Chytrý podcast Aleše Máchy na téma:

Nový stavební zákon, díl 16 – Účastníci řízení – spolky

Účastníky řízení podle stavebního zákona mohou být za podmínek stanovených jinými právními předpisy i spolky. Jelikož je stavební řízení zásadně až na výjimky neveřejné, plní spolky nezastupitelnou úlohu kontroly veřejnosti vůči veřejné správě v procesech s tak závažnými dopady do území, jako je povolování výstavby. Funkce kontroly veřejné správy skrze spolky nesmí ale vést k bezdůvodné blokaci procesů podle stavebního zákona, nebo dokonce ve finále k blokaci samotné výstavby, pokud jsou jinak všechny zákonné podmínky splněny. V tomto díle našeho podcastu si proto odpovíme na otázku, jak a zda vůbec stavební zákon upravuje účast spolků v procesech podle stavebního zákona.

Obecně lze konstatovat, že účast spolků v procesech vedených veřejnou správu je nejen nástrojem kontroly veřejné správy ze strany veřejnosti, ale často i požadavkem mezinárodních smluv, anebo požadavkem vyplývajícím z evropského práva. Účast, zejména tak zvaně environmentálních spolků hraje i nezastupitelnou roli v ochraně životního prostředí. Platí však, že účast spolků ať už z důvodu kontroly veřejné správy nebo z důvodu ochrany životního prostředí nemá vést ke zneužití procesních práv spolků v jednotlivých procesech, nebo v případě procesů podle stavebního zákona sloužit jako nástroj blokování záměrů stavebníků. Zásadní je vždy nastavení rovnováhy mezi procesními právy spolků na straně jedné a právy stavebníka či veřejným zájmem na realizaci určitého záměru na straně druhé. Jak se tedy mohou spolky účastnit procesů podle stavebního zákona?

Účast spolků v procesech podle nového stavebního zákona lze rozdělit do dvou oblastí, a to jejich účast a práva v oblasti územního plánování a jejich účast při povolování záměrů, respektive staveb. Jde-li o územní plánování, nová právní úprava staví na rovnosti všech účastníků procesů územního plánování. Podle stavebního zákona z roku 2006 platilo, že spolek se mohl za podmínek podle § 23 stavebního zákona z roku 2006 stát tak zvaným zástupcem veřejnosti, tedy osobou, která mohla v procesu pořizování územně plánovací dokumentace uplatnit vůči návrhu územně plánovací dokumentace námitky. Obdobně mohl námitky podat i vlastník pozemku dotčeného navrhovanou regulací. Ostatní osoby mohly podat proti návrhu pouze připomínky. Rozdíl mezi námitkami a připomínkami spočíval v tom, že o námitkách musel pořizovatel rozhodnout a rozhodnutí o nich uvést v odůvodnění územně plánovací dokumentace. S připomínkami se pořizovatel v odůvodnění územně plánovací dokumentace pouze vypořádal. Spolek jako zástupce veřejnosti měl tedy procesně obdobné postavení jako vlastník pozemku.

Nový stavební zákon odstranil rozdělování procesních úkonů adresátů územně plánovací dokumentace na námitky a připomínky a stanoví, že k návrhu územně plánovací dokumentace může každý uplatnit připomínky. Z tohoto důvodu byl odstraněn i institut zástupce veřejnosti. To ale neznamená, že by se spolek nemohl účastnit procesu pořízení územně plánovací dokumentace. I podle nového právní úpravy může, avšak na stejné úrovni se všemi ostatními aktéry pořizování územně plánovací dokumentace ze strany veřejnosti či vlastníků jednotlivých nemovitostí. Tedy pouze formou připomínek.

V oblasti povolování staveb je situace s účastí spolků o něco složitější. Spolky se totiž mohou účastnit stavebního řízení jen v případě, kdy jejich účast zakotvuje jiný právní předpis, jak ostatně předpokládá § 182 písmeno e) stavebního zákona. Které předpisy to tedy jsou?

V současné době jsou předpisy zakotvující účastenství spolků v řízení o povolení záměru dva. Prvním je zákon číslo 100/2001 Sbírky, o posuzování vlivů na životní prostředí, a druhým je zákon číslo 114/1992 Sbírky, o ochraně přírody a krajiny. Jde-li o zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, mohou se spolky účastnit řízení o povolení záměru za specifických podmínek. V prvé řadě musí jít o tak zvaně navazující řízení ve smyslu § 3 písmene g) tohoto zákona, jinými slovy řízení o povolení záměru musí navazovat na proces posouzení vlivů na životní prostředí. Řízení o povolení záměru je proto navazujícím řízením podle zákon o posuzování vlivů, pokud záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí nebo pro něj bylo již vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí.

