Intrakomunitární pořízení zboží – opět víme víc!
V rámci případu C-855/19 G. sp. z o.o., týkajícího se povinnosti uhradit daň ihned po transakci v podobě intrakomunitárního pořízení zboží, jsme se od Soudního dvora EU dozvěděli něco, co jsme ani nečekali. Posuzoval otázku, která nemá pro český zákon o DPH valnou relevanci, a přitom vyřešil výkladovou nejasnost, o které se roky diskutuje…
Nechci vás, milí posluchači, připravit o popis polské speciální úpravy, kterou tamní zákonodárci podnikatelům připravili, proto vám převyprávím i hlavní nosnou větev případu. I ta je značně poučná – ukazuje, kam až mohou členské státy (neboli politici a finanční úředníci) mít snahu zajít za účelem vybrat DPH co nejrychleji a nejpohodlněji. Samozřejmě na úkor poctivých podnikatelů, kterých je výrazná většina.
Šlo o intrakomunitární pořízení pohonných hmot za úplatu. V takovém případě je dle polské legislativy povinnost zaplatit DPH do pěti dnů od vstupu tohoto zboží na území Polska. Teprve v následně podaném přiznání za příslušné zdaňovací období lze uplatnit nárok na odpočet této daně. Pořizovatel je tedy po celou dobu, která je závislá na délce zdaňovacího období, nucen financovat DPH, kterou vlastně půjčuje státu. To zní už samo o sobě divně, ne? Jenže znáte to: v rámci boje s daňovými podvody se členským státům může leccos odpustit a nad různými přísnostmi lze přimhouřit oko, záleží na tom, jak si kdo vykládá evropskou směrnici o DPH. Na vyřešení sporu, zda povinnost zaplatit DPH může vzniknout předem a zda tedy je možné podnikatele finančně zatížit, polským soudům síly nestačily a do hry byl vtažen Soudní dvůr EU.
Dle názoru Soudního dvora je u každého plnění nutné dodržovat tento sled událostí: uskutečnění zdanitelného plnění, povinnost přiznat daň a povinnost uhradit daň. Tyto okamžiky nelze pomíchat. Připomenul současně, že v případě intrakomunitárního pořízení zboží platí tzv. pravidlo patnáctého dne. Dle tohoto pravidla je zdanitelné plnění uskutečněno dnem vystavení faktury (v kontextu českého zákona o DPH hovoříme o daňového dokladu), a pokud není taková faktura vystavena do patnáctého dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke vstupu zboží na území daného členského státu, tak je zdanitelné plnění uskutečněno právě tento patnáctý den. Soudní dvůr tedy považoval za nemožné, aby polský zákon sled událostí „uskutečnění zdanitelného plnění – povinnost přiznat daň – povinnost uhradit daň“ prohodil a vyžadoval přiznat a uhradit daň už pátý den po vstupu zboží na území Polska, když v té době nemusí dojít ještě ani k uskutečnění zdanitelného plnění. Aby nebylo mýlky… soud nesmetl šmahem ze stolu celou polskou úpravu. Jemu se nelíbila pouze v situacích, kdy by měl být sled oněch tří událostí narušen.
Jak je to vlastně celé prosté! Ovšem to nejdůležitější by nemělo zůstat přehlédnuto. Platí, že povinnost přiznat daň vzniká až později po vstupu zboží na území EU. Tedy vždy později. Je tak konec diskuzím, zda lze vystavit fakturu na intrakomunitární transakci se zbožím předem a vnímat ji jako doklad, který založil DUZP dle „pravidla patnáctého dne“. Nic takového, má-li platit výrok Soudního dvora o nutném dodržení sledu oněch tří klíčových událostí, není možné. Faktura vystavená předem nemá pro reporting intrakomunitárních dodávek vůbec žádnou relevanci.
A to je vážně novinka. Pokud šlo o dodání zboží do jiného členského státu, přístup k fakturám vystaveným předem se v členských státech často lišil. Snad bude díky komentovanému rozhodnutí Soudního dvora nesouladům v praxi učiněna přítrž.
Kontrolní otázky:
- Může povinnost přiznat DPH při intrakomunitárním pořízení zboží vzniknout okamžitě ke dni vstupu zboží na území dotčeného členského státu?
Ne. Brání tomu to, že povinnost přiznat daň musí vzniknout až po DUZP. A to může nastat až výrazně později, dokonce až k patnáctému dni následujícího měsíce.
- Co když přijde doklad na pořízení zboží z jiného členského státu a je zjevně vystavený předem?
Tento doklad nemá vliv na DPH povinnosti. Postupujte dle „pravidla patnáctého dne“.
- Záleží okamžik samovyměření daně na typu zboží? Může například pořízení pohonných hmot mít vlastní pravidla?
Nezáleží na typu zboží, komentáře Soudního dvora v případu C-855/19 G. sp. z o.o. mají obecné dopady.