V tomto příspěvku se zaměříme na novelu zákona o DPH, která zavádí od roku 2023 zvýšení limitu pro povinnou registraci plátce k DPH, a to poprvé od existence zákona. Vysvětlíme si, co se považuje za obrat, co se do něj započítává a jak se počítá pro stanovení povinnosti podat registrační přihlášku plátce daně.

Od roku 2004, kdy byla do českého daňové systému zavedena daň z přidané hodnoty, byl nastaven limit pro sledování obratu pro povinnou registraci k dani ve výši 1 mil. Kč. Tento limit platil do konce roku 2022.

Novela zvyšuje limit obratu na 2 mil. Kč s účinností od 1. 1. 2023. Nově nastavený limit obratu se z pohledu DPH sleduje za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. To znamená, že např. na konci února roku 2023 budeme testovat, zda součty obratů za 12 předcházejících měsíců přesáhly stanovený limit 2 mil. Kč zpětně až do března roku 2022.

Dále si vysvětleme, co zákon o DPH považuje za obrat. Obratem se pro účely zákona o DPH rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku.

Obraty sleduje osoba povinná k dani, která uskutečňuje tzv. ekonomické činnosti. Ekonomická činnost je jakousi obdobou podnikatelské činnosti. Spadá pod ni činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu. Příkladem ekonomické činnosti může být např. dlouhodobý pronájem automobilu.

Pro účely obratu se však sledují pouze vybraná uskutečněná plnění, která osobě povinné k dani náleží, aby se stala plátcem daně DPH.

Musí jít o úplaty za:

1. zdanitelné plnění,
2. plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
3. plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a zákona o DPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Za zdanitelné plnění je považováno plnění, které je předmětem daně a zároveň od ní není osvobozené.

Další skupinou uskutečněných zdanitelných plnění, která se pro účely obratu testuje, jsou plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet. Jejich úpravu nalezneme v § 63 zákona o DPH. Jako příklad lze uvést dodání zboží do jiného členského státu, pořízení zboží z jiného členského státu, vývoz zboží, poskytnutí služby do třetí země, přepravu a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží, přepravu osob, dovoz zboží a jiné vyjmenované případy.

Poslední skupinou uskutečněných plnění pro testování obratu jsou pouze vybraná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. Jsou omezena pouze na vyjmenované činnosti v § 54 až 56a zákona o DPH, pokud nejsou pouze doplňkovou činností u osoby povinné k dani, tedy jsou provozovaná dlouhodobě či soustavně. Těmito činnostmi, které spadají do sledování obratu pro svoji soustavnost, jsou činnosti finanční, penzijní nebo pojišťovací a dodání či nájem nemovité věci.

Je nutné připomenout úpravu zákona o DPH, která říká, že do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani. To znamená, že jednorázové a nahodilé prodeje nemovité věci, automobilu a jiného dlouhodobého majetku, které nejsou obvyklou ekonomickou činností a nejsou činěny soustavně, nebudou vstupovat do výpočtů pro účely povinné registrace plátce k DPH.

Nyní si blíže rozvedeme pojem „úplata za uskutečněná plnění, která osobě povinné k dani náleží“ a také rozvedeme výjimku, kdy se osoba povinná k dani nestane plátcem, přestože dojde k překročení limitu obratu 2 mil. Kč.

Do obratu a testování limitu obratu se nezapočítávají skutečně obdržené úplaty za uskutečněná plnění, ale částky, které osobě povinné k dani náleží za již uskutečněná plnění. Např. pokud osoba povinná k dani, podnikatel nebo obchodní společnost přijme předem zálohu na budoucí prodej zboží nebo poskytnutou službu, nebo naopak přijme úhradu po splatnosti, nebudou se tyto přijaté platby v daném měsíci započítávat do obratu pro povinnou registraci k plátcovství DPH, ale zkoumá se pouze datum, kdy bylo plnění fakticky uskutečněno.

Zmiňovanou výjimkou, kdy se osoba povinná k dani nestane plátcem při překročení limitu obratu 2 mil. Kč je, pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet.

Uvedli jsme si, že do obratu se započítávají mj. osvobozená plnění od daně bez nároku na odpočet, pokud nejsou doplňková a uskutečňovaná příležitostně. Příkladem může být obchodní společnost, která bude provozovat pouze pronájem bytových jednotek v činžovním domě, jenž bude dle § 56a zákona o DPH osvobozený od daně bez nároku na odpočet. Z pronájmů bude dosahovat částky 5 mil. Kč, a pokud neuskutečňuje jinou činnost, která by byla zdanitelným plněním nebo plněním osvobozeným od daně s nárokem na odpočet, plátcem DPH se nestane.

Pokud by však stejná obchodní společnost vyjma osvobozených pronájmů bytových jednotek v činžovním domě uskutečnila prodej zboží třeba za 1 tis. Kč, došlo by v součtu již k překročení obratu z pohledu DPH a stala by se plátcem DPH.

Když už se stane, že osoba povinná k dani překročí obrat, je povinná se registrovat jako plátce DPH do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, v němž stanovený obrat překročila. Plátcem se stane od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém stanovený obrat překročila.

Např. podnikatel měl obrat za říjen roku 2022 až duben roku 2023 ve výši 2 100 000 Kč z prodeje zboží. Byl tedy překročen zákonem stanovený limit, a proto se musí registrovat jako plátce DPH. Přihláška k registraci musí být podána do 15. 5. 2023, protože obrat překročil v dubnu 2023 a plátcem DPH se stane od 1. 6. 2023.

Stane-li se osoba povinná k dani plátcem DPH vznikají jí další práva a povinnosti s ohledem na zákon o DPH. To už však není předmětem tohoto podcastu. Rovněž bychom chtěli upozornit na přechodná ustanovení zákona o DPH s ohledem na změnu limitu obratu pro povinnou registraci plátce ke konci roku 2022, pokud k překročení limitu došlo podle předchozí verze zákona, která činila 1 mil. Kč.

 

Kontrolní otázky:

1. Je nájem movitých věcí na základě živnostenského oprávnění ekonomickou činností?

ANO, jedná se o ekonomickou činnost.

 

2. Je nájem movitých věcí provozovaný bez příslušeného živnostenského oprávnění ekonomickou činností?

ANO, jedná se o ekonomickou činnost. Zákon o DPH nerozlišuje, zda osoba povinná k dani má či nemá příslušné oprávnění a splněnou registrační povinnost. Hlavní podmínka je splněna, a to ta, že je nájem provozován za účelem získávání pravidelného příjmu.

 

3. Osoba povinná k dani přijme zálohu na budoucí prodej zboží od společnosti s ručením omezeným. Bude se úplata započítávat do obratu?

NE, pro účely obratu se sleduje datum uskutečněného dodání zboží, nikoli přijatá úhrada na budoucí plnění.

 

4. Osoba povinná k dani testuje, zda v měsíci září roku 2023 překročila stanovený obrat 2 mil. Kč pro povinnou registraci k DPH. Za jaké měsíce zpětně bude tento limit ověřovat?

Za říjen roku 2022 až září roku 2023.

 

5. Obchodní společnost, osoba povinná k dani, nakupuje a prodává knihy. Ke zlepšení finanční situace se rozhodla prodat vlastní nemovitost a nadále bude provozovat svoji činnost v pronajatých prostorách. Bude prodej nemovité věci vstupovat do obratu pro povinnou registraci plátce DPH?

NE, do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.