Nečekaná podmínka správné textace faktury vystavené prostřední osobou v rámci třístranného obchodu
Případ C-247/21 Luxury Trust je možná předzvěstí velkých změn v uplatňování DPH v případě mezinárodního obchodování se zbožím v rámci Evropské unie. Možná. Protože zatím je k dispozici jen stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU, finální rozhodnutí ještě nepadlo. Ale jde o tak důležitou věc, že vám dnes namísto rozsudku soudu představím poněkud netradičně „pouhou“, což musím dát do uvozovek, právní analýzu vypracovanou generálním advokátem Soudního dvora.
Uvozovky jsem použil proto, že generální advokáti Soudního dvora jsou odborníci, kteří systém DPH poměrně dobře chápou. Proto soudci, kteří rozhodně nejsou do daňové problematiky tak hluboce ponořeni, jejich právní analýzy takřka bytostně potřebují. Řečeno zcela bez obalu a pragmaticky: platí, že soudci často stanovisko generálního advokáta vyslyší, protože vlastní názor si většinou těžko vytvoří.
A pokud se toto stane i teď, padne mnoho obchodních struktur, při nichž je pro přiznání DPH z dodání zboží využito takzvané triangulační zjednodušení. Generální advokát totiž přišel s názorem, že pokud text faktury za prodané zboží přesně neodpovídá podmínkám směrnice Evropské unie o DPH, pak zmíněné zjednodušení nelze uplatnit.
Co se konkrétně v inkriminovaném případu stalo? Rakouská společnost Luxury Trust koupila zboží od britské společnosti a obratem je prodala české společnosti. Zboží z Velké Británie – která tehdy ještě byla součástí Evropské unie – převezla společnost Luxury Trust přímo k českému zákazníkovi. Protože britskému prodejci předala Luxury Turst své rakouské DPH číslo, dodání zboží první prodejce osvobodil od britské DPH. Současně však Luxury Trust nesamovyměřila žádnou DPH z intrakomunitárního pořízení tohoto zboží. Využila totiž toho, že se obchodu účastnily tři subjekty registrované k DPH vždy ve svém členském státu, a aplikovala triangulační zjednodušení. Za samovyměření DPH byla dle názoru Luxury Trust odpovědná česká firma.
Jenže to neodpovídalo názoru rakouské finanční správy. V prvém kroku daňoví úředníci trvali na tom, že podmínky pro triangulační zjednodušení nebyly naplněny. To totiž vyžaduje, aby faktura vystavená prostřední osobou v třístranném obchodu jednoznačně a nade vší pochybnost označovala konečného kupujícího jako osobu povinnou samovyměřit DPH coby účastník třístranného obchodu. Luxury Trust ovšem vystavila fakturu s textem ‚Exempt intra-Community triangular transaction‘. Po odepření možnosti využít triangulační zjednodušení byla doměřena společnosti Luxury Trust rakouská DPH z intrakomunitárního pořízení zboží. Proč rakouská? Protože při nevyužití triangulace je za stát intrakomunitárního pořízení zboží považován mimo jiné i ten stát, jehož DPH číslo bylo pro nákup zboží použito. Jak už zaznělo, Luxury Trust použila své rakouské DIČ.
Vypadá to jako ryzí formalismus, ale generální advokát Soudního dvora následně vysvětlil, že jde o formalismus jen zdánlivý. Že ve skutečnosti je správný text na faktuře klíčovou podmínkou pro uplatnění triangulačního zjednodušení. Uvést ‚Exempt intra-Community triangular transaction‘ je jednoduše málo.
Udělal jsem si kratší průzkum mezi kolegy daňaři. Panuje shoda na tom, že v minulosti na fakturách tolerovali jakýkoli text, který byť jen vzdáleně připomínal uplatnění triangulačního zjednodušení. Puntičkářsky trvat na tom, že faktura má výslovně upozornit konečného kupujícího, že je osobou povinnou samovyměřit DPH ve státě, do kterého bylo zboží přepraveno, by nikdy nikoho nenapadlo. Většina faktur by nikdy nenaplnila představy rakouské finanční správy a generálního advokáta Soudního dvora.
Celá kauza má další velmi nepříjemný důsledek. Tím je fakt, že Luxury Trust by správně měla samovyměřit DPH nejen v Rakousku, ale primárně vlastně ve státě, do kterého bylo zboží přepraveno. Měla by tedy především reportovat intrakomunitární pořízení zboží v České republice. Jestliže rakouskému správci daně prokáže, že zboží bylo předmětem zdanění již v České republice, bude moci samovyměření v Rakousku opravit.
Nelze čekat, že česká finanční správa si nechá ujít příležitost k zajímavým doměrkům daně. Možná náš berňák nedorazí konkrétně přímo za společností Luxury Trust, ale mohl by se obecně zaměřit na třístranné obchody se zbožím zasílaným do České republiky a kontrolovat podobu vystavených faktur. Jistě půjde o nemalé peníze. Jedinou šancí je, že Soudní dvůr názor generálního advokáta odmítne. Nezbývá nám než případ týkající se Luxury Trust sledovat. Rozhodnutí soudu by mohlo přijít snad již do konce tohoto roku.
Kontrolní otázky:
- Jste prostřední osobou třístranného obchodu, předali jste své české DIČ svému prodávajícími a přepravujete zboží z Polska na Slovensko. Na faktuře uvádíte text „Třístranný obchod dle směrnice 112/2006/EC“. Musíte samovyměřit DPH na Slovensku?
Podle názoru generálního advokáta Soudního dvora taková povinnost vzniká. Současně vzniká povinnost samovyměřit i českou DPH. Primární je však slovenská DPH, samovyměření českou daní lze případně opravit, pokud bude prokázáno, že zboží bylo předmětem daně již na Slovensku.
- Mění názor generálního advokáta něco na povinnostech prvního prodávajícího v třístranném obchodu?
Nemění. Ten může aplikovat osvobození, pokud obdrží jakékoli DIČ vydané jiným členským státem než tím, kde byla přeprava zahájena.
- Mění názor generálního advokáta něco na povinnostech konečného kupujícího v třístranném obchodu?
Mění. Důsledky pro něj nejsou ale tak fatální, jako pro prostřední osobu. Pokud přijme fakturu s nedostatečným textem, tj. neupozorňující na to, že má jako účastník třístranného obchodu povinnost samovyměřit DPH, pak mu taková povinnost dle názoru generálního advokáta vůbec nevzniká.