Šíření teroristického obsahu na internetu je velmi palčivým problémem, který má negativní dopad na celou společnost. Proti jevům, jako je teroristická propaganda, rekrutování členů teroristických skupin nebo schvalování teroristických činů, je třeba se aktivně bránit.

V současnosti účinná právní úprava sice pachatele verbálních deliktů spojených s terorismem sankcionuje prostředky trestního práva, nebrání však dostatečně šíření takového obsahu v online prostředí. Z toho důvodu byla na unijní úrovni přijata legislativa, která má za cíl šíření teroristického obsahu na internetu efektivně potírat.

Konkrétně jde o nařízení 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online. Nařízení je účinné od 7. června 2022 a členským státům EU a tzv. poskytovatelům hostingových služeb ukládá povinnost teroristický obsah na internetu urychleně blokovat. Poskytovatelé hostingových služeb, tedy typicky sociální sítě, internetová úložiště a podobné platformy, mají nově povinnost smazat teroristický obsah do jedné hodiny od doručení tzv. příkazu k odstranění.

A kdo bude mít pravomoc takový příkaz k odstranění vydat? To nařízení nestanoví, proto je třeba přijmout odpovídající implementační vnitrostátní legislativu. Z toho důvodu ministerstvo vnitra v březnu představilo návrh zákona o některých opatřeních proti šíření teroristického obsahu online, který v polovině srpna schválila vláda. V současné době o návrhu zákona jedná Parlament a v brzké době se předpokládá jeho přijetí.

Podle návrhu zákona bude k vydání příkazu k odstranění příslušný policejní orgán. Příkaz bude mít formu rozhodnutí vydaného ve správní řízení a bude možno se proti němu bránit v rámci správního soudnictví, a to žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. soudního řádu správního. Pokud se tedy na internetu objeví veřejně dostupný teroristický obsah (nařízení se totiž nevztahuje na soukromé komunikační platformy, emaily ani soukromá cloudová úložiště), policejní orgán bude moci nařídit jeho odstranění.

Poskytovatel hostingových služeb, na jehož platformě je daný obsah zveřejněn, pak bude mít na jeho odstranění pouhou jednu hodinu od doručení příkazu.

Důležité je také upozornit na přeshraniční rozměr příkazu k odstranění. Nařízení se totiž vztahuje na všechny poskytovatele hostingových služeb, kteří nabízí své služby na území EU. Z toho plyne, že orgán vydávající příkaz v jednom členském státě má pravomoc takovým příkazem nařídit odstranění konkrétního obsahu poskytovateli hostingových služeb, který sídlí či poskytuje služby v jiné členské zemi EU.

To vše budilo během přijímání legislativy řadu kontroverzí. Nakonec se však do finální podoby nařízení dostalo jak zmíněné pravidlo jedné hodiny, tak přeshraniční působnost příkazu k odstranění. Zároveň však nařízení počítá s možností přezkumu příkazu, a to jak ve správním řízení, tak před správními soudy.

K těmto účelům (ale také pro účely případného trestního řízení) jsou poskytovatelé hostingových služeb povinni odstraněný teroristický obsah i nadále uchovávat, a to po dobu šesti měsíců, přičemž tato doba může být na žádost příslušného orgánu či soudu prodloužena.

Významnou roli bude hrát i Český telekomunikační úřad. Ten bude v České republice dohlížet na dodržování nařízení ze strany poskytovatelů služeb a bude příslušný k projednávání přestupků a k ukládání sankcí.

Přijaté nařízení i odpovídající adaptační legislativa mají své opodstatnění. Na druhou stranu se nelze ubránit obavám z možného nadužívání vydávání příkazů k odstranění. Příslušné orgány by měly důsledně zvažovat skutečný účel šíření obsahu. Nařízení se totiž nevztahuje na materiál šířený na internetu pro účely vzdělávací, žurnalistické, umělecké či výzkumné nebo pro účely předcházení terorismu nebo boje proti němu. Stejně tak by bylo záhodno v návrhu zákona výslovně zakotvit, že příkaz k odstranění nemá směřovat ani vůči polemickým a kontroverzním názorům. Byť se na některé názory internetových diskutérů lze dívat s největším opovržením, hranice mezi nepřípustnou cenzurou a legitimním omezováním svobody projevu je mnohdy tenká a nečitelná.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti trestního či správního práva. Na slyšenou!

 

Kontrolní otázky

1. Kdo bude v ČR příslušný k vydání příkazu k odstranění?

Bude jím policejní orgán.

 

2. Bude možné se proti vydání příkazu k odstranění bránit soudní cestou?

Ano, k dispozici bude ochrana podle soudního řádu správního. Vydání příkazu je totiž dle návrhu zákona rozhodnutím ve správním řízení, proti kterému je možné se bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu.