Kriminalita spojená se sexuálním zneužíváním dětí je v dnešní digitální době čím dál rozšířenější. Podle informací Evropské komise vzrostl počet nahlášených případů v EU v letech 2010 až 2019 z 23 tisíc na 725 tisíc, což zahrnovalo na tři miliony fotografií a videí. Globálně jsou čísla ještě mnohem vyšší. V roce 2010 bylo celosvětově nahlášeno kolem jednoho milionu případů sexuálního zneužívání dětí online, v roce 2019 se však jednalo už o 17 milionů případů, což zahrnovalo na 70 milionů fotografií a videí.

Statistiky tedy ukazují, že v boji proti této závažné kriminalitě je třeba přitvrdit. Evropská komise proto v květnu tohoto roku zveřejnila přelomový návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu. Samotný legislativní proces je teprve na začátku, už nyní se však ze strany odborníků ozývá silná kritika.

Návrh nařízení totiž poskytovatelům internetových služeb stanoví povinnost aktivně vyhledávat, nahlašovat a odstraňovat dětskou pornografii na svých platformách. Na první pohled na tom není nic špatného. Návrh ovšem počítá s tím, že povinnost aktivního vyhledávání dětské pornografie budou mít i poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb typu WhatsApp nebo Messenger. Dále by tato povinnost dopadla také na poskytovatele emailových služeb či soukromých cloudových úložišť. Pokud by vnitrostátní orgány došly k závěru, že nějaká služba je využívána k šíření dětské pornografie, mohly by příkazem poskytovateli služby nařídit, aby takový obsah aktivně vyhledával. A to i v rámci soukromých konverzací uživatelů.

K vyhledávání nezákonného obsahu by poskytovatelé služeb měli využívat tzv. detekční technologie, které budou nastaveny tak, aby detekovaly pouze dětskou pornografii či navazování nedovolených kontaktů s dítětem. V případě detekce takového obsahu by poskytovatelé služeb měli povinnost tento obsah nahlásit a zablokovat.

Vedle toho návrh nařízení předpokládá i vytvoření tzv. Střediska EU pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí. Mělo by jít o zcela nový unijní orgán s právní subjektivitou, který by měl na starosti prvotní přezkum nahlášených případů. Pokud by se podle střediska skutečně jednalo o případ dětské pornografie nebo o navazování nedovolených kontaktů s dětmi, případ by byl předán příslušným vnitrostátním orgánům k dalšímu řízení. Středisko by také mělo poskytovatelům služeb poskytnout zmíněné detekční technologie.

Zefektivnění boje proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu je určitě krok správným směrem. Po přečtení návrhu nařízení je však třeba si položit otázku, zdali v tomto případě Evropská komise nezachází až příliš daleko.

Návrh ve své současné podobě kupříkladu neodpovídá na otázku, zda se povinnost aktivního vyhledávání obsahu týká také komunikace chráněné koncovým šifrováním. Nezaobírá se ani výjimkou pro detekci zvukového záznamu, tedy internetových hovorů. Na paměti musíme mít také vysokou chybovost detekčních technologií, které nejsou schopny dostatečně posoudit kontext šíření konkrétního obsahu. A především nesmíme zapomínat na ochranu základních práv, mezi která patří i právo na soukromí.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti trestního práva. Na slyšenou.

 

Kontrolní otázky

1. Jakou povinnost stanoví poskytovatelům internetových služeb návrh zmíněného nařízení?

Poskytovatelé služeb by měli mít povinnost na svých platformách aktivně vyhledávat, nahlašovat a odstraňovat obsah, který by naplňoval znaky dětské pornografie či navazování nedovolených kontaktů s dítětem.

 

2. Evropská komise v tomto kontextu navrhuje vytvoření nového unijního orgánu, jakého?

Středisko EU pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí.