Jak na zdanění odměn vyplácených daňovým nerezidentům
Nejčastější případy, kdy se s příjmy vyplácenými daňovým nerezidentům můžeme setkat, jsou výplaty zahraničním zaměstnancům ve formě mezd či odměny daňovým nerezidentům, kteří jsou ve funkci statutárních orgánů. Taktéž se může jednat o odměny zahraničním podnikatelům, sportovcům či umělcům za činnosti vykonávané na území České republiky. V tomto podcastu se budeme soustředit především na zaměstnance a členy statutárních orgánů českých společností, se kterými se může setkat velká část tuzemských firem.
Na rozdíl od daňových rezidentů, kteří v České republice daní své celosvětové příjmy, předmětem zdanění u nerezidentů jsou příjmy pouze ze zdrojů na území České republiky, v návaznosti na to, kde je činnost generující příjmy vykonávána, kdo příjmy vyplácí či kde je umístěn majetek, ze kterého příjem plyne.
Základním právním pramenem jsou pro tuto problematiku zákon o daních z příjmů a mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, které mají aplikační přednost před národní právní úpravou.
První kategorií, na kterou mohou poplatníci narazit, jsou výplaty zaměstnancům, kteří nejsou daňovými rezidenty v České republice. Může se jednat například o občana ze Slovenska, který má svoji rodinu na Slovensku a v České republice tráví méně než 183 dní v roce. Ne vždy si mzdová účetní uvědomí, že tito zaměstnanci mají u zaměstnavatele omezené nároky na slevy na dani, kdy v takovém případě mohou uplatnit jen základní slevu na poplatníka, případně slevu na studenta. Zároveň však platí, že pokud by uvedený zaměstnanec byl na pracovní cestě v zahraničí nebo pracoval na home office, není příjem z této činnosti jako u nerezidenta předmětem daně z příjmů v ČR.
Dalším častým případem výplat nerezidentům fyzickým osobám jsou výplaty členům statutárních orgánů, nejčastěji jednatelům, kteří nejsou rezidenty České republiky. Zde platí na rozdíl od jednatelů rezidentů odlišná úprava zdanění, kdy uvedené příjmy jsou předmětem zdanění ve formě srážkové daně ve výši 15 %. U srážkové daně není možné uplatnit slevu na poplatníka, tak jako u běžných zaměstnanců. Nicméně zákon o daních z příjmů ukládá poplatníkovi možnost, jak lze sraženou daň nárokovat zpět.
Tento postup je upraven v § 36 odstavci 7 zákona o daních z příjmů. Poplatník, který není daňovým rezidentem České republiky, může vybrané příjmy, které zdanil plátce při jejich výplatě srážkovou daní, uvést do vlastního daňového přiznání a sraženou daň si započíst na celkovou daňovou povinnost.
V daňovém přiznání může fyzická osoba, která není daňovým rezidentem, uplatnit bez dalších podmínek slevu na poplatníka či slevu na studenta, přičemž v případě, že se jedná o rezidenta některého ze států Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru a její příjem ze zdrojů na území České republiky dosahuje alespoň 90 % všech celosvětových příjmů, může si uplatnit i další daňová zvýhodnění, stejně jako by se jednalo o českého daňového rezidenta. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
Nepodá-li však poplatník daňové přiznání do termínu pro podání přiznání, není možné sraženou daň započítat nebo si v případě vykázání daňové ztráty či celkové daňové povinnosti ve výši 0 Kč nárokovat její vrácení. Stále však může požádat o potvrzení o výši zaplacené daně a tuto daň si případně dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění započíst oproti daňové povinnosti ve státě své rezidence.
Z praxe můžeme uvést příklad, kdy slovenský jednatel českého s.r.o. pobírá měsíční odměnu ve výši 15 000 Kč, ze které bude společnost měsíčně odvádět srážkovou daň ve výši 2 250 Kč. V případě, že nerezident podá daňové přiznání, může v něm uplatnit slevu na poplatníka a slevu na studenta, kdy po uplatnění této slevy vznikne v tomto konkrétním případě celková daňová povinnost ve výši 0 Kč, výsledkem kalkulace bude vzhledem ke sražené dani přeplatek na dani, přeplatek na dani, a již zaplacenou srážkovou daň tak správce daně daňovému poplatníkovi vrátí zpět. Samozřejmě jako slovenský daňový rezident musí uvedený příjem zahrnout do svých celosvětových příjmů na Slovensku a zdanit dle lokálních předpisů na Slovensku. V konečném důsledku pro něj může být výhodnější v České republice daňové přiznání nepodávat a pouze zažádat český finanční úřad o vystavení potvrzení o zaplacené dani a uplatnit zápočet či vynětí v daňovém přiznání v zemi své rezidence.
Kontrolní otázky:
- Je slovenský daňový rezident povinen z pozice jednatele české společnosti s ručením omezeným uvést měsíční odměnu ve svém daňovém přiznání na Slovensku?
Ano, je povinen uvedený příjem zahrnout do svých celosvětových příjmů a jako daňový rezident Slovenska zdanit příjem také ve Slovensku.
- Jak bude zdaněn příjem za práci nerezidenta ČR, kterou vykonává na home office ve státě svého bydliště?
Tento příjem nebude podléhat zdanění v ČR.