Odprodej práva inkasovat pohledávku nepodléhá DPH
V pár týdnu starém rozhodnutí C-250/21 Soudní dvůr prozradil poměrně zajímavé obchodní tajemství. Prý lze poskytovat faktoringové služby, které jsou běžně zdanitelné, a přitom neodvádět DPH. Ačkoli poskytovatel takových služeb současně nemá nárok na odpočet daně, přesto by přístup Soudního dvora mohl být pro mnohé zajímavým byznysovým námětem. Ostatně i příjemci faktoringových služeb často nejsou v pozici, kdy mohou uplatňovat nárok na odpočet daně na vstupu.
Tajemství spočívá v tom, že smlouva se musí nazvat Dohoda o sekuritizaci pohledávek a postupování pohledávek na faktoringovou společnost se musí zformulovat jako převod práva inkasovat splátky pohledávky. Následně nabyvatel tohoto práva zaplatí věřiteli čili majiteli pohledávky částku o něco nižší, než je nominální hodnota pohledávky. Z faktického pohledu je tak jediný zásadní rozdíl oproti běžnému faktoringu to, že samotná pohledávka zůstane v majetku věřitele. To ovšem nemusí být z obchodního hlediska nepřekonatelnou překážkou.
Jak se vůbec stalo to, že transakce, která značně připomíná zdanitelný faktoring, je osvobozená? Prsty v tom má jeden polský fond, který měl v úmyslu spolupracovat s peněžními ústavy poskytujícími úvěry a půjčky. Měl proplácet peněžním ústavům jejich pohledávky a přebírat od nich riziko nesplacení, a to právě formou sekuritizace daných pohledávek. Zprvu bylo nejasné, zda může jít ze strany fondu o osvobozená plnění. Fond se k aplikaci osvobození přikláněl, ale pro jistotu žádost o posouzení této otázky zaslal svému správci daně. Ten usoudil, že plnění je zdanitelné, a případ se pak postupně dostal až před Soudní dvůr EU. Evropský soud byl dotázán, zda je daná operace poskytnutím úvěru dle článku 135 Evropské směrnice o DPH.
Nejprve situaci hodnotil Generální advokát Soudního dvora. Transakci v podobě sekuritizace pohledávek srovnával s dvěma typy plnění a nacházel vždy některé podobné prvky. Uvažoval o tom, že fond peněžním ústavům zajišťuje likviditu, což by svědčilo pro osvobozený úvěr, respektive půjčku. Uvažoval ale také o tom, že se dané operace týkají hrazení pohledávek předem, což by svědčilo právě pro zmiňovaný faktoring podléhající DPH.
Nicméně nakonec se rozhodl, že ve skutečnosti jde o jakýsi třetí typ plnění. Při hodnocení toho, zda jde o úvěr, připomenul, že odměna hrazená peněžními ústavy fondu pokrývá i převzetí existujícího úvěrového rizika. Nicméně dle jeho názoru takové přenášení úvěrového rizika je prvkem zásadně neslučitelným s analyzovaným článkem 135 Evropské směrnice o DPH. Faktoring zavrhl také, a to jednoduše kvůli absenci postoupení pohledávky.
Generální advokát tedy osvobození nepřipustil. Nicméně Soudní dvůr EU dospěl překvapivě k opačnému závěru. V předmětných transakcích fondu spatřoval osvobozené poskytnutí úvěru. Jednotlivé myšlenky, kterými Soudní dvůr svůj závěr odůvodnil, jsou však poměrně nepřesvědčivé.
Za prvé Soudní dvůr prostě konstatoval, že posuzovaná transakce je poskytnutím kapitálu za odměnu. Nejsem si jist, zda totéž nelze tvrdit i o faktoringu.
Za druhé dle Soudního dvora nevadí, že fond nedostává jako svou odměnu úroky. Soudní dvůr v této souvislosti uvedl srovnání se splátkovým prodejem. Připomenul, že i na něj DPH legislativa nahlíží jako na poskytnutí úvěru, a přitom odměna také není ve formě úroků, ale spočívá v navýšení ceny. Milí posluchači, myslím, že soudcům uniklo, že navýšení ceny reflektuje dobu splácení, tedy substantivně jde vlastně o úročení.
Za třetí Soudní dvůr uvedl, že fond je vystaven potenciálním ztrátám, a nese tedy úvěrové riziko. Soudci jistě nepochybují o tom, že trefně zareagovali na stanovisko generálního advokáta a vyvrátili jeho názor. Ovšem ten nikdy nehovořil o úvěrovém riziku, které nese fond. Generální advokát popisoval přenos úvěrového rizika z úvěrující banky na fond… a právě tento přenos mu vadil. To bohužel soudci vůbec neprohlédli.
Takže se nám do rukou dostává divné a překvapivé rozhodnutí. Je otázkou, v jaké míře dopadne například na faktoringové společnosti, které v České republice realizují sekuritizaci pohledávek. Řekl bych, že je pro ně aktuální rozhodnutí SDEU možná značným překvapením.
Kontrolní otázky:
- Požaduje český zákon aplikaci DPH na služby faktoringu?
Ano, faktoring je běžně považován za zdanitelné plnění. Příjemci takových služeb se dostanou k penězům dříve a musí za to uhradit příslušnou odměnu podléhající DPH.
- Je sekuritizace pohledávek srovnatelná s faktoringem, pokud věřitel inkasuje diskontovanou nominální výši pohledávky ihned?
Srovnatelná bezesporu je. Nicméně z pohledu DPH je možné nalézt rozdíly a podobně, jako to udělal i Soudní dvůr EU, dovodit, že v případě služby sekuritizace není nutné aplikovat DPH na výstupu.
- Zakládá služba sekuritizace pohledávky nárok na odpočet daně na vstupu?
Nezakládá, dle názoru Soudního dvora jde totiž o poskytování úvěru pokryté článkem 135 Evropské směrnice o DPH, či o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně na vstupu.