V posledních letech byl ve společnosti zaznamenán rostoucí počet tzv. nenávistných projevů. Jednou z příčin je mimo jiné rozvoj internetu, zejména pak sociálních sítí. V důsledku toho roste i politická poptávka po důslednější kriminalizaci verbální kriminality.

Na společenskou škodlivost takového jednání upozorňují i představitelé Evropské unie. V prosinci uplynul přesně rok od představení nelegislativního návrhu Evropské komise na rozšíření seznamu tzv. evropských trestných činů o hate speech a hate crime. Tato iniciativa má za cíl vytvořit na evropské úrovni harmonizované skutkové podstaty trestných činů s nenávistnou pohnutkou. A mezi ně patří i zmíněné nenávistné projevy, tedy hate speech.

V současné době patří mezi evropské trestné činy například terorismus, obchod s lidmi nebo nedovolený obchod s drogami. Harmonizované skutkové podstaty takového trestného jednání jsou uvedeny ve směrnicích, které jsou členské státy povinny transponovat do svých právních řádů. Pokud by se tedy seznam evropských trestných činů rozšířil o hate speech, byla by na evropské úrovni přijata směrnice, která by takový trestný čin definovala.

Komise ve svém návrhu naznačuje, že evropské státy by se měly vydat cestou přísnější kriminalizace verbálních deliktů. Trestné by měly být nejen rasistické a xenofobní projevy, ale rovněž i nenávistné projevy na základě sexuální orientace, věku či pohlaví. Skutková podstata hate speech by tak byla velmi široká, a to z důvodu většího počtu chráněných skupin.

Je ale přísnější kriminalizace verbálních deliktů krok správným směrem? Kritici návrhu upozorňují v první řadě na rozpor s právem na svobodu projevu. Argumentují však i nejasností skutkových podstat verbálních trestných činů, které mnohdy obsahují pojmy jako podněcování k nenávisti či hanobení skupiny osob. Podle kritiků návrhu jsou tyto pojmy příliš abstraktní a nejasné, což porušuje zásady trestního práva. Dalším problémem je i to, že ve srovnání s obrovskými počty nenávistných projevů na internetu je trestně stíhán jen nepatrný zlomek pachatelů. Důvod je zřejmý. Orgány činné v trestním řízení nemají kapacitu nenávistný obsah na internetu aktivně vyhledávat. Trestání pachatelů je tak spíše náhodné.

Zdali se na evropské úrovni dočkáme jednotné a závazné definice hate speech není jasné. Návrh Komise mají nyní na stole členské státy v Radě Evropské unie. Zatím to ale nevypadá, že iniciativě dají zelenou. K rozšíření seznamu evropských trestných činů je totiž třeba jednak jednomyslný souhlas všech členských zemí, jednak souhlas Evropského parlamentu. Až poté by Komise mohla navrhnout zmíněnou směrnici, která by jednotnou skutkovou podstatu hate speech a hate crime obsahovala. A o takové směrnici by poté hlasovala jak Rada Evropské unie, tak europoslanci.

Po uplynutí jednoho roku od představení návrhu se tedy zdá, že k přísnější kriminalizaci nenávistných projevů zatím nedojde. Na druhou stranu v souvislosti s nedávnou pandemií nemoci Covid-19 či v souvislosti s válkou na Ukrajině ve společnosti i nadále roste poptávka po přísnější kriminalizaci nenávistných projevů. Je tedy možné, že návrh Komise nakonec bude vyslyšen.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti trestního práva. Na slyšenou.

 

Kontrolní otázky

1. O jaké delikty by se podle Evropské komise měl rozšířit seznam tzv. evropských trestných činů?

Hate speech a hate crime.

 

2. Jaké instituce EU rozhodují o rozšíření seznamu tzv. evropských trestných činů?

Rada Evropské unie a Evropský parlament.