Dělená účinnost nového stavebního zákona

Vydáno: 5 minut čtení

Nový stavební zákon představuje zásadní legislativní krok, jehož cílem je modernizovat a zefektivnit procesy spojené s výstavbou. Jeho implementace do praxe však vyvolává určité zmatky a otázky ohledně tzv. dělené účinnosti tohoto zákona. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak to vlastně s účinností jednotlivých částí nového stavebního zákona je.

Chytrý podcast Barbory Košinárové na téma:

Dělená účinnost nového stavebního zákona

Nový stavební zákon představuje zásadní legislativní krok, jehož cílem je modernizovat a zefektivnit procesy spojené s výstavbou. Jeho implementace do praxe však vyvolává určité zmatky a otázky ohledně tzv. dělené účinnosti tohoto zákona. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak to vlastně s účinností jednotlivých částí nového stavebního zákona je.

K tomu, abychom správně identifikovali dělenou účinnost, musíme se zaměřit hned na několik ustanovení. Předně jde o § 335 s názvem „Účinnost“. Toto ustanovení nám říká, že nový stavební zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2024, ale s určitými výjimkami. Tyto výjimky lze rozdělit do několika skupin, a to právě podle datace jejich účinnosti.

V první skupině jsou výjimky, paragrafy, které nabyly účinnosti dnem následujícím po dni jejich vyhlášení. Jde o ustanovení zajišťující kontinuitu některých institutů, a to konkrétně ustanovení § 36 týkající se určování vymezených území v rámci zajišťování bezpečnosti a obrany státu. Ustanovení § 319 zajišťující, že vydané územní plány nepozbydou platnosti nabytím účinnosti nového stavebního zákona. Dále ustanovení § 322 odstavec 1 a 3 regulující kontinuitu a změny územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán, schválených přede dnem 1. ledna 2007. Ustanovení § 324 o nepoužití některých částí územně plánovací dokumentace, a konečně § 326 regulující kontinuitu stavebních uzávěr.

V druhé skupině jsou výjimky, které nabyly účinnosti 1. ledna 2022.  Jedná se konkrétně o paragrafy 15 až 18 týkající se výkonu působnosti státní správy dle nového stavebního zákona. Dále ustanovení § 312 odstavec 1 a § 313 odstavec 1 a 2 regulující služební poměr státních zaměstnanců. A v posledním případě ustanovení § 315 odstavec 1 týkající se příslušnosti k hospodaření s majetkem státu.

Třetí skupinu představuje výjimka v podobě § 312 odstavec 4 dotýkající se opět pracovního poměru státních zaměstnanců. Ta nabyla účinnosti 1. ledna 2023.

Pro správné posouzení nových postupů v rámci územního a stavebního řízení je však mnohem zásadnější § 334a nazvaný jako „Zvláštní ustanovení o použitelnosti zákona v přechodném období.“ Přechodné období je dvojí, avšak pro tyto postupy je zásadní období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024. V tomto přechodném období se ve věcech týkajících se územního plánování v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního řízení týkajícího se vyhrazených staveb. To samé platí v případě povolování záměrů. Ve věcech týkajících se záměrů podle stavebního zákona se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů, opět s výjimkou věcí týkajících se vyhrazených staveb.

Co z toho pro nás vyplývá? Jednoduše řečeno to, že nový stavební zákon nabývá účinnosti k 1. lednu 2024 pouze pro tzv. vyhrazené stavby. To jsou stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu a jsou jimi infrastrukturní stavby, jako například dálnice, stavby drah, civilní letecké stavby, stavby jaderného zařízení, stavby určené k přenosu elektrické energie, stavby pro těžební účely a mnoho dalších. Pro jiné než vyhrazené stavby nabývá zákon účinnosti od 1. července 2024.

Na závěr ještě jedna malá poznámka. Nešlo si nevšimnout, že k novému stavebnímu zákonu dosud nebyly vydány prováděcí právní předpisy. Tuto situaci zákonodárce řeší ustanovením § 332a nazvaným „Přechodné ustanovení k prováděcím právním předpisům.“ Podle něj, do doby vydání prováděcích právních předpisů, které stanoví podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby, se postupuje podle prováděcích právních předpisů k provedení předchozího stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v posledním účinném znění. Jde zejména o vyhlášku č. 500 z roku 2006, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Nastane-li kolize ustanovení nového stavebního zákona a vyhlášky, vyhláška se v kolizní části nepoužije. Zákonodárce však omezuje možnost použití dosavadních prováděcího předpisů maximální lhůtou do 1. července 2027.

Pojďme si zopakovat dnešní téma na kontrolních otázkách 

Otázka první:

Nabývá nový stavební zákoník účinnosti jednotně jako celek?

Nikoliv, nový stavební zákoník se vykazuje takzvanou dělenou účinností. V různých částech či ustanoveních nabývá účinnosti k různé dataci. Pro vedení postupů v územním a stavebním řízení je však zásadní vědět, že pro tzv. vyhrazené stavby nabývá účinnosti k 1. lednu 2024. Pro ostatní stavby nabývá účinnosti 1. července 2024.

A otázka druhá:

Byla už k novému stavebnímu zákonu vydána prováděcí vyhláška?

Nebyla. Do doby vydání nové prováděcí vyhlášky, maximálně však do 1. července 2027 je možno používat prováděcí vyhlášku č. 500/2006 Sb., která sloužila k provedení předchozího stavebního zákona.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit u dalšího chytrého podcastu z oblasti stavebního práva. Na slyšenou!