Daň omylem uvedená na dokladu a povinnost jejího odvodu

Není snad v poslední době judikát, který by se nedotknul základních principů DPH a který by je rovnou neobrátil vzhůru nohama. Řada tentokrát došla na pravidlo, podle něhož osoba, která nesprávně uvede daň na faktuře, musí tuto částku odvést správci daně. Proč takové pravidlo máme? Protože jedině tak se dá předejít výpadku příjmů státního rozpočtu. Ztráta daňových příjmů rozpočtu by totiž vznikla, kdyby si onu DPH někdo uplatnil, přestože mu nárok na odpočet daně vůbec nevzniká. Jak Soudní dvůr EU vysvětlil již několikrát, není totiž v silách správce daně uhlídat všechny, kteří si nárokují DPH na vstupu, a právě proto tak nutně musí automaticky vzniknout povinnost odvodu daně každému, kdo nesprávně vystaví doklad s DPH a pustí jej do oběhu. Když se takový doklad nakonec třeba i po delším putování dostane k někomu, kdo jej použije ve svém účetnictví, systém výběru daně se vlastně bezbolestně ošetří sám.