Chytrý podcast Aleše Máchy na téma:

Nový stavební zákon, díl 15 – Účastníci řízení

Stavební povolení je jedním z druhů rozhodnutí ve veřejné správě, které může mít zcela zásadní dopady do území, a to nejen z hlediska ochrany veřejných zájmů jako je ochrana životního prostředí, památkové péče či veřejného zdraví. Stavební povolení a následná realizace stavby může mít i zásadní dopady do práv a chráněných zájmů celé řady osob, od obce po vlastníky sousedních nemovitostí. Osoby, kterých se stavební řízení nějakým způsobem dotýká, správní řád a stavební zákon označuje jako účastníky řízení. Kdo jsou účastníci stavebního řízení? Na tyto otázky odpovíme v tomto díle našeho podcastu o stavebním právu.

Stavební řízení, v terminologii nového stavebního zákona řízení o povolení záměru, je správním řízením ve smyslu správního řádu. Správní řád vymezuje účastníky správního řízení v obecné rovině v § 27. Správní řád také rozlišuje hlavní a vedlejší účastníky řízení. Hlavním účastníkem řízení je fyzická nebo právnická osoba o jejichž právech a povinnostech se ve správním řízení jedná. Buď se jí rozhodnutím právo přiznává, odnímá nebo mění, anebo se deklaruje, že jej má či měla. Obdobně jí může být ve správním řízení uložena, změna či zrušena povinnost. Vedlejšími účastníky řízení jsou pak osoby, kterých se vydané rozhodnutí adresované určité osobě může nějak dotknout, což je typicky příklad stavebního povolení, které se může dotknout práv vlastníků sousedních nemovitostí.

Stavební zákon na toto vymezení navazuje formou tak zvaného taxativního výčtu a v § 182 stanoví okruh účastníků řízení o povolení záměru. Výčet se označuje za taxativní, neboť jiné osoby, než uvedené v tomto ustanovení nemohou být za účastníky řízení o povolení záměru považovány. To je ale poněkud relativizováno v písmenu e) § 182. Proč? Na to odpovíme v závěru tohoto podcastu.

Z hlediska kontinuity a samotné koncepce okruhu účastníků řízení je nutné konstatovat, že vymezení účastníků řízení podle nového stavebního zákona odpovídá okruhu účastníků řízení společného územního a stavebního řízení, a to podle § 94k stavebního zákona z roku 2006. Z tohoto pohledu nejde v novém stavebním zákoně o revoluci ale o kontinuitu s předchozí právní úpravou.

Esenciálním účastníkem stavebního řízení je stavebník. Stavebník je definován v § 14 písm. a) stavebního zákona jako osoba, která pro sebe žádá vydání povolení záměru nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy, a dále osoba, která provádí nebo odstraňuje stavbu, zařízení nebo terénní úpravu, pokud nejde o stavebního podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti. Jinými slovy, žadatel o vydání stavebního povolení je považován za stavebníka. Bez stavebníka by tedy nebylo ani stavebního řízení.

Dalším účastníkem řízení je obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn. Obec je účastníkem stavebního řízení především z důvodu hájení jejího práva na samosprávu. Z tohoto titulu pak jako účastník řízení může podávat ve stavebním řízení námitky. Je potřeba zdůraznit, že obec ve stavebním řízená nevystupuje jako dotčený orgán nebo orgán státní správy, ale jen a pouze jako subjekt samosprávy. Ve stavebním řízení tedy obec nemá silnější či slabší postavení než jiní účastníci řízení, neboť i stavební řízení jako správní řízení je založeno na rovných právech všech účastníků řízení.

Účastníkem řízení o povolení záměru je také podle § 187 písm. b) stavebního zákona vlastník pozemku nebo stavby na nichž má být záměr uskutečněn. Přestože bylo řečeno, že správní řízení je vedeno zásadou rovnosti účastníků, vlastník stavby nebo pozemku, na nichž má být záměr uskutečněn, požívá v procesu povolení záměru poněkud specifické postavení. Pravda, ani ne tak z titulu účastníka řízení, ale ze samotné podstaty toho, že na jeho pozemku či stavbě má být uskutečněna stavba cizí osoby. Přestože stavební zákon neřeší ani nemůže právní vztahy mezi vlastníkem pozemku či stavby a stavebníkem z pohledu právního titulu, který zakládá stavebníkovi mít právo na cizím pozemku, předpokládá stavební zákon určitý úkon vlastníka pozemku nebo stavby, aby mohl být záměr povolen. Tímto úkonem je souhlas vlastníka pozemku nebo stavby podle § 187 stavebního zákona.

Vlastník stavby nebo pozemku se tímto souhlasem pro účely stavebního řízení zříká možnosti, aby na témže pozemku a v témže rozsahu, respektive umístění byla realizována jiná stavba jiného vlastníka, případně dokonce i stavba samotného vlastníka pozemku či stavby. Tento souhlas je nezbytnou podmínkou pro to, aby mohl být záměr povolen. Z tohoto důvodu lze konstatovat, že vlastník pozemku či stavby na nichž má být záměr uskutečněn na specifické postavení v řízení o povolení záměru. Tento souhlas však nemůže vlastník pozemku nebo stavby po podání žádosti stavebníkem odvolat, nicméně na druhou stranu, pokud by chtěl stavebník stavbu podstatně upravit či změnit oproti její podobě, se kterou vlastník pozemku nebo stavby souhlasil, musí si stavebník opatřit souhlas nový. Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr povolen, nebo oprávněného k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti.

Účastníkem řízení v § 187 písmeno b) stavebního zákona jsou také osoby, které mají věcné právo k pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit. Pod těmito osobami je potřeba si představit například oprávněného ze služebnosti jako je právo cesty nebo inženýrské sítě. Může jít ale třeba i o banku, jako zástavního věřitele, kdy pozemek nebo stavba slouží jako zástava. V praxi se někdy pod tyto osoby podřazují vlastníci sítí dopravní a technické infrastruktury. Je ale potřeba zdůraznit, že vlastnici dopravní a technické infrastruktury budou účastníky řízení jen tehdy, pokud skutečně mají k pozemku nebo stavbě, na kterých má být záměr uskutečněn, zřízeno věcné právo, typicky služebnost inženýrské sítě. Pokud se pozemku pouze dotýká ochranné pásmo sítě podle jiného zákona, pak je potřeba je podle okolností případně podřadit pod další z kategorií účastníků řízení.

Touto kategorií a zřejmě nejpočetnější skupinou účastníků řízení jsou účastníci řízení podle § 182 písmene d) stavebního zákona, tedy osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno. Ve zkratce jde o vlastníky sousedních nemovitostí a osoby, které mají k sousedním pozemkům nebo stavbám věcné břemeno. U této kategorie účastníků řízení je nutné upozornit na dvě podstatné skutečnosti.

Za prvé se tyto osoby stávají účastníky řízení jen tehdy, pokud může být jejich vlastnické nebo věcné právo povolením záměru, tedy jeho umístěním či realizací a existencí nějak dotčeno. Toto kritérium tedy může například znamenat, že ne každý vlastník sousední nemovitosti je účastníkem stavebního řízení. Vždy musí být posouzena jeho dotčenost stavbou, která je předmětem řízení. Za druhé to naopak znamená, že účastníkem stavebního řízení nebude jen a pouze vlastník sousední nemovitosti, ale naopak vlastník i vzdálenější nemovitosti, pokud se ho záměr může dotknout. Proto účastníkem stavebního řízení u stavby rodinného domu budou zpravidla vlastníci bezprostředně sousedících nemovitostí, ale naopak účastníky řízení budou i vlastníci poměrně vzdálených nemovitostí, pokud záměrem bude výrobna nábytku, která bude mít vliv na své okolí nejen hlukem, ale například i zápachem, nebo dopravním zatížením.

Zcela specifickou skupinu účastníků řízení tvoří účastnící řízení podle § 187 písmene e) stavebního zákona, tedy osoby podle zvláštních právních předpisů. Jak bylo uvedeno v úvodu tohoto dílu, výčet účastníků stavebního řízení je taxativní, nicméně vždy platí, že pokud právě jiný právní předpis stanoví, že určitá osoba je účastníkem stavebního řízení, stane se jím nad rámec tohoto taxativního výčtu.

Typickými osobami podle jiných právních předpisů jsou spolky, ale o těch si jako o účastnících řízení povíme v příštím díle našeho podcastu.

Pojďme si dnešní téma zopakovat na kontrolních otázkách.

Otázka první

Kdo jsou to účastníci řízení?

Účastníky řízení jsou osoby, kterým se rozhodnutím správního orgánu přiznává, odnímá nebo mění právo nebo povinnost, anebo se deklaruje, že je má či měla.

 

Otázka druhá

Kdo jsou účastníci stavebního řízení?

Účastníky stavebního řízení taxativně vymezuje stavební zákon v § 182 a jsou jimi:

Za a) stavebník,

Za b) obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn,

Za c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,

Za d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,

Za e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.