V tomto příspěvku se zaměříme na změny sankčního systému v daňovém řádu, které jsou účinné od 1. 1. 2021.

 

Novela zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, přinesla řadu změn, které se týkaly např. nové daňové informační schránky, zahajování a ukončování daňových kontrol, zálohy na daňový odpočet či lhůt pro podání daňových přiznání. Došlo však také k významné revizi sankčního systému dle daňového řádu. Pro úplnost uvádíme, že novela má č. 283/2020 Sb.

První změna nastala u pokuty za opožděné tvrzení daně. Ač byla zachována toleranční doba 5 pracovních dnů pro podání daňového tvrzení, minimální výše pro předepsání pokuty se zvýšila z 200 Kč na 1 000 Kč. Limit byl zvýšen z důvodu, aby se pokuty neukládaly tam, kde povinnost podat daňové tvrzení byla splněna, ale základ pro výpočet pokuty byl nízký, např. u daně z nemovitých věcí. Je však nutno mít stále na paměti, že v případě, kdy osobě vznikla povinnost podat daňové tvrzení a nepodala ho ani přes výzvu správce daně, bude předepsána pokuta ve výši alespoň 500 Kč.

Výraznějších změn se dostalo úroku z prodlení, kdy nově základem pro výpočet úroku je splatná daň, která nebyla zaplacena, a dále vratka, která vznikla neoprávněným uplatněním daňového odpočtu či daně. Druhý základ pro výpočet úroku reaguje na zavedení nového institutu v daňovém řádu, a tím je záloha na daňový odpočet, který by se v drtivé většině případů měl aplikovat na nadměrný daňový odpočet u DPH. Kdybychom měli uvést příklad, tak představme si, že osoba obdrží 100 tis. Kč, jako zálohu na daňový odpočet od správce daně. Po bližší kontrole ze strany správce daně se však zjistí, že osoba na zálohu neměla nárok, tak ze zmíněných 100 tis. Kč bude vypočítáván úrok z prodlení, který musí společně se zálohou osoba uhradit správci daně.

Další změnou u úroku z prodlení je také nová toleranční doba. U daní, které byly splatné do konce roku 2020, byla toleranční doba 4 pracovní dny, tedy od 5. pracovního dne začaly nabíhat osobě úroky z prodlení. Nově se toleranční doba mění na 3 kalendářní dny, tedy 4. dnem již nabíhají úroky z prodlení. U nové toleranční doby je nutno zdůraznit, že se jedná o kalendářní dny, tedy je možné, že úroky z prodlení mohou nabíhat i o víkendech. To však neplatí u již zmíněných vratek, které si osoby neoprávněně uplatňují skrze daňových odpočtů a daní. U vratek totiž úrok z prodlení začíná nabíhat již tím dnem, kdy byly osobě navráceny.

Důležitou změnou prošla i změna sazby úroku z prodlení. Sazba se již bude řídit dle občanského zákoníku (tj. zákonem č. 89/2012 Sb.). Upustilo se tedy od předchozí úpravy, kdy sazba byla počítána jako REPO sazba ČNB navýšená o 14 procentních bodů a úrok se měnil každé pololetí v závislosti na výše repo sazby ČNB. Dle občanského zákoníku se úrok z prodlení počítá jako REPO sazba ČNB navýšená o 8 procentních bodů platná v okamžiku vzniku prodlení a tato sazba se již nemění, i když by ČNB v budoucnu REPO sazbu změnila.

Daňový řád také obsahuje obecná ustanovení týkající se úroků. Příjemnou změnou pro daňové poplatníky může být obdobné zvýšení limitu úroku z prodlení z 200 Kč na 1 000 Kč. Podmínkou je, že výše úroku nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období (např. DPH) nebo za jeden kalendářních rok u jednorázových daní (např. daň z nemovitých věcí). Obecně se nedoporučuje této úlevy zneužívat, neboť, ač správce daně nepředepíše úrok, osoba ztrácí status bezdlužnosti, což se může negativně projevit při výběrovém řízení u veřejných zakázek. Samé doporučení platí i u již zmíněné pokuty.

 

Kontrolní otázky:

Je možné prominout pokutu za opožděné tvrzení daně či úrok z prodlení?

Ano, obě sankce může správce daně prominout, a to buď zcela nebo z části. V žádosti o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně nebo úroku z prodlení je však nutné uvést patřičné důvody nebo okolnosti, které by mohly dané případy ospravedlnit. Správce daně také zohlední ekonomickou a sociální okolnost osoby, která žádost podává.