tzv. mentální techniky. Jejich cílem je své zlozvyky, a možná i sebe sama, tak trochu ošálit. Patří k nim metoda motivační, salámová a metoda radikální proměny zvyku k odkládání, založená na přeměně této zvyklosti v její protiklad.

Podívejme se nyní blíže na motivační metodu

Odkládání souvisí často s tím, že ke změně této zvyklosti nemáme dostatečnou motivaci. Důvody jsou dva. Zaprvé, naše motivace ke zbavení se tohoto zvyku je převážně negativní. Je vedena snahou zbavit se rizika či uniknout před problémem. Negativní motivace však většinou není tak silná, jako motivace pozitivní, tedy možnost vykonáním daného úkolu naopak něco získat.

Za druhé, naši motivaci oslabuje to, že hrozba, které se můžeme vykonáním nepříjemného úkolu vyhnout, nemá jasně stanovený termín. Nevíme, kdy přesně by k ní mohlo dojít a často se spíše dětinsky domníváme, že reálná není.

Prvá metoda, sloužící k překonání tohoto zlozvyku, je tak založena na posílení naší motivace. Spočívá v tom, že si za provedení úkolů, které odkládáme, stanovíme určitou odměnu. Tedy slíbíme si, nebo si dáme svolení, že poté, když je vykonáme, se určitým způsobem odměníme.

Povaha této odměny by měla odpovídat náročnosti či nepříjemnosti úkolu, a měla by představovat něco, co máme rádi nebo je nám příjemné. Odměnu bychom si měli „vyplatit“ bezprostředně poté, co jsme odkládaný úkol provedli, a neměli bychom na ni zapomenout.

V případě náročnějších úkolů může být tato metoda kombinována s metodou druhou, tedy salámovou.

Složitost, náročnost nebo nepříjemnost úkolů, které odkládáme, můžeme většinou obejít tím, že je rozdělíme na úkoly menší, které samy o sobě tak náročné nebo nepříjemné nejsou.

Salámová metoda funguje tak, že odkládané úkoly nejprve rozdělíme do úkolů menších. Toto rozdělení bychom přitom měli provést spíše nezávazně, jako myšlenkové cvičení, bez toho, že bychom se do vykonání dílčích úkolů nutili.

Rozdělením odkládaného úkolu do navazujících kroků se však současně obelstíme: vytvoříme si plán, jak ho vykonat. A vytvořením tohoto plánu bezděky vykonáme i prvý krok, který na cestě k vykonání úkolu provedeme.

„Rozkrájení“ úkolu, podobně jako salámu, nás přitom velmi pravděpodobně přesvědčí, že dílčí úkoly, které k vykonání odkládaného úkolu vedou, nejsou tak složité ani nepříjemné, jak by se mohlo na prvý pohled stát.

Salámovou metodu, jak jsme již uvedli, můžeme kombinovat s metodou motivační. Kombinace spočívá v tom, že si za vykonání každého dílčího úkolu stanovíme určitou odměnu.

Zbývá si ještě říci, jak funguje metoda radikální proměny odkládání

Tato metoda je nejradikálnější. Funguje tak, že sklon odkládat mění v jeho protiklad, tedy zvyk vykonávat nepříjemné úkoly co nejdříve.

Sklon k odkládání vzniká často spontánně: úkol, který se nám zdá složitý nebo nepříjemný, tak trochu odložíme, často s nadějí, že se na něj zapomene. Tato reakce je může být krátkodobě úspěšná. Můžeme totiž zjistit, že se nám odkložením úkolu skutečně nic moc nestalo. Původně spontánní reakce, se tak mění v dlouhodobý zvyk, o kterém daná osoba již možná ani neuvažuje.

Psychologickým principem, který tento zvyk podporuje, je vrozená tendence upřednostňovat uspokojování krátkodobých potřeb před dlouhodobějšími, tedy těmi, jejichž uspokojení se projeví až později. Jde o podobný mechanismus jako využívání kreditní karty. Její používání je příjemné, dokud za ně nedostaneme účet.

Nový zvyk, který metoda radikální proměny vytváří, vzniká v zásadě stejně, jako sklon odkládat. Vzniká tak, že si na každý den vytvoříme seznam úkolů, které chceme daný den vykonat. Nejvhodnější dobou, kdy to provést, bývá předvečer daného dne, kdy na to máme větší čas a možnost soustředění. V tomto seznamu si pak na prvém místě uvedeme úkol, který je nám nejméně příjemný a který bychom za jiných okolností velmi pravděpodobně odložili.

Nejsme-li si jisti, který úkol na prvé místo patří, můžeme se inspirovat pohledem do diáře. Máme-li totiž skon odkládat, pak v něm velmi pravděpodobně najdeme činnosti, které si jako úkoly opakovaně přepisujeme z jednoho dne na druhý, aniž bychom je vykonali.

Se začátkem nového dne pak úkol, zařazený na prvé místo, skutečně vykonáme. Vtip metody však spočívá v tom, že tento úkol nemusí být příliš rozsáhlý, a jakmile ho vykonáme, navodíme si hned na počátku dne příjemný pocit, že máme za sebou něco, co jsme dlouho odkládali.

Tento pocit posílí naši motivaci k vykonání dalších úkolů, které v daném dni před sebou máme. Její hlavní dopad však bude spočívat v tom, že se stane základem našeho nového zvyku. Příští den, který zahájíme stejně, si totiž na svůj příjemný zážitek z předchozího dne vzpomeneme, a tento zážitek nám usnadní vykonat jako prvé opět to, co je pro nás v daném dni tím nejvíce nepříjemným.

Postupujme-li stejně i nadále, vytvoříme si nový zvyk, podporovaný příjemností zážitku, který je s ním spojen. Tento zvyk se navíc velmi pravděpodobně rozšíří, a povede k tomu, že kdykoli se před námi vynoří úkol, který není příliš příjemný, budeme mít sklon ho vykonat co nejdříve.

Pojďme si zopakovat dnešní téma na kontrolních otázkách 

Otázka první

V čem spočívá motivační a salámová metoda odstraňování sklonu k odkládání?

Motivační metoda spočívá v tom, že si za provedení úkolů nebo činností, které odkládáme, stanovíme určitou odměnu. Tedy slíbíme si, nebo si dáme svolení, že poté, když je vykonáme, se určitým způsobem odměníme. Povaha této odměny by měla odpovídat náročnosti či nepříjemnosti úkolu, a měla by představovat něco, co máme rádi nebo je nám příjemné. Odměnu bychom si měli „vyplatit“ bezprostředně poté, co jsme odkládaný úkol provedli, a neměli bychom na ni zapomenout.

A otázka druhá

V čem spočívá podstata metody změny zvyklostí?

Metody funguje tak, na každý den vytvoříme seznam úkolů, které chceme daný den vykonat. V tomto seznamu si pak na prvém místě uvedeme úkol, který je nám nejméně příjemný a který bychom za jiných okolností. Se začátkem nového dne pak úkol, zařazený na prvé místo, skutečně vykonáme. Vtip metody však spočívá v tom, že vykonaným úkolem si hnmed na počátku dne navodíme příjemný pocit, že jsme vykonali něco důležitího. dlouho odkládali. Příští den, který zahájíme stejně a z našeho postupu se stane zvyk, který je sklonu k odkládání opačný.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti psychologie v práci. Na slyšenou!