V takovém případě se mohou účastnit stavebního řízení spolky za podmínek podle § 3 písmene i) bodu 2 a § 9c odstavce 3 zákona o posuzování vlivů. Musí jít předně o spolek jehož předmětem činnosti je ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jehož hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost. Další podmínky se vztahují k době trvání spolku nebo poštu podporovatelů. Musí jít proto také o spolek, který vznikl alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9b odstavce 1, nebo který podporuje svými podpisy nejméně 200 osob. V případě podpory osob nejde o členy spolku, ale skutečně podporovatele z řad veřejnosti. Tyto spolky mohou být nejen účastníkem řízení o povolení záměru, pokud se do něj přihlásí, ale dokonce mohou podat odvolání, i když jeho účastníky nebyly.

Jako příklad lze uvést situaci, kdy předmětem povolení podle stavebního zákona bude například dálnice I. třídy, která z hlediska kategorizace záměrů podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí podléhá celému procesu posuzování vlivů na životní prostředí vždy. Je tedy pro ni vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí. Stavební úřad vyvěsil informaci o vedení řízení o povolení záměru jako řízení navazujícího s oznámením o zahájení řízení dne 1. 6. 2025. V takovém případě se může řízení účastnit spolek, který vznikl nejpozději do 31. 5. 2022, anebo pokud spolek doloží, že jej podporuje alespoň 200 osob, což dokládá podpisovou listinou s náležitostmi podle § 9e zákona o posuzování vlivů.

Lze tedy shrnout, že spolek může být účastníkem řízení o povolení záměru za podmínek podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí za poměrně přísných podmínek a jen v případě některých záměrů, tedy záměrů s největším očekávaným dopadem na životním prostředí. Spolky se ale mohou účastník řízení o povolení záměru i v případech záměrů s daleko menšími dopady do životního prostředí, a to opět za specifických podmínek.

Druhou možností účasti spolků v řízení o povolení záměru je jejich účast podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Účast spolků v řízení o povolení záměru podle zákona o ochraně přírody a krajiny je svázána s procesem vydání jednotného environmentálního stanoviska. Jednotné environmentální stanovisko je podle § 2 odstavce 1 zákona číslo 148/2023 Sbírky, o jednotném environmentálním stanovisku, závazným stanoviskem, které se vydává pro všechny záměry vyžadující povolení podle stavebního zákona. Toto stanovisko se vydává namísto aktů podle jiných právních předpisů v oblasti životního prostředí, jinými slovy v sobě integruje celou řadu závazných stanovisek a povolení, které záměr podle předpisů v oblasti životního prostředí vyžaduje. Jako příklad lze uvést odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, povolení ke kácení dřevin nebo výjimka ze zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Právě s posledními dvěma akty je spojena účast spolků v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. Právě a jen tehdy, pokud je pro záměr vydáno jednotné environmentální stanovisko a pokud toto stanovisko nahrazuje povolení ke kácení dřevin, nebo výjimku ze zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, může se spolek, jehož předmětem je ochrana přírody a krajiny přihlásit jako účastník řízení o povolení záměru.

Jako příklad lze uvést záměr výstavby bytového domu, kdy na pozemcích dotčených výstavbou je nutné pokácet několik vzrostlých jehličnatých stromů. Tento záměr vyžaduje pro své povolení vydání jednotného environmentálního stanoviska, přičemž toto stanovisko bude podle § 83 odstavce 8 písmene d) zákona o ochraně přírody a krajiny, nahrazovat právě povolením ke kácení dřevin. V takovém případě se může řízení o povolení záměru tohoto bytového domu účastnit i spolek, jehož předmětem je ochrana přírody a krajiny, avšak na rozdíl od úpravy podle zákona o posuzování vlivů je lhostejno, kdy vznikl a kolik má tento spolek členů nebo podporovatelů.

Lze tedy shrnout, že účast spolků v řízení podle stavebního zákona je dána nejen povahou procesu, ale také zejména tím, o jaký záměr v tomto procesu jde. Ostatně i podle toho se bude lišit rozsah možných námitek spolků jako účastníků řízení. A právě o námitkách účastníků řízení bude další díl našeho podcastu o stavebním právu.

Pojďme si dnešní téma zopakovat na kontrolních otázkách.

Otázka první

Jaká je úloha spolků v řízeních podle stavebního zákona?

Spolky představují nástroj kontroly veřejné správy ze strany veřejnosti. Jejich úloha spočívá nejen v kontrole výkonu působnosti veřejné správy, ale v případě environmentálních spolků i v zájmu na prosazování ochrany životního prostředí ze strany veřejnosti.

 

Otázka druhá

Za jakých podmínek se mohou spolky účastnit řízení podle stavebního zákona?

Je potřeba rozlišit, zda se jedná o procesy územního plánování nebo o postupy v oblasti povolování staveb.

Za á: V oblasti územního plánování se procesu pořízení územně plánovací dokumentace může účastnit jakýkoliv spolek bez omezení jako každá jiná fyzická nebo právnická osoba a uplatnit k návrhu připomínky. S připomínkami se pořizovatel vypořádá v odůvodnění územně plánovací dokumentace.

Za bé: V oblasti povolování záměrů se řízení o povolení záměru mohou účastnit jen tak zvané environmentální spolky, a to pouze za podmínek podle § 3 písmene i) bodu 2 ve spojení s § 9b zákona o posuzování vlivů, anebo na základě § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.