Boj proti přeshraniční kriminalitě je dlouhodobou prioritou evropských politiků. To je také důvod, proč na úrovni EU vzniká celá řada právních předpisů, které mají za cíl harmonizovat trestní právo hmotné i procesní v členských státech. Jedním z takových předpisů je i nařízení 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.

Uznávání a výkon zajišťovacích a konfiskačních příkazů by díky této unijní legislativě měl být napříč členskými státy rychlý a efektivní. Kýžených výsledků ovšem nelze dosáhnout bez přijetí potřebné implementační legislativy na národní úrovni. Oblast mezinárodní spolupráce v trestním řízení je od roku 2014 v České republice upravena v zákoně č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Tento předpis upravuje celou řadu oblastí od tradiční právní pomoci, přes uznávání a výkon rozhodnutí až po specifické instituty europeizace trestního práva jako je evropský vyšetřovací příkaz.

Poslední dva roky ale v českém právním řádu existovalo určité právní vakuum, pokud jde o uznávání a výkon zajišťovacích a konfiskačních příkazů. Zmíněné nařízení nabylo účinnosti již v prosinci 2020. Nařízení je přímo aplikovatelný právní předpis, členské státy se jím proto musí už dva roky řídit. Český zákonodárce však domácí legislativu tomuto nařízení přizpůsobil až nyní. Doposud si soudci a státní zástupci museli vypomáhat interními doporučeními Ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího státního zastupitelství. To už teď naštěstí nebude třeba.

Velkou část novely proto tvoří zcela nová ustanovení týkající se zajišťovacích a konfiskačních příkazů. Konkrétně jde o ustanovení § 238a až 238m a ustanovení § 297a až 297n. Tato ustanovení mimo jiné definují příkazy k zajištění a ke konfiskaci, podmínky pro jejich uznání a výkon či příslušnost vnitrostátních orgánů.

Rozsáhlá novela však nereaguje pouze na reformu zajišťovacích a konfiskačních příkazů. Jejím obsahem jsou rovněž ustanovení týkající se mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech ve vztahu ke Spojenému království. Tuto oblast bylo po odchodu této země z Evropské unie nutné upravit. Jde mimo jiné o problematiku výkonu rozhodnutí týkajícího se majetku nebo o oblast sdílení propadlého nebo zabraného majetku.

Dále novela reaguje na přijetí nařízení z roku 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech. Tato unijní legislativa nově upravila podmínky fungování Eurojustu, na což musel reagovat i český zákonodárce. Stejně tak v novele nalezneme ustanovení reflektující judikaturu Soudního dvora EU týkající se důvodů pro odmítnutí výkonu mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních.

Důvodová zpráva ale zdůrazňuje i další oblasti, kterých se novela týká. Jde kupříkladu o možnosti poškozených efektivně využívat peněžní prostředky, které pocházejí z majetkových trestních sankcí, nebo o problematiku nakládání s propadlým a zabraným majetkem.

Přijatá novela, která by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2023, je dlouho očekávaným, a hlavně potřebným legislativním počinem. Znovu je však třeba upozornit na ono dvouleté zpoždění, které přidělalo vrásky na čele mnohým soudcům i státním zástupcům, kteří se již dlouho musejí řídit platnou unijní legislativou, ale zároveň se nemohli opřít o potřebnou legislativu na vnitrostátní úrovni.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti trestního práva. Na slyšenou.

 

Kontrolní otázky

1. Jaký právní předpis v České republice upravuje mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech?

Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

 

2. Zmíněná novela reaguje mimo jiné na přijetí dvou unijních nařízení. O jaká nařízení se jedná?

Jedná se o nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci a o nařízení o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech.