Pro jistotu si zopakujeme i i jeho definici. Švarcsystém lze definovat jako nelegální zaměstnávání formou zastření pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Pojem „nelegální práce“ je definována v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Švarcsystém dostal svůj název po podnikateli z 90. let minulého století, Miroslavu Švarcovi. Princip švarcsystému je jednoduchý. Jedná se v podstatě o to, že subjekt zajišťuje svoji činnost prostřednictvím fyzických osob jakožto samostatných podnikatelů (OSVČ), avšak výkon těchto činností naplňuje znaky závislé činnosti. Subjekt ale tyto osoby nikde neregistruje a neodvádí za ně zákonné odvody na sociálním zabezpečení, zdravotním pojištění či na daních z příjmů.

 

Rozhodne-li se osoba využívat švarcsystém, vystavuje se určitým daňovým rizikům. Pokud správce daně při kontrole u daňového subjektu překvalifikuje vztah spolupracujících osob (OSVČ) na vztah závislé činnosti, doměří daňovému subjektu především zálohovou daň z příjmů ze závislé činnosti. Výpočet daně by probíhal „zdola“, tedy částka, která byla spolupracující osobě vyplacena, by se považovala za čistou mzdu, která by se dopočítávala do hrubé mzdy, a to dle § 38s zákona o daních z příjmů. Kromě doměřené daně by správce daně vyměřil i související sankce, tedy penále, pokuty a úroky z prodlení. To samé včetně rizika sankcí lze vztáhnout i na odvody na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění.

 

V případě, že spolupracující osoba byla plátcem DPH a svojí práci fakturovala včetně daně, odběrateli (zaměstnavateli) správce daně doměří neoprávněně nárokované DPH na vstupu včetně již zmíněných příslušenstvích. Zákon o DPH totiž uvádí, že za samostatně uskutečňovanou ekonomickou činnost osob se nepovažuje taková činnost, která již byla zdaněna jako příjem ze závislé činnosti dle zákona o daních z příjmů.

 

Jaké další pokuty ještě hrozí? V souladu se zákonem o zaměstnanosti hrozí OSVČ poskytující služby v rámci švarcsystému za přestupek fyzické osoby pokuta až do výše 100 000 Kč. Společnosti, která služby odebírá, pak hrozí za delikt právnické osoby pokuta až do výše 10 000 000 Kč, nejméně 50 000 Kč. K horním hranicím pokut by se měl správní orgán uchýlit jen v těch nejtěžších případech porušení.

 

Závěrem jeden příklad z reálného života. Nejvyšší správní soud se v mnoha případech zabýval švarcsystémem a jedním ze zajímavých případů je z roku 2004. Advokátka byla společníkem ve své společnosti, které poskytovala služby právní pomoci. Nejvyšší správní soud nakonec uvedl, že vykonává-li společník společnosti s ručením omezeným pro tuto činnost, ačkoliv má charakter samostatně výdělečné činnosti, jedná se o příjem ze závislé činnosti, a to dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Ke stejnému závěru došel NSS i roce 2006, kdy se zabýval případem, kde si nechávali vyplácet odměny osoby, které byly společníky společnosti a zároveň i jednateli.

 

 

Kontrolní otázky:

1. Jaký je princip švarcsystému?

Principem švarcsystému je především zaměstnávání podnikatelů (OSVČ), aniž by je zaměstnavatel registroval na příslušné instituce, např. Českou správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovnu. Zaměstnavatel tímto za zaměstnané podnikatele neplatí daně či odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

 

2. Jaký postih hrozí daňovému subjektu, pokud správce daně u něj „objeví“ využití švarcsystému?

Správce daně, který zjistí využívání švarcsystému u daňového subjektu, doměří tomuto subjektu především zálohovou daň z příjmů ze závislé činnosti a dále související sankce (penále, pokuty a úroky z prodlení). Pokud spolupracující osoba byla plátcem DPH a subjekt si z přijatých faktur nárokoval DPH na vstupu, tak správce daně doměří daň ve výši DPH na vstupu. Hrozí rovněž vysoké pokuty.