Paušální daň v roce 2023

Paušální daň volí jako nejjednodušší cestu většina drobných živnostníků zejména kvůli menší administrativní zátěži a nižším odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné se mohly k paušální dani přihlásit již od roku 2021, pokud vykazovaly příjmy ze samostatné činnosti do 1 mil. Kč. Nově, od roku 2023, došlo k rozšíření okruhu poplatníků, na které se možnost přihlášení do režimu paušální daně vztahuje, kdy hranice rozhodných příjmů, kterou nesmí osoby samostatně výdělečné činné pro vstup do paušálního režimu překročit, byla zvýšena na 2 mil. Kč.

Současně došlo také k navýšení částky paušální daně z původních 5 994 Kč pro rok 2022 na 6 208 Kč pro rok 2023 v případě prvního pásma. Stále bude uplatnění paušálního režimu možné jen u poplatníků, kteří nejsou k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období plátci DPH, společníky veřejné obchodní společnosti, komplementáři komanditní společnosti, dále nejsou dlužníkem v insolvenčním řízení a splňují definici osoby samostatně výdělečně činné podle zákonů upravujících pojistné na sociální a veřejné zdravotní pojištění.

Obecně platí pravidlo, že paušální daň je stanovena pro poplatníky, kteří vstoupí do paušálního režimu a po celé zdaňovací období splňují uvedené podmínky. Např. za rok 2022 může být paušální daň stanovena jen pro OSVČ, která byla v roce 2022 v paušálním režimu. Na druhou stranu OSVČ, která podnikala v roce 2022, ale v paušálním režimu přihlášena nebyla, mohla vstoupit do paušálního režimu do 10. 1. 2023.

Významnou novinkou pro rok 2023 je zavedení tří pásem paušálního režimu podle výše rozhodných příjmů. Novela zákona o daních z příjmů nově umožňuje vstup do paušálního režimu také poplatníkům s rozhodnými příjmy nad 1 000 000 Kč. Výše rozhodných příjmů přitom není jediným kritériem, podle kterého jsou poplatníci do jednotlivých pásem rozděleni. Důležité je brát v potaz také druh podnikání, ze kterého příjmy ze samostatné činnosti plynou.

Nyní se blíže podíváme na to, jak jsou jednotlivá pásma rozdělena a podle jakých pravidel poplatník pozná, do kterého pásma spadá.

V prvním pásmu je povinnost platit měsíční paušální zálohy ve výši 6 208 Kč. Do tohoto pásma spadají poplatníci, jejichž příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období nepřesáhly 1 mil.Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti tyto příjmy plynou. Dále se jedná o poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období až do 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze podle zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 %. 80% výdaje mohou uplatnit poplatníci s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného. 60% výdaje se týkají příjmů ze živnostenského podnikání. Na závěr do prvního pásma spadají také poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze podle zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 %.

Poplatníci ve druhém pásmu mají povinnost platit měsíční paušální zálohy ve výši 16 000 Kč. Do druhého pásma se registrují jednak poplatníci, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období částku 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti tyto příjmy plynou. A dále poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze podle zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 %.

Ve třetím pásmu mají poplatníci povinnost platit měsíční paušální zálohy ve výši 26 000 Kč. Spadají sem poplatníci, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 2 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti tyto příjmy plynou.

Nově od roku 2023 došlo také ke zvýšení hranice ostatních příjmů, které může poplatník daně, jež se registruje do paušálního režimu, vykazovat nad rámec samostatné činnosti. Do roku 2022 byla hranice těchto příjmů určena ve výši 15 000 Kč. Od roku 2023 je tato hranice nově ve výši 50 000 Kč, kdy poplatník v paušálním režimu může mít příjmy z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy, pokud jejich celková výše nepřesáhne právě zmíněných 50 000 Kč. Zvýšení této částky souvisí se změnou pravidla pro podání daňového přiznání, kdy nově není poplatník povinen podat daňové přiznání v případě, kdy roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly hranici 50 000 Kč a zároveň nevykazuje daňovou ztrátu.

Pro doplnění je potřeba uvést, že paušální daň není možná ani pro poplatníky, kteří mají v rozhodném zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti, a to ani v případě, že tyto příjmy plynou před zahájením samostatné činnosti. Jedinou výjimkou jsou příjmy ze závislé činnosti, které jsou zdaňovány srážkou daně u zdroje. Jedná se o příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč od jednoho plátce za kalendářní měsíc a příjmy ze zaměstnání malého rozsahu do 3 999 Kč za kalendářní měsíc, pokud zaměstnanec u tohoto plátce neučiní prohlášení poplatníka, tedy nepodepíše tzv. růžové prohlášení.

A jak je to v případě, kdy poplatník v průběhu zdaňovacího období vykáže příjmy vyšší, než které odpovídají danému pásmu?

Pokud poplatník vstoupí např. do prvního pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že jeho příjmy přesáhly rozhodné příjmy pro toto pásmo, ale nepřesáhly rozhodné příjmy pro druhé pásmo, může být i tak jeho daň určena ve výši paušální daně, ale té, která odpovídá uvedenému vyššímu pásmu. Poplatník má samozřejmě možnost dobrovolně vstoupit do vyššího pásma paušální daně již na počátku zdaňovacího období, i pokud svými příjmy za minulé období spadá do pásma nižšího.

Složitější situace nastává v případě, kdy poplatník přestane v průběhu zdaňovacího období splňovat podmínky pro vstup do paušálního režimu. Pokud se OSVČ v průběhu zdaňovacího období např. stane plátcem DPH nebo překročí roční hranici příjmů z podnikání ve výši 2 mil. Kč, bude muset podat daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění a doplatit dlužnou daň a pojistné. Navíc má poplatník povinnost do 15 dnů od nastalých skutečností informovat správce daně o ukončení paušálního režimu. V případě porušení zákonné podmínky je poplatník povinen hradit paušální zálohy do konce zdaňovacího období.

Při ukončení podnikatelské činnosti podnikatele, který uplatňoval daň v paušálním režimu, končí povinnost platit paušální daň ke konci měsíce ukončení podnikatelské činnosti.

Pro koho je výhodné registrovat se v paušálním režimu si nyní ukážeme na dvou ilustrativních příkladech.

 

PŘÍKLAD 1

Živnostník pan Želivský provozuje řemeslnou živnost jako podkovář. Uvažuje o vstupu do paušálního režimu od roku 2023. V roce 2022 dosáhl příjmů ve výši 1,4 mil. Kč.

U řemeslné živnosti lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % a jelikož poplatník dosáhl příjmů nižších než 2 mil. Kč, může se přihlásit do I. pásma paušálního režim nebo si může dobrovolně zvolit rovněž II. i III. pásmo.

Když budeme počítat s výší příjmů 1,6 mil. Kč, uplatněním výdajů ve výši 80 % a slevou na poplatníka ve výši 30 840 Kč dojdeme k závěru, že výše daně a pojistného na sociální a zdravotní pojištění dohromady vychází na 95 398 Kč ročně. V případě, že by se pan Želivský rozhodl pro vstup do paušálního režimu platil by měsíčně 6 208 Kč, což za rok vychází na celkových 74 496 Kč, jelikož spadá do I. pásma paušálního režimu.

Pan Želivský se na základě úspory ve výši 20 902 Kč pravděpodobně rozhodne do režimu paušální daně vstoupit.

 

PŘÍKLAD 2

Ve druhém případě máme pana Moravce, který je lékař a má vlastní soukromou ordinaci. Uvažuje, že by od roku 2023 vstoupil do paušálního režimu. V roce 2022 dosáhl příjmů ve výši 1 600 000 Kč.

U činnosti týkající se povolání lékaře lze uplatnit výdaje ve výši 40 %. Jelikož pan Moravec přesáhl v roce 2022 příjmy ve výši 1,5 mil. Kč spadá do III. pásma paušálního režimu.

Když budeme počítat s výší příjmů 1,6 milionů Kč, uplatněním výdajů ve výši 40 % a slevou na poplatníka ve výši 30 840 Kč, dojdeme k závěru, že výše daně a pojistného na sociální a zdravotní pojištění dohromady vychází na 318 120 Kč za rok. V případě, že by se pan Moravec rozhodl pro vstup do paušálního režimu platil by měsíčně částku 26 000 Kč a ročně 312 000 Kč.

V tomto případě by poplatníkovi vznikla úspora ve výši 6 120 Kč. Panu Moravcovi se tedy vstup do paušálního režimu vyplatí.

Obecně lze shrnout, že pokud podnikatel neuplatňuje výdaje ve skutečné výši, nemá žádné jiné slevy na dani či jiná daňová zvýhodnění v podobě položek odčitatelných od základu daně, a zároveň spadá do jednoho z pásem pro paušální daň, je pravděpodobné, že pro něj bude režim paušální daně výhodnější. Na druhou stranu v případě, že se jedná o podnikatele, který chce uplatňovat daňová zvýhodnění na děti, poskytuje peněžní dary, které lze odečíst od základu daně či platí úroky z hypotéky na bydlení, pak je pravděpodobné, že částka daně a pojistného vypočtená na základě daňového přiznání může být nižší než souhrnná částka paušální daně.

Na závěr je ovšem potřeba říci, že by každý podnikatel měl posuzovat svou nejvýhodnější formu zdanění individuálně a tuto skutečnost by si měl nechat ověřit kvalifikovaným odborníkem.

 

Kontrolní otázky

1. Platí stále rozhodná výše příjmů pro vstup do paušálního režimu 1 mil. Kč?

NE, výše rozhodného příjmu se zvýšila na 2 mil. Kč.

 

2. Do jakého paušálního pásma spadá řemeslník, který má výdělek 1,2 mil. Kč ročně?

Do I. pásma, jelikož se jedná o příjem do 2 mil. Kč a lze na tento typ výdělečné činnosti uplatnit výdaje z příjmů ve výši 80 %.

 

3. Je 1. 2. 2023 a OSVČ, která podnikala celý rok 2022, neuplatňuje paušální daň. Může dnes vstoupit do režimu paušální daně?

NE, termín pro vstup do režimu paušální daně byl 10. 1. 2023.