Shromažďování elektronických důkazů bude v EU snazší. V platnost vstoupila nová legislativa
Elektronická data jsou v trestních věcech často stěžejním důkazem. Jejich získávání je ale pro orgány činné v trestním řízení mnohdy komplikované a zdlouhavé. Data jsou totiž většinou uložená na serverech v jiných zemích. Nová unijní legislativa týkající se elektronických důkazů má tento proces značně ulehčit. Vnitrostátní orgány budou nově moci vydávat tzv. evropské vydávací příkazy a evropské uchovávací příkazy, které budou adresovány přímo poskytovatelům internetových služeb.
Europoslanci a vlády členských zemí EU v polovině července definitivně schválili dlouho očekávanou legislativu týkající se elektronických důkazů v trestním řízení. Právní akt nese oficiální název nařízení o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení.
V současné době až 85 % trestních věcí zahrnuje elektronické důkazy. Mezi ty můžeme zařadit mimo jiné e-maily, textové zprávy, zprávy zasílané přes aplikace typu Messenger, ale i nejrůznější audiovizuální obsah či informace o online účtech uživatelů.
A co nové nařízení vlastně přináší?
Jeho účelem je výrazně zefektivnit trestní řízení díky rychlejšímu shromažďování a předávání elektronických důkazů napříč členskými státy. Elektronické důkazy je často potřeba získat v jiné zemi, to ale může být pro orgány činné v trestním řízení poměrně komplikované. Poskytovatelé internetových služeb totiž uvedená data ukládají na serverech, které se nachází v různých zemích EU, ale i mimo ni. Příslušné orgány proto musí podávat formální přeshraniční žádosti, jejichž vyřízení je zdlouhavé a nejisté.
Smyslem nové legislativy je umožnit justičním orgánům požádat o přístup k elektronickým důkazům jakéhokoli poskytovatele internetových služeb, který své služby nabízí v EU. A to bez ohledu na to, kde jsou data uložena.
Nařízení za tím účelem vytváří dva zcela nové právní nástroje, a to evropský vydávací příkaz a evropský uchovávací příkaz.
Na základě vydávacího příkazu justiční orgán požádá o přístup k elektronickým důkazům přímo daného poskytovatele internetových služeb. Tento poskytovatel bude povinen na příkaz reagovat do deseti dnů, v případě naléhavé situace dokonce do osmi hodin od jeho doručení.
Pokud jde o uchovávací příkaz, jeho účelem je zabránit tomu, aby poskytovatel služeb příslušné elektronické důkazy vymazal. Elektronická data tedy budou zachována i v situaci, kdy vydávací příkaz ještě nebyl vydán.
Nová pravidla jsou postavena na principu vzájemného uznávání, který je uplatňován v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Na stejném principu v současnosti funguje i evropský vyšetřovací příkaz nebo nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.
Důležité je ale zmínit, že jak vydávací, tak uchovávací příkaz se vztahují pouze na údaje, které jsou již uložené, nejde tedy o odposlech, kterým by orgány získávaly data v reálném čase. Nařízení zároveň v článku dvanáct obsahuje taxativní výčet důvodů pro odmítnutí evropského vydávacího příkazu.
Vedle nařízení byla přijata také směrnice, podle které musí provozovatelé online služeb, kteří v Unii nejsou usazeni, ale poskytují zde své služby, jmenovat právní zástupce, kteří budou zodpovědní za přijímání a výkon vydávacích a uchovávacích příkazů.
Nová legislativa vstoupila v platnost 17. srpna 2023, účinnosti však nabyde až v roce 2026.
Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti trestního práva. Na slyšenou.
Kontrolní otázky
- Jak se nazývají dva příkazy, které nová legislativa vytváří?
Evropský vydávací příkaz a evropský uchovávací příkaz.
- V jakém roce nabydou nová pravidla účinnosti?
V roce 2026.