České věznice jsou přeplněné. Politika trestání potřebuje výraznou reformu
Česká republika má v přepočtu na obyvatele čtvrtý nejvyšší počet vězňů z celé Evropské unie. Odborníci na trestní právo proto navrhli několik legislativních změn, které by mohly do budoucna počet vězněných osob v Česku snížit. O jaké změny se jedná? A co na návrhy říká ministerstvo spravedlnosti?
Na konci dubna proběhl v prostorách Poslanecké sněmovny seminář, který se věnoval možnostem, jak snížit počet vězňů v České republice. Česko má totiž v poměru k populaci čtvrtý nejvyšší počet vězněných osob v celé EU. Na 100 000 obyvatel jich připadá 180. V některých evropských státech jsou přitom čísla poloviční, někde dokonce třetinová. Nepodmíněný trest odnětí svobody si v současnosti odpykává přes 19 500 osob a kapacity českých věznic jsou téměř naplněny. Výrazný je i dopad na státní rozpočet. Stát na výkon trestu ročně vynakládá kolem 13,5 miliardy korun.
Odborníci na oblast trestního práva a vězeňství proto přišli s návrhem, jak tento stav změnit. Jakub Drápal z katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy na semináři představil možné legislativní změny, díky kterým by mohl počet vězněných osob do dvou let klesnout.
Drápal mimo jiné uvedl, že například Nizozemsko nebo Norsko sice posílají do vězení více lidí, než je tomu v ČR, vězni tam za mřížemi ovšem stráví mnohem kratší dobu. V některých zemích pak vůbec neexistují dolní hranice trestních sazeb.
Jedním z návrhů představených na semináři je, aby Česká republika zrušila vyšší sazby pro recidivisty, a to zejména u krádeží či u drogových deliktů. Další možností je snížení dolní hranice trestní sazby u těžkého ublížení na zdraví nebo u kvalifikovaných skutkových podstat drogové kriminality.
Nedbalostní forma trestného činu zanedbání povinné výživy by pak nemusela být vůbec kriminalizována. Odborníci v neposlední řadě zvažují i změny u přeměny peněžitého trestu či změny u tzv. kumulace trestů, kdy si pachatelé postupně odpykávají více za sebou uložených trestních sankcí.
Problematikou kumulace trestů se v současnosti zabývá i ministerstvo spravedlnosti. Změny by se do budoucna mohly uskutečnit třeba v oblasti přeměny podmíněných trestů na trest nepodmíněný. Ministerstvo zároveň zvažuje zvýšení hranice škody nikoli nepatrné, která v současnosti činí 10 000 Kč.
Dále ministerstvo přemýšlí nad dekriminalizací některých jednání spojených s majetkovou trestnou činností, zanedbáním povinné výživy či mařením výkonu úředního rozhodnutí. Na stole jsou i návrhy na snížení sazeb u těchto skutkových podstat či jejich přeformulování. Výrazné změny ministerstvo chystá i u ukládání peněžitých trestů. Příslušnou novelu trestního zákoníku chce ministerstvo zaslat do připomínkového řízení ještě během tohoto roku.
Odborné studie už v minulosti došly k závěru, že za vysokým počtem vězňů v České republice nestojí ani tak vysoká míra kriminality, ale spíše nepřiměřeně vysoké tresty. Podle Jakuba Drápala potřebuje politika trestání v Česku hlubší reformu, a to jak u trestních sazeb, tak u podmíněného trestu odnětí svobody.
Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti trestního práva. Na slyšenou.
Kontrolní otázky
- Kolik vězňů v České republice připadá na 100 000 obyvatel?
180 vězňů.
- Jakou částku ČR každý rok přibližně vynakládá na výkon trestů?
Přibližně 13,5 miliardy Kč.