Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh novely trestního zákoníku, kterým by se skutková podstata znásilnění změnila tím způsobem, že k jeho spáchání by nově měl stačit nesouhlas oběti.

Český trestní zákoník nyní stanoví, že znásilnění se dopustí ten, kdo jiného násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku či kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti. Podmínkou naplnění objektivní stránky je tedy zjednodušeně řečeno použití síly či alespoň bezprostřední pohrůžky či zneužití bezbrannosti.

Ministerstvo nyní zvažuje dvě možné varianty novelizace trestního zákoníku. První možností je ponechat stávající skutkovou podstatu trestného činu znásilnění a vedle toho vytvořit nový trestný čin „nesouhlasný pohlavní styk“. Ten by zahrnoval případy, kdy k pohlavnímu styku dojde bez násilí, ale zároveň bez souhlasu oběti. V takovém případě by k naplnění skutkové podstaty stačilo, kdyby oběť s pohlavním stykem nesouhlasila, ale také případy, kdy nesouhlas není schopna dostatečně projevit třeba z důvodu tzv. zamrznutí, což by reflektovalo ustálenou judikaturu. Z tohoto návrhu ovšem vyplývá, že na samotném trestném činu znásilnění by se de facto nic nezměnilo.

Druhý návrh počítá přímo se změnou v definici znásilnění. V takovém případě by byl tento trestný čin omezen pouze na soulož a na styk srovnatelný se souloží. Skutková podstata by tak nově nezahrnovala pohlavní styk menší intenzity, tedy takový, který není souloží, ani stykem srovnatelným se souloží, což jsou pojmy, které vymezuje ustálená judikatura. Také tato varianta ovšem počítá se vznikem zcela nového trestného činu, a to „sexuální útok“. Do této nové skutkové podstaty by podle ministerstva měly spadat právě ony méně závažné sexuální delikty, které nejsou souloží, ani stykem srovnatelným se souloží.

V případě druhého návrhu tedy ministerstvo počítá s tím, že by nová skutková podstata trestného činu znásilnění nebyla založena na násilí či zneužití bezbrannosti, ale na nesouhlasu oběti či zneužití její bezbrannosti.

Pokud jde o paragrafové znění uvedených variant, ty ministerstvo stále nezveřejnilo. Stejně tak nejsou známy ani informace ohledně plánovaných trestních sazeb.

Skutkovou podstatu znásilnění založenou na nesouhlasu oběti, a nikoli jen na použití násilí, má v současné době již 14 evropských zemí. Jedná se o Belgii, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Německo, Řecko, Island, Irsko, Lucembursko, Maltu, Švédsko, Slovinsko, Španělsko a Velkou Británii. O novele trestního zákoníku uvažují i Finové, Nizozemci či Švýcaři. Na druhou stranu třeba Polsko i nadále trvá na definici znásilnění, která je založená na použití síly.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti trestního práva. Na slyšenou.

 

Kontrolní otázky

1. Pokud jde o redefinici trestného činu znásilnění, kolik variant ministerstvo spravedlnosti připravilo?

Dvě varianty.

 

2. Kolik evropských zemí již přijalo definici znásilnění založenou na nesouhlasu oběti?

Čtrnáct evropských zemí.