Seznamme se na začátku krátce s terminologií. Spojené osoby i princip tržního odstupu jsou definované v zákoně o daních z příjmů. Transakce realizované mezi spojenými osobami splňují princip tržního odstupu tehdy, pokud se ceny sjednané mezi spojenými osobami (tzv. převodní ceny) neliší od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek.

 

Podívejme se nyní společně na to, jak správně nastavit úrokové sazby u výpůjček a úvěrů, a následně na tzv. Cash-Pooling, tedy nejčastěji využívané finanční nástroje společnostmi ve skupině.

 

Úrokové sazby u výpůjček a úvěrů

Při stanovování úrokových sazeb vnitroskupinových výpůjček a úvěrů je nutné zvažovat vždy pohled věřitele i dlužníka. Pro obě strany by měl vnitroskupinový úvěr představovat nejlepší dostupnou variantu, a to pro zhodnocení peněz pro věřitele nebo pro získání výhodného financování pro dlužníka. Zákon o daních z příjmů nicméně definuje výjimku v případě výpůjček od členů korporace (typicky mateřská společnost), zahraničních spojených osob a fyzických osob, kdy výše úrokové sazby může být nižší než obvyklá na trhu, tedy i nulová.

 

Prvním krokem pro stanovení úrokové sazby u výpůjček a úvěrů by mělo být využití úvěrového ratingu dlužníka. Úvěruschopnost dlužníka je jedním z nejdůležitějších faktorů, který berou věřitelé v úvahu při určování výše úrokové sazby. Obecně platí, že nižší úvěrový rating bude znamenat větší riziko selhání, a tudíž vyšší požadovanou míru návratnosti pro věřitele. Pro stanovení ratingu dlužníka je využívána celá řada metodik. Všechny vycházejí z posouzení finančních ukazatelů dlužníka, analýzy vnitřního fungování společnosti, a neméně důležité jsou také ekonomické ukazatele odvětví, ve kterém dlužník působí.

 

Jakmile je známa ratingová známka dlužníka, lze přistoupit ke stanovení samotné úrokové sazby. K tomuto slouží metoda nezávislé srovnatelné ceny, tedy přímé porovnání s úroky sjednanými na trhu mezi nezávislými subjekty. Aby bylo dosaženo srovnatelných podmínek, jsou v analýze použity pouze údaje o dlužnících se stejnou ratingovou známkou, jaká byla určena pro dlužníka v posuzované transakci mezi spojenými osobami. Tyto údaje získáváme obvykle z placených komerčních databází.

 

Cash-Pooling je v současné době běžný nástroj pro řízení krátkodobého vnitroskupinového financování. Vedení skupiny získává možnost centrální správy peněžních toků. Záleží na konkrétní struktuře Cash-Poolingu, většinou však centrální správa umožňuje vyjednat výhodné úrokové sazby u banky. Banka nemusí spravovat desítky účtů pro každou společnost ze skupiny, ale spravuje například limitovaný rozsah účtů vedených u banky jednou společností ze skupiny (tzv. cash pool leaderem). Banka nastaví úrokové sazby pro cash pool leadera, jak ale nastavit úrokové sazby mezi cash pool leadrem a ostatními společnostmi ve skupině?

Jak je v oblasti převodních cen zvykem, záleží na rozdělení funkcí a rizik mezi jednotlivé účastníky Cash-Poolingu. Zjednodušeně máme dvě základní možnosti. Vystupuje cash pool leader jako interní skupinová banka nebo pouze jako zprostředkovatel / poskytovatel služby?

 

Pokud je cash pool leader profilem interní skupinová banka, měla by jeho odměna odrážet rozdíl mezi finančními náklady a výnosy. Obdobně jako banka na trhu vydělává na tzv. spreadu v poskytovaných a přijatých úrokových platbách. Nastavení úrokových sazeb mezi skupinovým cash pool leaderem a spojenými osobami může odrážet externí sazby od banky upravené o zisk. Tento ziskový faktor bývá v praxi nejčastěji nastaven pomocí metody srovnatelné nezávislé ceny s pomocí externích databází, které obsahují informace o nezávislých srovnatelných finančních transakcích (např. Eikon od Reuters, Bloomberg, TP Catalyst).

 

Pokud však cash pool leader vystupuje spíše jako zprostředkovatel / poskytovatel služby, je vhodnější úrokové sazby od banky přenést na spojené osoby ve skupině a cash pool leadera odměnit prostřednictvím transakční metody čistého rozpětí. Tedy sečíst všechny provozní náklady (přímé i nepřímé) související s poskytováním služeb v oblasti Cash-Poolingu a navýšit je o ziskovou přirážku. Pokud se nejedná o hlavní podnikatelskou činnost cash pool leadera, s přihlédnutím k rozsahu limitovaných funkcí a rizik, lze uvažovat přirážku ve výši 5 % v souladu s pokynem GFŘ D-10.

 

Obě varianty je vhodné mít podpořené zpracovanou dokumentací převodních cen podle doporučení Ministerstva financí České republiky.

 

Kontrolní otázky:

1. Jaká je nejčastější metoda pro stanovení úrokových sazeb u finančních transakcí mezi spojenými osobami?

Metoda nezávislé srovnatelné ceny. Podklady pro použití metody lze hledat interně v realizovaných srovnatelných transakcích (např. máme k dispozici srovnatelný úvěr od externí banky a od mateřské společnosti) nebo v komerčních databázích.

 

2. Pokud je cash pool leader pouze zprostředkovatel bankovních podmínek pro ostatní společnosti ve skupině a nenese významná rizika, jak by měla vypadat jeho odměna?

Odměna by měla být nastavena prostřednictvím transakční metody čistého rozpětí, a to součtem všech provozních nákladů a adekvátní ziskové přirážky.