ZOK v říši soudů: § 369 a právo kvalifikovaného akcionáře na doplnění pořadu VH (27 Cdo 3620/2020)

V tomto podkástu rozebereme případ malého akcionářského překvapení.

Fakta případu byla následující.

Akciová společnost měla dva akcionáře. Každý z nich vlastnil 50 % akcií. Oba akcionáři tedy byli kvalifikovanými akcionáři, oba byli fyzické osoby a oba též byli členy představenstva. Na problémy tak bylo zaděláno hned na začátku.

První akcionář jako kvalifikovaný akcionář požádal 17. dubna 2018 o svolání valné hromady. Obsahovým bodem jednání mělo být schválení doplnění smluv o výkonu funkce člena představenstva o článek o osobních údajích člena představenstva. První akcionář jako předseda představenstva valnou hromadu svolal na 3. května 2018.

Zatím vcelku nevinné. Avšak pak se začaly dít věci.

První akcionář v pátek 27. dubna 2018, tj. 6 dní před termínem valné hromady, doručil společnosti žádost o doplnění pořadu valné hromady. A nešlo o jen tak nějaký bod. Šlo o odvolání druhého akcionáře z funkce člena představenstva z důvodu porušení povinností člena představenstva.

Druhý, odvolávaný, akcionář se o této žádosti dozvěděl společně se třetí členkou představenstva teprve bezprostředně před jednáním valné hromady. Se zařazením tohoto malého akcionářského překvapení na valnou hromadu nesouhlasil ani on, ani třetí členka představenstva.

Jenže první akcionář si hlasování o tomto bodu prosadil. Takže se šlo hlasovat.

Druhý akcionář podal na valné hromadě proti hlasování o tomto bodu protest. Valná hromada následně hlasovala a přijala usnesení o odvolání druhého akcionáře z funkce člena představenstva pro porušení jeho povinností při výkonu funkce. Jak je to možné, když měl každý z akcionářů 50 % hlasů?

Důvodem je to, že ustanovení § 426 zákona o obchodních korporacích zakazuje akcionáři vykonávat hlasovací právo, pokud valná hromada rozhoduje o tom, že má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. K hlasům druhého akcionáře se tak nepřihlíželo a hlasy prvního akcionáře k přijetí usnesení o odvolání bohatě postačovaly.

Takže překvapen a odvolán. A zavřete za sebou dveře, vážený člene představenstva!

Druhý akcionář si to nenechal líbit a pustil se do boje. Podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady – to bylo to nejmenší.

Krajský soud v Ostravě však jeho návrh zamítl, vázán právním názorem odvolacího soudu, že nelze vyslovit neplatnost usnesení valné hromady, když se jí zúčastnili všichni akcionáři. Vrchní soud v Olomouci byl s respektováním svého právního názoru spokojen a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

To byla pro druhého akcionáře nejtemnější hodina. Teď už tedy snad jen to dovolání.

A taky že ano! Druhý akcionář dovolání podal a Nejvyšší soud usnesením z ledna 2022 rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Podívejme se nyní spolu na hlavní body usnesení Nejvyššího soudu. To se vztahovalo k právní úpravě účinné do konce roku 2020, avšak jeho klíčové závěry lze použít i v poměrech po novele účinné od 1. ledna 2021.

Centrální otázka je následující. Postačí, že kvalifikovaný akcionář svou žádost o doplnění pořadu valné hromady zašle společnosti a již doručením žádosti je navržená záležitost na pořad valné hromady doplněna a lze o ní hlasovat? Anebo je třeba, aby představenstvo o doplnění pořadu valné hromady rozhodlo a toto doplnění zveřejnilo, protože jinak o navržené záležitosti hlasovat nelze? Kdy je vlastně záležitost navržená kvalifikovaným akcionářem účinně zařazena na pořad valné hromady?

Nejvyšší soud otázku zodpověděl tak, že k efektivnímu zařazení navržené záležitosti na pořad valné hromady je nutné, aby představenstvo o doplnění pořadu valné hromady rozhodlo a toto doplnění zveřejnilo. Svůj závěr opřel o princip, že je třeba zajistit, aby ostatní akcionáři byli dopředu informování o doplněném pořadu jednání, a tedy aby se mohli na jednání valné hromady a hlasování na ní řádně připravit.

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu tak vyplývá, že kvalifikovaný akcionář musí v první řadě doručit svou žádost o doplnění pořadu natolik včas, aby se celá procedura až do zveřejnění doplnění pořadu stihla. Před novelou žádná výslovná lhůta stanovena nebyla, po novele ustanovení § 369 odst. 2 ZOK říká, že žádost musí být společnosti doručena „nejpozději 15 dnů před konáním valné hromady, případně, je-li určen, nejpozději 10 dnů před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě.“

Druhým krokem je rozhodnutí představenstva o doplnění pořadu valné hromady. Představenstvo tedy musí jako kolektivní orgán ve sboru rozhodnout o doplnění pořadu valné hromady.

Posledním krokem je zveřejnění doplnění pořadu valné hromady způsobem stanoveným pro svolání valné hromady, a to ve lhůtě, která po novele činí 10 dnů přede dnem konání valné hromady, případně, je-li určen, 5 dnů před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě. Teprve tímto završujícím krokem je zákonu učiněno zadost a pořad valné hromady je o navrženou záležitost efektivně doplněn.

Nejvyšší soud to vyjádřil následovně: „Nezařadí-li představenstvo (správní rada) navrhovanou záležitost na pořad jednání již svolané valné hromady a neuveřejní-li doplnění pořadu jednání způsobem a ve lhůtě určené ustanovením § 369 odst. 2 z. o. k., ač kvalifikovaný akcionář svoji žádost podal včas, nemůže být tato záležitost projednána na již svolaném jednání valné hromady.“

Jak víme, v řešeném případě došlo pouze k prvnímu kroku, tj. k doručení žádosti kvalifikovaného akcionáře společnosti. A to ještě zjevně opožděné. Žádost byla společnosti doručena 6 dnů před konáním valné hromady v pátek a ostatní členové představenstva se o ní dozvěděli až v den konání valné hromady. Další dva kroky, tj. rozhodnutí představenstva a zveřejnění doplnění pořadu, absentovaly.

Nejvyšší soud proto dovodil, že k porušení zákona došlo. Na tom pak nemohlo nic změnit ani to, že se valné hromady zúčastnili všichni akcionáři, neboť jedinou výjimkou by bylo, pokud by se zařazením problematického bodu na valnou hromadu všichni akcionáři souhlasili. A to se nestalo.

Nejvyšší soud tedy rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. To samozřejmě neznamená, že má druhý, odvolávaný, akcionář vyhráno. Lze očekávat, že Vrchní soud v Olomouci se nyní bude zabývat tím, zda jsou nebo nejsou naplněny podmínky ustanovení § 260 odst. 1 občanského zákoníku použitelného podle ustanovení § 428 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, podle kterého soud neplatnost rozhodnutí valné hromady nevysloví, došlo-li k porušení zákona, aniž to mělo závažné právní důsledky, a je-li v zájmu společnosti hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Je tedy možné, že se s touto kauzou v budoucnosti ještě potkáme.

 

 

Kontrolní otázky

Otázka první

Pokud akciové společnosti dojde žádost kvalifikovaného akcionáře o doplnění pořadu již svolané valné hromady, může předseda představenstva uveřejnit toto doplnění způsobem stanoveným pro svolání valné hromady?

Nikoliv. Je třeba, aby představenstvo nejprve jako kolektivní orgán ve sboru rozhodlo o tom, že navrhovanou žádost na pořad valné hromady zařazuje.

 

Otázka druhá

Pokud kvalifikovaný akcionář svou žádost o doplnění pořadu již svolané valné hromady podá s dostatečným předstihem, avšak představenstvo o zařazení navrhované záležitosti na pořad valné hromady nerozhodne a doplnění pořadu neuveřejní, lze o této záležitosti na valné hromadě hlasovat?

Nelze. Výjimkou by byla situace, pokud by se valné hromady zúčastnili všichni akcionáři a se zařazením této záležitosti na pořad valné hromady vyslovili souhlas.