Chytrý podcast Vladimíry Přibylové a Jany Snopkové ze společnosti Grantex accounting na téma:

Změna kategorizace účetních jednotek v rámci nového zákona o účetnictví

Poslední novela zákona o účetnictví přináší dvě zásadní změny, a to změnu limitů pro kategorizaci účetních jednotek, a dále upravuje podmínky povinného auditu. Tyto změny odborná veřejnost očekávala už delší dobu, takže jejich samotné schválení není velkým překvapením. Co ale v praxi vyvolává nejistotu, je načasování.

Změna limitů byla totiž už několikrát v minulosti avizována, ale kvůli zdlouhavému legislativnímu procesu se očekávaná účinnost opakovaně posouvala. A tak dnes často slýcháme otázku: „Od kdy vlastně můžeme nové limity začít používat — a kdy se tyto změny reálně projeví?“ Pojďme si v tom udělat jasno.

Novela zákona o účetnictví byla vyhlášena jako zákon číslo 316/2025 Sbírky dne 2. září 2025. Při rozhodování o tom, od kdy lze jednotlivá ustanovení novely použít, je nutné zohlednit přechodná ustanovení. Ta totiž přesně určují, pro jaká účetní období platí změny v kategorizaci a auditu.

Změny týkající se kategorizace účetních jednotek nabyly účinnosti dnem následujícím po vyhlášení, tedy 3. září 2025. To v praxi znamená, že u účetních jednotek s účetním obdobím shodným s kalendářním rokem platí, že při posouzení k 31. prosinci 2023 se ještě použijí původní limity, ale k 31. prosinci 2024 už platí nové, navýšené limity.

První účetní závěrka, u které se nové limity skutečně uplatní, je tedy závěrka za rok 2024. Naproti tomu změny v povinnosti auditu začnou platit až od 1. ledna 2026. Zní to trochu zamotaně, že? Datum vyhlášení novely, datum účinnosti jednotlivých částí a skutečné období, kdy se změny uplatní v praxi, nejsou totéž.

Abychom dobře pochopili dopady novely, je potřeba nejdříve vědět, jak se mění samotné limity pro zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií. Právě na těchto kategoriích totiž stojí celá řada dalších účetních povinností — od rozsahu výkaznictví, přes povinnosti zveřejnění, až po způsob vedení účetnictví.

Změny jsou v zásadě dvojího typu. Jedná se o výrazné navýšení číselných limitů, a dále o sjednocení pravidel pro jejich posuzování. Možná si říkáte: „Proč se ty limity vůbec mění?“ Hlavním impulzem nebyla jen domácí ekonomika, ale především evropská legislativa. Česká republika musí jako členský stát implementovat novelizovanou směrnici Evropské unie 2013/34, která sjednocuje limity pro kategorizaci podniků napříč Evropskou unií. Směrnice byla v roce 2023 aktualizována a členské státy měly povinnost promítnout nové limity do svých zákonů nejpozději pro účetní období začínající 1. ledna 2024.

Česká republika tuto změnu původně plánovala zapracovat do nového zákona o účetnictví. Ten se ale připravuje už řadu let a zatím nebyl vydán, a tak bylo nakonec nutné upravit limity samostatnou novelou.

Česká legislativa rozlišuje čtyři velikostní kategorie účetních jednotek. Jedná se o mikro, malé, střední a velké jednotky. Tyto kategorie zůstávají zachovány, mění se ale jejich hraniční hodnoty, podle kterých se do nich účetní jednotky zařazují. Zařazení jednotky do vyšší kategorie se i nadále řídí stejnými principy – rozhoduje překročení alespoň dvou ze tří kritérií (aktiva, obrat, počet zaměstnanců), a to ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech.

Pro přehlednost se podívejte do přepisu na tabulku týkající se původních a nových limitů.

