Případy předsmluvní odpovědnosti
Přepis je k dispozici pouze pro předplatitele
Díky předplatnému získáte:
- Více jak 400 chytrých podcastů ze světa práva, daní, účetnictví a personalistiky
- Audiotýdeníky - souhrnný týdeník aktualit
- Audiozákony - důležité zákony ve zvukové stopě
- Přepisy všech podcastů
- Mobilní aplikaci
Předsmluvní fáze neboli vyjednávání o obsahu smlouvy je běžnou součástí nejen obchodních, ale často i jiných běžných smluv každodenního života. Tato jednání jsou plně režii potenciálních smluvních stran. Některé výjimečné situace však občanský zákoník zahrnuje pod případy předsmluvní odpovědnosti a spojuje s nimi povinnost k náhradě škody. Kde je hranice mezi volným rizikem z neuzavřené smlouvy a vznikem závazku smlouvu uzavřít pod hrozbou povinnosti k náhradě škody? Jaký je vztah mezi instituty předsmluvní odpovědnosti a smlouvy o smlouvě budoucí? A má předsmluvní odpovědnost své místo i případě zadávání veřejných zakázek? Pojďme si tyto otázky zodpovědět.
V soukromoprávních vztazích se uplatňuje zásada smluvní volnosti. Ta se v kontraktačním procesu mimo jiné projevuje tak, že dokud není smlouva uzavřena, strany nejsou vázány, nevznikají jím žádné vzájemné povinnosti a nevzniká jim tedy, až na určité výjimečné situace, žádná odpovědnost. Právě mezi tyto výjimečné situace občanský zákoník řadí případy předsmluvní odpovědnosti. V ustanoveních § 1728 a 1729 (sedmnácsetdvacetosm a sedmnácsetdvacetdevět) je obsaženo několik skutkových podstat. Předsmluvní odpovědnost vyjadřuje myšlenku povinnosti jednat v právním styku poctivě, a naopak protiprávnosti porušení principu dobré víry.
Především je třeba říct, že musíme rozlišovat mezi skutkovými podstatami upravenými v § 1728 a v § 1729 občanského zákoníku. Podmínky pro vznik povinnosti k náhradě škody jsou totiž v obou ustanoveních rozdílné. Ustanovení § 1728