Postup k odstranění pochybností a daňová kontrola ze strany správce daně

Správce daně má dva základní prostředky k ověření správnosti, průkaznosti úplnosti či pravdivosti údajů obsažených v daňových tvrzeních či jiných písemnostech, které jsou předkládány daňovým subjektem. Jedná se o postup k odstranění pochybností a daňovou kontrolu.

 

Základním předpokladem pro zahájení postupu k odstranění pochybností a vydání výzvy je podané daňové tvrzení. Pojmem „daňové tvrzení“ se rozumí daňové přiznání, hlášení či vyúčtování, a to jak řádné, tak i dodatečné, příp. následné. Bez existence podaného daňového tvrzení nemůže správce daně zahajovat postup k odstranění pochybností.

 

Dalším předpokladem pro zahájení postupu k odstranění pochybností je také existence konkrétních pochybností ze strany správce daně ohledně daňového tvrzení. Pochybnosti se mohou týkat správnosti, průkaznosti, úplnosti či pravdivosti tvrzení anebo jejich kombinace. Správce daně by měl disponovat důvodným podezřením, které bude opřeno o racionální úvahu. Daňovému subjektu by pochybnosti měly být jasně formulovány, aby na ně mohl reagovat.

 

Dle § 89 odstavce 3 daňového řádu správce daně stanoví daňovému subjektu lhůtu k odstranění pochybností, která však nesmí být kratší než 15 dní. Tuto lhůtu lze prodloužit. Nejčastějším důvodem pro prodloužení lhůty může být potřeba více času ke shromáždění podkladů či nemoc odpovědných zaměstnanců. Dále ve výzvě správce daně poučí daňový subjekt o následcích neodstranění pochybností ve stanovené lhůtě. Následkem neodstranění pochybností v dané lhůtě může být nevrácení DPH zahraničním daňovým subjektům či zamítnutí registrace daňového subjektu jako plátce k DPH.

 

Lze shrnout, že postup k odstranění pochybností je „méně invazivním“ postupem k ověření správnosti, úplnosti, průkaznosti a pravdivosti údajů uvedených v daňovém tvrzení daňového subjektu. Jedná se o prostředek, který slouží k neprodlenému a bezprostřednímu zjištění a ověření splnění daňových povinností daňového subjektu.

                                                                    

Pokud jde o daňovou kontrolu, jedná se o prostředek k podrobnějšímu prověření plnění daňových povinností daňového subjektu a daňový řád se daňové kontrole věnuje v ustanoveních § 85 až 88a.

 

Daňová kontrola je správcem daně vykonávána ve vztahu k jednomu daňovému řízení, čímž se rozumí řízení o jedné dani za jedno zdaňovací období. Správce daně se však může rozhodnout pro vykonání daňové kontroly pro více daňových řízení, avšak pouze ve vztahu k jednomu daňovému subjektu. Například správce daně zahájí daňovou kontrolu na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2021 nebo za zdaňovací období od září do prosince roku 2021.

 

Daňová kontrola je zahájena oznámením o zahájení daňové kontroly. Správce daně v tomto oznámení musí uvést předmět a rozsah daňové kontroly, tedy kterou daň bude kontrolovat, za jaké zdaňovací období a na jakou problematiku se při kontrole zaměří.

 

V průběhu daňové kontroly má daňový subjekt svá práva, ale také povinnosti. Má právo:

• být přítomen jednání se svými zaměstnanci či osobami vykonávající jeho činnost,
• předkládat důkazní prostředky a navrhovat je správci daně, pokud je nemá k dispozici, a
• vyvracet pochybnosti správce daně.

 

Mezi povinnosti daňového subjektu patří:

• zajištění vhodného místa a podmínek pro vykonání daňové kontroly,
• poskytnutí a předložení důkazních prostředků,
• umožnit správci daně jednat s jakýmkoliv zaměstnancem či osobou vykonávající jeho činnost a
• nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici, či ví, kde se nacházejí.

 

Správce daně na konci kontrolní činnosti (nejedná se o ukončení daňové kontroly) sepisuje takzvaný výsledek kontrolního zjištění. Součástí výsledku kontrolního zjištění je i hodnocení zjištěných důkazů. Správce daně seznamuje daňový subjekt s výsledkem kontrolního zjištění a stanovuje mu přiměřenou lhůtu pro jeho vyjádření. Daňový subjekt ve stanovené lhůtě může vznést výhradu k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění, případně podá návrh na doplnění, např. předloží další důkazní prostředky či je navrhne.

 

Daňová kontrola je ukončena oznámením o ukončení daňové kontroly, ke kterému je přiložena zpráva o daňové kontrole. Její součástí je odkaz na oznámení o zahájení daňové kontroly a konečný výsledek kontrolního zjištění. Na konci daňové kontroly může být vydáno i rozhodnutí o stanovení daně, jinými slovy platební výměr. Nesouhlasí-li daňový subjekt s platebním výměrem, může proti němu podat odvolání, a to do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

 

Kontrolní otázky:

1. Daňový subjekt obdržel výzvu k odstranění pochybností a je mu stanovena lhůta 15 dnů pro vyjádření. Lze tuto lhůtu prodloužit?

Ano, lhůtu lze prodloužit dle § 36 daňového řádu. Správce daně povolí prodloužení lhůty, pokud je žádost podávána poprvé ve lhůtě. Dále dle § 36 odst. 2 daňového řádu se lhůta prodlužuje minimálně o tolik dní, kolik zbývalo do konce lhůty v době podání žádosti. V případě dalších žádostí již správce daně nemusí vyhovět.

 

2. Daňový subjekt nesouhlasil s výsledkem kontrolního zjištění. Jak se může proti výsledku kontrolního zjištění bránit?

Daňový subjekt může vznést výhradu proti kontrolnímu zjištění, případně předložit další důkazní prostředky či je navrhovat. V tomto případě poté správce daně vyhodnocuje dodatečně předložené důkazní prostředky znovu a vyhotovuje nový výsledek kontrolního zjištění.