Kritérium	Původní limit	Nový limit (účinný pro posuzování od 31. 12. 2024; právně od 3. 9. 2025)
Aktiva celkem	9 mil. (mikro) · 100 mil. (malá) · 500 mil. (střední)	11 mil. (mikro) · 120 mil. (malá) · 600 mil. (střední)
Roční čistý obrat	18 mil. (mikro) · 200 mil. (malá) · 1 000 mil. (střední)	22 mil. (mikro) · 240 mil. (malá) · 1 200 mil. (střední)
Průměrný počet zaměstnanců	10 · 50 · 250	10 · 50 · 250 (beze změny)

Finanční limity se celkově zvyšují přibližně o 20 procent u malých a středních účetních jednotek, zatímco u mikro jednotek je nárůst o něco vyšší. Limity pro počet zaměstnanců zůstávají beze změny. To je klíčové — protože na řadu společností, které dříve překračovaly původní limity třeba jen „těsně“, může mít tato změna značný vliv.

Mnoho účetních jednotek, které dosud spadaly do malé nebo střední kategorie, se po navýšení limitů vrátí o kategorii níž. A tím pádem se jim změní i rozsah jejich účetních povinností — například v oblasti zveřejňování výkazů nebo přílohy v účetní závěrce. Je také třeba mít na paměti, že v nedávně době došlo ke změně definice čistého obratu. Od roku 2024 se do něj započítávají pouze výnosy z prodeje výrobků, zboží a poskytování služeb, zatímco dříve mohl obrat zahrnovat i širší výnosové položky. Tato úprava může ovlivnit, zda jednotka překročí limit obratu— a je tedy důležité vycházet ze správně stanoveného ukazatele podle aktuální právní úpravy.

U některých účetních jednotek tak může ke změně kategorie dojít nejen v důsledku navýšení limitů, ale zároveň kvůli užšímu vymezení čistého obratu. Kombinace těchto dvou faktorů může vést k tomu, že podnik nově spadne do nižší velikostní kategorie, i když se jeho ekonomická realita ve skutečnosti nezměnila.

Nové limity se poprvé použijí pro posouzení účetní závěrky za rok 2024. Je ale důležité připomenout, že ke změně kategorie účetní jednotky nedochází okamžitě po jejich překročení nebo nepřekročení v jednom roce. Zákon vyžaduje, aby změna byla naplněna ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích, a samotné zařazení do jiné kategorie pak nastává v následujícím účetním období. Prakticky to znamená, že i když účetní jednotka splní poprvé nová kritéria už za rok 2024 a udrží je i pro rok 2025, do nižší nebo vyšší kategorie může přejít až od roku 2026.

Jakmile máme účetní jednotku zařazenou do správné kategorie, můžeme přejít k další klíčové oblasti — a tou je povinnost auditu účetní závěrky.

Novela zákona přináší v této oblasti významnou změnu: Povinnému auditu nově podléhají pouze střední a velké účetní jednotky. Pro mikro a malé jednotky tedy obecně povinnost auditu odpadá. Tato nová pravidla pro povinný audit se poprvé plně uplatní pro účetní závěrky za rok 2026. Pro závěrky za rok 2025 se však ještě použije původní právní úprava. To znamená, že malé účetní jednotky musí i nadále posoudit, zda nepřekročily zákonné limity, které povinnost auditu vyvolávají.

Konkrétně platí, že účetní jednotka má povinnost auditu, pokud překročí alespoň dvě ze tří následujících hodnot ke konci dvou po sobě jdoucích účetních období, a to aktiva celkem jsou více než 40 milionů korun, roční čistý obrat je více než 80 milionů korun a průměrný počet zaměstnanců činí více než 50. U akciových společností stačí pro vznik povinnosti auditu překročit alespoň jedno z těchto kritérií. U ostatních účetních jednotek je podmínkou překročení alespoň dvou z těchto tří limitů.

Na rozdíl od kategorizace účetních jednotek se povinnost auditu neuplatňuje až od následujícího období, ale už za účetní období, ve kterém byly zákonné limity podruhé překročeny. To znamená, že pokud malá účetní jednotka překročí alespoň dva z uvedených limitů, respektive jeden u akciové společnosti, k rozvahovému dni roku 2025 a zároveň je překročila i v roce 2024, vzniká jí povinnost auditu už za rok 2025. Právě proto je potřeba věnovat tomuto přechodnému roku zvýšenou pozornost — může být totiž pro řadu podniků posledním obdobím povinného auditu podle starých pravidel, i když podle nové kategorizace by už mezi auditované jednotky nepatřily.

Pojďme si na závěr stručně zopakovat hlavní body:

• Novela zákona o účetnictví přináší především navýšení limitů pro kategorizaci účetních jednotek a změnu pravidel povinného auditu.
• Nové limity se použijí poprvé pro posouzení účetní závěrky za rok 2024, ale změna kategorie se projeví až po dvou účetních obdobích.
• Finanční limity byly navýšeny zhruba o 20 % (u mikro jednotek ještě o něco více), zatímco limity pro počet zaměstnanců zůstávají stejné.
• Od účetních období začínajících 1. lednem 2026 budou povinnému auditu podléhat pouze střední a velké účetní jednotky.
• Rok 2025 je přechodovým obdobím — povinnost auditu se ještě posuzuje podle starých pravidel, a může být tedy posledním obdobím povinného auditu pro řadu malých účetních jednotek.

Celkově tak novela přináší úlevu zejména menším firmám, ale je potřeba věnovat pozornost přechodným pravidlům a správně vyhodnotit, od kdy se změna konkrétní účetní jednotky skutečně týká.

 

Pojďme si dnešní téma zopakovat na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Od kterého účetního období se plně uplatní nová pravidla pro povinný audit?

Od roku 2026.

Otázka druhá

Kolik účetních období je potřeba sledovat pro změnu kategorie účetní jednotky?

Dvě po sobě jdoucí účetní období, změna se promítne až od období následujícího po těchto dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.

Otázka třetí

Jaký je hlavní rozdíl v posuzování povinnosti auditu mezi akciovou společností a ostatními účetními jednotkami?

U akciové společnosti postačí překročení jednoho kritéria, u ostatních účetních jednotek musejí být překročeny minimálně dvě kritéria ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.

A otázka poslední

Co všechno mohlo způsobit, že se účetní jednotka po novele ocitne v jiné kategorii než dříve?

Nová definice obratu, změny limitů pro kategorizaci účetních jednotek.

 

Milí posluchači, na závěr si ještě téma objasněme na konkrétním příkladu.

Účetní jednotka má ke konci účetních období 2022, 2023, 2024, 2025 i 2026: aktiva ve výši 45 milionů korun, roční čistý obrat ve výši 85 milionů korun a průměrný počet zaměstnanců 30.

Do jaké kategorie bude tato účetní jednotka patřit a bude mít povinnost auditu v letech 2024, 2025 a 2026?

Pro určení kategorie pro účetní závěrku roku 2024 se posuzují údaje z let 2022 a 2023 podle původních limitů. Jednotka v obou těchto letech překračuje dva limity mikro jednotky (aktiva a obrat), takže se řadí mezi malé účetní jednotky. Pro účetní závěrku roku 2024 tedy půjde o malou účetní jednotku, která zároveň překračuje limity pro povinný audit. Za rok 2024 bude tedy malá a auditovaná.

Pro posouzení kategorie od roku 2025 již platí nová pravidla s vyššími limity. Tyto limity jsou však v našem příkladu stále překročeny, takže i v roce 2025 zůstává jednotka v kategorii malé účetní jednotky. Protože se jedná o malou jednotku, je potřeba vyhodnotit limity pro audit za rok 2025 – a i ty jsou překročeny. Za rok 2025 bude tedy jednotka opět malá a auditovaná.

Pro rok 2026 zůstává jednotka v kategorii malé účetní jednotky, ale již platí nová pravidla pro audit. Od roku 2026 malé účetní jednotky povinnému auditu nepodléhají. Za rok 2026 bude tedy jednotka malá a bez povinnosti auditu.

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.