Co nám přináší meditování

Wolters Kluwer UpDate ve spolupráci s Janem Urbanem a podcast:

Co nám přináší meditování

Naše mysl občas potřebuje přestávku, uvolnění a klid. Ideálním nástrojem, jak toho dosáhnout, je meditování. Je prostředkem, jak čelit stresu a úzkosti, i cestou, jak podporovat svou schopnost soustředění, sebeovládání i lepšího poznání sebe sama. Pro naši mysl je tím, čím je pro naše tělo cvičení.

Meditování je mentální technikou či osobní dovedností známou po tisíciletí. Nemá však (či nemusí mít) nic společného se „spiritualitou“, a může být zcela „světské“. Jeho využití nevyžaduje navíc nic složitého. Získáme-li v něm určitou praxi, a máme-li, zejména na počátku, i potřebnou trpělivost, pak jediné, co od nás vyžaduje, je, abychom si na ně vyčlenili určitý čas.

Jde o chvíli, kdy si sedneme, klidně dýcháme, odpoutáme se od okolního dění, zaměříme se na svou mysl či tělo, a své myšlenky necháme volně plynout. Meditování může trvat jen několik málo minut.

Přínosů meditace je však hned několik. Patří k nim relaxace. Klid, který meditováním získáme, přispívá k omezení našich obav, úzkostí či stresu. Pomáhá k celkovému zlepšení našeho emocionálního stavu, nálady a duševní pohody, omezení pocitů osamělosti, posílení našich pozitivních emocí a zlepšení kvality našeho spánku.

Relaxace, ke které vede, napomáhá často i ke snížení rizika některých tělesných problémů, především zánětů, chronických bolestí, autoimunitních onemocnění či kardiovaskulárních potíží.

Pozitivní účinky spojené s meditováním nastupují často téměř okamžitě, a časem se kumulují. Jedna nedávná studie zveřejněná v časopise Behavioral Brain Research zjistila, že ke zlepšení stresu, nálady či některých fyzických problémů došlo u lidí, kteří s touto praxí dosud neměli žádné zkušenosti, za. pouhých 13 minut meditování denně po dobu osmi týdnů.

Dalším přínosem je posílení schopnosti soustředění. Meditování vyžaduje koncentraci, a jednou ze schopností, které přináší, je schopnost soustředit se a udržet svou pozornost.

Tato schopnost je důležitým předpokladem úspěchu, a v současnosti je ještě podstatně důležitější než dříve. Náš život se totiž odehrává v „kultuře rozptylování“, tedy prostředí, které našemu soustředění a udržování pozornosti příliš nesvědčí. Častěji vede spíše k poruchám pozornosti a k neschopností dlouhodobější koncentrace.

Dochází k nim většinou pod vlivem nutkavého používání mobilních informačních technologií či sociálních sítí. Meditování může tyto problémy alespoň částečně omezit. Stejně tak může zvýšit naši schopnost žít „tady a teď“, a v důsledku toho i možnosti si lépe promýšlet své cíle, plány a postupy.

Meditace nám může pomoci k poznání sebe sama. Meditování zvyšuje všímavost vůči stavům naší mysli, a přináší tak lepší seznámení se svým skutečným „já“. Usnadňuje nám pochopit naše myšlenky i emoce, a porozumět tak sobě samému.

Jeho cílem je se svým myšlenkám i více otevřít a možná se s nimi dokonce spřátelit. Mnoho našich myšlenek je totiž nepříjemných. Často jsou plné vzpomínek na lidi a věci, na které bychom raději zapomněli. Častým paradoxem však bývá, že čím více jsme schopni se svým myšlenkám včetně těch méně příjemných otevřít, tím méně nás budou pronásledovat. Předpokladem vyrovnanosti a duševní zdraví je totiž své myšlenky či pocity přijmout.

Meditování usnadňuje pochopit i to, že naše myšlenky nejsou vždy přesným odrazem reality, ale ani našeho vlastního „já“. Tedy pochopit, že mezi námi a našimi cíli na straně jedné, a našimi pocity či myšlenkami na straně druhé, může být občas určitý rozdíl.

Dalším přínosem je schopnost sebeovládání. Schopnosti rozumět sobě samému přináší i schopnost se lépe ovládat. Ta nám pomáhá v řadě osobních, pracovních, společenských nebo obchodních vztahů, ve kterých je důležitá naše nejen naše sebejistota, ale i sebekontrola, přispívající k naší důvěryhodnosti, schopnosti zaujmout a přesvědčit druhé, a získat je na svou stranu.

A v neposlední řadě si díky meditaci můžeme rozvíjet svou inteligenci. Zvýšením schopnosti odpoutávat se od nejrůznějších rušivých vlivů, tréninkem schopnosti udržovat si svou pozornosti a posilovat si svou sebekontrolu přispívá meditování i k rozvoji naší inteligence, především schopnosti vnímat věci ve správné perspektivě.

Jak ukázaly výzkumy, pravidelné meditování zvyšuje objem šedé kůry našeho mozku, a to rozvojem nových nervových spojení. Fyziologickým dokladem změn v mozku, ke kterým při meditování dochází, je i to, že při něm mění povaha našich mozkových vln.

A jak meditování provádět

Meditování je nejúčinnější, nacházíme-li se při ní na klidném místě, s minimálními rušivými vlivy okolí. Měli bychom si pro ně proto nalézt místo, na kterém budeme mít klid po celou dobu jeho trvání.

Naše poloha při meditování by měla být pohodlná, protože svalové napětí může naši relaxaci i koncentraci narušit. Nejvhodnější bývá meditování v sedě, na židli nebo místě s pevnou plochou za zády. Meditování v leže může totiž vést spíše k ospalosti. Pokud si však na meditování zvykneme. A zvýšíme tak i svou schopnost soustředění zvládli, dokážeme většinou meditovat i v poměrně rušném, a možná i trochu nepohodlném prostředí. Meditovat lze i při chůzi, nebo provádění každodenních, víceméně rutinních činností.

S meditováním je zpravidla lepší začít pomalu, a k delším meditačním „sezením“ se propracovávat postupně. Délka meditování totiž není tak důležitá, jako jeho pravidelnost. Platí to především tehdy, je-li pro nás meditování na počátku nezvyklé či cítíme-li se při něm divně.

Důležité je při něm dýchání, které by mělo být plynulé. Dýchat bychom měli nosem, zhluboka, spíše pomalu, s plným výdechem a se zavřenými ústy. Zahájit je můžeme proto například tím, že se na svůj dech zaměříme. Zaměřit se však můžeme i na určité vjemy, slova či věty. Tento postup snižuje náš sklon k rozptylování.

Má-li se meditování stát naším zvykem, měli bychom se snažit meditovat několik minut každý den, nejlépe, alespoň na počátku, ve stejnou dobu a na stejném místě. Pravidelnost meditování totiž tento návyk posiluje. Ranní meditování nám může pomoci navodit tón dne a přispět k soustředění na klíčové události, které máme na programu. Večerní meditování může být naproti tomu vhodné k uklidnění na konci dne.

Na podporu zvyku k meditování bychom přitom od něj neměli ustupovat ani v případě, že se nám do něj nechce nebo se domníváme, že na něj nemáme čas. I pár minut, které mu věnujeme, je totiž lepší než nic. K meditování bychom se však neměli nutit.

Pojďme si zopakovat dnešní téma na kontrolních otázkách 

Otázka první

Jaké jsou přínosy meditování?

Přínosů meditace je několik. Patří k nim relaxace, posílení schopnosti soustředění a udržení pozornosti, poznání sebe sama, zlepšení schopnosti sebeovládání i rozvoji naší inteligence. Pravidelné meditování zvyšuje objem šedé kůry našeho mozku, a to rozvojem nových nervových spojení.

A otázka druhá

Je při meditování třeba zastavit své myšlenky?

O zastavení svých myšlenek bychom se na počátku meditování ani v jeho průběhu nijak pokoušet neměli. Naše myšlenky přicházejí a odcházejí, a zastavit je nemůžeme. Smyslem meditování však není zbavit se myšlenek, ani před nimi uniknout.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti psychologie v práci. Na slyšenou!