Vydáno:
Pohled: Judikatura
0:00
04:47
Vydáno:
Pohled: Judikatura

Tentokrát v rámci komentovaného judikátu navštívíme Bulharsko. Tam totiž sahají počátky sporu o to, zda podnikatel musí vrátit původně uplatněný nárok na odpočet daně z obchodního majetku, který používal pro podnikání, ale který byl pro svou zastaralost a nepotřebnost buď zlikvidován, nebo prodán do šrotu.


Tentokrát v rámci komentovaného judikátu navštívíme Bulharsko. Tam totiž sahají počátky sporu o to, zda podnikatel musí vrátit původně uplatněný nárok na odpočet daně z obchodního majetku, který používal pro podnikání, ale který byl pro svou zastaralost a nepotřebnost buď zlikvidován, nebo prodán do šrotu.

Zákonná úprava obsažená v bulharských předpisech je velmi přísná. A bulharský daňový úředník navíc velmi formalistický. Společnosti Balgarska telekomunikacionna kompania (dále „BTK“) doměřil daň z přidané hodnoty vyřazeného majetku. Odmítl akceptovat myšlenku, že když prodej takového majetku podléhá DPH, došlo by vlastně k vybrání daně dvakrát – jednou jako vratka odpočtu a podruhé z prodejní ceny šrotu. Namítal, že obchod s odpadem nikdy nebyl součástí obvyklé podnikatelské činnosti společnosti BTK. V případě zlikvidovaného – tedy neprodaného – majetku argumentoval také tím, že šlo o likvidaci dobrovolnou, a nikoli z důvodu vyšší moci.

Dokonce namítal, že je nutné zdanit samotný úkon vyřazení majetku z rozvažných účtů. Jako kdyby vůbec nezáleželo na tom, co se s majetkem dál děje.

Pokud by se na řešení nahlíželo z perspektivy českého zákona o DPH, jevilo by se, že jde o názory zhola nesmyslné. Vracet odpočet daně by vyžadoval asi málokdo. Jak však uslyšíte, komentáře Soudního dvora EU v případu C-127/22 BTK věc bohužel vyjasnily jen částečně. Jakkoli je zjevné, že názory bulharské finanční správy Soudní dvůr nesdílí, přidal bohužel k likvidaci majetku své vlastní postřehy. Díky nim začala být tato problematika, o které by nikdo v České republice dosud nepochyboval, docela nejasná.

Nejprve SDEU odmítl, že by vznikala daňová povinnost pouhým odúčtováním majetku z rozvahy. Připomenul, že nárok na odpočet daně se odvíjí od věcného používání majetku. Pokud jde o majetek prodaný do šrotu, soudní dvůr podotkl, že právě díky tomuto dodání je očividné, že zboží nikdy nepřestalo být používáno pro zdanitelné činnosti. Je přitom dle soudu irelevantní, že prodej odpadů nespadá mezi běžné hospodářské činnosti společnosti BTK. Nevadí ani to, že prodejní cena zboží byla výrazně snížena oproti jeho původní hodnotě, nebo že je zboží na konci svého životního cyklu a představuje již jen pouhý odpad. Tudy tedy cesta k doměření společnosti BTK nevedla, bulharský finanční úřad se zde mýlil.

A co s majetkem, který byl fyzicky likvidován? Pro likvidaci nezakládající povinnost provést opravu odpočtu daně soud správně vymezil, že může vyplývat z dobrovolného rozhodnutí. Dozvěděli jsme se od soudu i to, že musí dojít k nezvratnému zániku likvidovaného zboží, přitom prokazatelné uložení na skládku lze za zánik zboží považovat. Ani zde bulharský finanční úřad neuspěl.

Ovšem část dalších úvah se soudnímu dvoru již vůbec nepovedla. Sdělil, že aby nárok na odpočet daně nemusel být vracen, likvidované zboží musí objektivně ztratit veškerý užitek v rámci hospodářské činnosti osoby povinné k dani. To je ovšem, milí posluchači, velmi ošidná věc. Jak prokázat svému správci daně, že zlikvidované zboží ztratilo veškerý, ale opravdu veškerý užitek? Tímhle nám všem soudní dvůr trochu zavařil. Bude současný rozumný postoj české finanční správy k likvidacím nepotřebného majetku nadále platný? Nezískal pomyslný bič na poplatníky? Tyto obavy ve mně rozsudek soudního dvora vyvolává. Objektivní ztráta veškeré užitečnosti jsou skutečně nadmíru nešťastně volená slova a při doslovném výkladu by mohla vést k velkým praktickým obtížím.

Doufám ale, že k výkladu zákona bude česká finanční správa nadále přistupovat s rozumem a prakticky. Ani starší judikatura soudního dvora v oblasti zmařených investic nesvědčí tomu, že by soud svá slova o objektivní ztrátě veškeré užitečnosti myslel v jejich doslovném významu. Nejspíše se jen nevyjádřil zcela přesně.

 

Kontrolní otázky:

  1. Uplatníte nárok na odpočet daně a zboží pak bez jasného důvodu zmizí ze skladu. Po sepsání likvidačního protokolu je odepsáno a nárok na odpočet není vrácen. Je to v pořádku?

Těžko. Jde o manko na zboží, nikoli o jeho likvidaci. Správce daně bude oprávněně požadovat vyrovnání odpočtu daně.

  1. Vedení společnosti rozhodlo, že bude definitivně ukončena příprava developerského projektu výstavby bytového domu. Související pozemek byl ponechán v majetku společnosti. Je nutné vrátit odpočet DPH uplatněný při pořízení tohoto pozemku?

Nemělo by to být nutné. Záleží především na tom, jak má být předmětný pozemek dále využíván

  1. Nepoužívaný majetek byl vyřazen a prodán zaměstnanci pro jeho soukromou potřebu. Je nutné vrátit odpočet DPH uplatněný při pořízení tohoto majetku?

S ohledem na uskutečněný prodej nevzniká žádný titul pro to, aby bylo nutné vypořádat odpočet daně na vstupu. Prodej bude zatížen DPH na výstupu.