V rámci podnikání se můžeme setkávat se situací, kdy závazky nejsou dlužníkem hrazeny ve lhůtě jejich splatnosti anebo nejsou uhrazeny vůbec. V praxi je nejčastější příčinou neuhrazení závazků neschopnost své závazky splácet, tedy nedostatek finančních prostředků, anebo jejich úmyslné neuhrazení z důvodu nějakého sporu. V tomto podcastu se budeme zabývat závazky po splatnosti a jejich daňovými dopady.

Závazek obecně vyjadřuje povinnost dlužníka uhradit sjednanou částku věřiteli za dodané zboží nebo služby či za jiná sjednaná plnění. Mezi závazky typicky řadíme závazky z obchodních vztahů, závazky vůči zaměstnancům, finančnímu úřadu, závazky z titulu přijetí úvěru a podobně.

Závazky po splatnosti se zabývá § 23 odstavec 3 písmeno a) bod 11 zákona o daních z příjmů, který, zjednodušeně řečeno, stanovuje povinnost zvýšit výsledek hospodaření běžného období o výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela. Jedná se o dočasná daňová opatření, která uhrazením závazku zanikají, a mají proto též vliv na kalkulaci odložené daně.

Zmíněný paragraf zároveň uvádí dluhy, které jsou z tak zvaného dodanění vyloučeny. Jedná se o následující skupinu dluhů:

• dluhy dlužníka, který je v úpadku podle insolvenčního zákona;
• dluhy z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů;
• dluhy z plnění ve prospěch vlastního kapitálu;
• dluhy z úhrady ztráty obchodní korporace,
• dluhy z úhrady úvěru, zápůjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů;
• dluhy, z jejichž titulu vznikl výdaj, který je nákladem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen;
• dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn náklad na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů
• a dluhy, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení anebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí.

Za dluhy se také pro účely dodanění nepovažují dohadné položky pasivní a rezervy zachycené v účetnictví.

Obzvlášť bychom chtěli upozornit na skutečnost, že zmíněné pravidlo se nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn daňově uznatelný náklad. Jak tedy postupovat v případě, kdy neuhrazený závazek souvisí s pořízením dlouhodobého majetku, o jehož pořízení je účtováno rozvahově a který je do daňově uznatelných nákladů zahrnován postupně formou daňových odpisů? Touto otázkou se zabýval příspěvek Koordinačního výboru číslo 205/17.12.07. Ministerstvo financí v něm potvrdilo, že v takovém případě není možné polhůtní závazek dodanit jednorázově v jeho plné výši. V uvedené situaci bude docházet k postupnému dodaňování po jednotlivých částkách odpovídajících výši daňového odpisu uplatněného v daňových přiznáních postupně.

Prozatím jsme se zabývali poplatníky, kteří vedou účetnictví, nicméně i poplatníci s příjmy z podnikání nebo s příjmy z pronájmu, kteří vedou daňovou evidenci, mají povinnost zvýšit rozdíl mezi příjmy a výdaji o výši neuhrazeného dluhu odpovídající pohledávce, která je více než 30 měsíců po splatnosti nebo došlo k jejímu promlčení. Jelikož se ale v daňové evidenci promítne výdaj až okamžikem jeho úhrady, bude se v praxi jednat jen o specifické případy dluhů, a to o dluhy z titulu nákupu dlouhodobého majetku, který byl daňově odepisován a úplaty u finančního leasingu, jehož poměrná část byla uplatněna ve výdajích.

Co se stane v případě, že je polhůtní závazek po tak zvaném dodanění v některém z následujících zdaňovacích období uhrazen? Jak jsme již zmiňovali, dodanění závazků představuje pouze dočasné opatření, a proto následně, když dluh zanikne, upraví poplatník základ daně směrem dolů podle ustanovení § 23 odstavce 3 písmene c) bodu 6 zákona o daních z příjmů, kde se uvádí, že lze snížit základ daně o hodnotu dluhu zaniklého splněním; tedy zaplacením, započtením nebo splynutím.

A jak se námi zmíněné úpravy vykazují v daňovém přiznání? V případě, kdy dochází k dodanění neuhrazených závazků, je tato úprava v rámci přiznání k dani z příjmů právnických osob uvedena na řádku 30, a představuje tak zvýšení základu daně o hodnotu předmětných dluhů. Následné snížení základu daně představující zánik závazku je uvedeno na řádku 112 daňového přiznání. K oběma řádkům by měl být doplněn komentář, o jakou úpravu základu daně se jedná. V přiznání k dani z příjmů fyzických osob budou tyto úpravy uvedeny na řádku 105 a 106, které jsou součástí přílohy číslo 1 – výpočet dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti, kde by měla být též vyplněna tabulka E této přílohy anebo řádku 204 a 205 přílohy číslo 2 – výpočet dílčího základu daně z příjmů z nájmu.

 

Pojďme si dnešní téma zopakovat na kontrolních otázkách.

Otázka první

Společnost s ručením omezeným eviduje ve svém účetnictví ke konci roku 2023 dva neuhrazené závazky ve stejné výši 210 000 korun. Dohromady tedy v celkové výši 420 000 korun. První závazek je ke konci zdaňovacího období po splatnosti 27 měsíců a druhý 31 měsíců. Vznikne společnosti povinnost dodanit některý ze zmíněných závazků po splatnosti?

Ano, ke zvýšení základu daně by mělo dojít v případě druhého závazku, který je 31 měsíců po splatnosti, a to v částce 210 000 korun.

 

Otázka druhá

Společnost s ručením omezeným eviduje ve svém účetnictví další dluhy, které jsou ke konci zdaňovacího období 2023 více než 30 měsíců po splatnosti. Bude společnost zvyšovat základ daně, případně v jaké výši?

Za prvé: Dluh z titulu pořízení cenných papírů ve výši 25 000 korun. – Takový dluh není předmětem dodanění a jedná se o dluh, který je podle § 23 odstavce 3 písmene a) bodu 11 z dodanění vyjmut.

Za druhé: Dluh vůči obchodnímu partnerovi – nedoplatek faktury z prosince 2020 za firemní večírek ve výši 18 000 korun. – Tento dluh není předmětem dodanění a jedná se o daňově neúčinný náklad, který je podle § 23 odstavce 3 písmene a) bodu 11 z dodanění vyjmut.

Za třetí: Neuhrazená faktura za truhlářské práce ve výši 150 000 korun za výrobu kancelářského nábytku. – Takový dluh je předmětem dodanění, jelikož se jedná o pořízení dlouhodobého majetku, k dodanění dochází postupně v návaznosti na postupné promítání, a to ve výši daňového odpisu uplatněného v daňových přiznáních společnosti.

A za čtvrté: Dluh 5 000 korun z titulu nevyplacené odměny z dohody o provedení práce sezónnímu zaměstnanci (brigádníkovi). – Tento dluh je předmětem dodanění, a to ve výši 5 000 korun.

 

A na závěr otázka poslední

Poplatník, který vede daňovou evidenci, doposud neuhradil závazek z titulu pořízení dlouhodobého majetku. Dluh je po splatnosti 33 měsíců a z majetku byl uplatněn daňový odpis. Vznikne poplatníkovi povinnost dodanit polhůtní závazek?

Ano, jelikož poplatník uplatnil daňové odpisy, pak by k dodanění závazku mělo dojít ve výši již uplatněných daňových odpisů.

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou!