Kontrolní postupy správce daně

Většina podnikatelů se během podnikatelské činnosti setkala s nějakou formou kontroly svých daňových povinností. Pro mnoho z těchto podnikatelů představují pojmy jako daňová kontrola nebo výzva správce daně trochu strašáka. V dnešním díle se zaměříme na kontrolní postupy využívané správcem daně. Mezi ně se řadí postup k odstranění pochybností a daňová kontrola. Zdůrazníme zejména rozdíly mezi nimi a celkově se zaměříme spíše na postup k odstranění pochybností. Zdrojem pro naše povídaní bude zejména daňový řád, který upravuje postup správce daně a práva a povinnosti daňových subjektů při správě daní.

Využitím kontrolních postupů správce daně reviduje, zda daňové subjekty plní řádně svoje daňové povinnosti.

Naše povídaní začneme postupem k odstranění pochybností, se kterým se pravidelně setkávají zejména plátci DPH. V případě, kdy má správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti údajů tvrzených daňovým subjektem, vyzve ho k odstranění těchto pochybností. Nejčastěji se daňový subjekt s výzvou setká po podání daňového přiznání nebo kontrolního hlášení na DPH.

Správce daně je povinen ve výzvě upřesnit, o jakých skutečnostech má pochybnosti, aby umožnil daňovému subjektu se konkrétně vyjádřit. Můžeme si představit příklad již zmíněného DPH. V případě, kdy daňový subjekt bude v jednom měsíci nárokovat mnohem vyšší daňový odpočet, než je pro něj obvyklé, správce daně ho vyzve k doložení daňových dokladů zakládající tento nárok na odpočet. Pro vyřešení celé situace by v tomto případě mělo být dostačující správci daně doklady zaslat s vysvětlujícím dopisem.

Postup k odstranění pochybností by tedy měl představovat administrativně jednoduchý postup, kterým si správce daně rychle ověří skutečnosti, o kterých má nějaké pochybnosti. Výzva by vždy měla směřovat na konkrétní věc.

Postup k odstranění pochybností je tedy rychlý „revizní“ nástroj založený na vzájemné komunikaci mezi správcem daně a daňovým subjektem. To potvrzuje i častá neformální komunikace ze strany správce daně, který se v některých případech nejdříve uchyluje k vyžádání daných dokladů prostřednictvím e-mailu, a až poté k oficiální výzvě.

Pokud budou správci daně připadat důkazní prostředky poskytnuté daňovým subjektem dostačující, ukončí postup k odstranění pochybností a vyměří daň podle údajů tvrzených v daňovém přiznání. V opačném případě by měl zahájit daňovou kontrolou, která ovšem není původním rozsahem postupu k odstranění pochybností nijak omezena. Na rozdíl od daňové kontroly je tedy postup k odstranění pochybností administrativně daleko jednodušší záležitostí.

Ještě doplňme, že u výzvy k odstranění pochybností nesmí správce daně stanovit lhůtu kratší než 15 dnů, a to i v případě, kdy by pro vyřízení případu postačovala lhůta kratší. Takto stanovenou lhůtu je ovšem možné při splnění podmínek daných daňovým řádem na základě žádosti daňového subjektu prodloužit.

Samotná daňová kontrola začíná doručením oznámení o zahájení daňové kontroly daňovému subjektu. V tomto oznámení správce daně vymezí rozsah daňové kontroly. Cílem kontroly je detailnější revize toho, jak daňový subjekt plní svoje daňové povinnosti. Rozsah daňové kontroly správce daně může v průběhu kontroly rozšířit i zúžit, a to na základě oznámení o změně rozsahu daňové kontroly.

Daňovou kontrolu provádí správce daně na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Správce daně tedy provádí kontrolu například v sídle daňového subjektu, kde tento subjekt vykonává svoji činnost. V rámci daňové kontroly daňovému subjektu daňový řád stanoví určité povinnosti a současně mu přiznává určitá práva. Daňový subjekt může být například přítomen na jednání se svými zaměstnanci nebo předkládat důkazní prostředky.

Pokud by Vás zajímalo k daňovým kontrolám více detailů, najděte si další podcasty od společnosti EKP Advisory v oblasti správy daní.

 

Kontrolní otázky:

1) Ve výzvě k odstranění pochybností stanoví správce daně lhůtu v délce nejméně:

a) 15 dní
b) 20 dní
c) 10 dní

 

2) Postup k odstranění pochybností končí:

a) zahájením daňové kontroly
b) pravomocným vyměřením daně
c) obě možnosti jsou správně

 

3) Daňová kontrola začíná:

a) zahájením ověřování skutečnostní rozhodných pro správné stanovení daně
b) doručením oznámení o zahájení daňové kontroly
c) podáním dodatečného daňového přiznání na daň nižší, než je původní tvrzená daň