V minulém díle naší podcastové série o správě daní jsme se zabývali kontrolními postupy správce daně. Řeč byla zejména o postupu k odstranění pochybností, který představuje rychlý a nenáročný způsob, kterým správce daně kontroluje plnění povinností daňového subjektu. Dále jsme „nakousli“ téma daňové kontroly, na kterou se podrobněji podíváme v tomto díle. Především se budeme věnovat jednotlivým fázím daňové kontroly, tedy jakým okamžikem daňová kontrola začíná, jak vypadá její průběh a jak obvykle končí. Zdrojem pro naše povídaní bude opět daňový řád, který upravuje správu daní v České republice.

Již dříve jsme vás informovali, že daňová kontrola začíná doručením oznámení o zahájení daňové kontroly. V takovém oznámení správce daně vymezí rozsah a předmět daňové kontroly, tedy zejména informace o kontrolovaném zdaňovacím období a dani, která bude kontrolována. Zároveň platí, že správce daně v průběhu kontroly není tímto úvodním vymezením nijak vázán, kdykoliv může rozsah daňové kontroly zúžit nebo rozšířit.

Po oznámení o zahájení daňové kontroly by měl správce daně bez zbytečného odkladu začít se samotným prověřováním kontrolované daně. Bez zbytečných průtahů by měl postupovat i v celém jejím průběhu.

Pokud by správce daně nezačal prověřovat skutečnosti rozhodné pro stanovení daně bez zbytečných průtahů, vliv na běh lhůty pro stanovení daně nastane až dnem, kdy k započetí takového zjištění nebo prověřování dojde. Pro úplnost jen připomeňme, že lhůta pro stanovení daně je lhůtou, po jejímž uplynutí nelze stanovit daň. Obecně tato lhůta trvá 3 roky a začne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud se daňové tvrzení nepodává, tak dnem, ve kterém se daň stala splatnou.

Po uplynutí této lhůty správce daně již nemůže povinnosti daňového subjektu kontrolovat. V daňovém řádu ovšem existují situace, které trvání této lhůty různě upravují. Jednou z těchto situací je i zahájení daňové kontroly, respektive den, kdy správce daně začne prověřovat skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Tímto dnem běží nová tříletá lhůta, nehledě na to, kolik času již uběhlo ze lhůty původní.

Základním stavebním kamenem daňové kontroly je součinnost správce daně a daňového subjektu. Daňová kontrola je založena na takzvaném dokazování. Daňový subjekt předkládá správci daně důkazní prostředky za účelem prokázání svých tvrzení a správce daně na základě předložených důkazních prostředků hodnotí řádné plnění daňových povinností. Důkazní břemeno nese primárně daňový subjekt, který musí být v zásadě schopen prokázat všechny skutečnosti uvedené v daňovém přiznání, nicméně v průběhu daňové kontroly se přenáší. V praxi si můžeme představit příklad, kdy v první fázi daňové kontroly předloží daňový subjekt své účetnictví a jednotlivé faktury. V tento moment se důkazní břemeno přenese na správce daně, neboť je na něm, aby prokázal, že jednotlivé skutečnosti zachycené v účetnictví neodpovídají skutečnému stavu věci.

V případě, že daňový subjekt není schopen důkazy předložit, správce daně daň doměří. Blíže se tématu dokazování a důkazním prostředkům věnuje samostatný podcast.

Prvním formálním dokumentem, který zakládá, řekněme předzvěst, že se daňová kontrola chýlí ke konci je tak zvaný dosavadní výsledek kontrolního zjištění. Jedná se o dokument, ve kterém správce daně hodnotí všechny předložené důkazy a odůvodňuje svoje závěry. Pro daňový subjekt se jedná zároveň o první indicii výsledku kontroly. Pokud s výsledkem kontrolního zjištění nesouhlasí, má právo vznést výhradu, případně navrhnout další důkazní prostředky. Na základě výhrad daňového subjektu správce daně určí, zda bude v kontrole a dokazování pokračovat, nebo zda daňovou kontrolu ukončí. V případě, že správce daně na výsledku kontroly nic měnit nehodlá, promítne vypořádání s návrhy či výhradami daňového subjektu do textu zprávy o daňové kontrole.

V momentě, kdy správce daně usoudí, že již další kontrola nemá smysl, přejde k ukončení daňové kontroly. Daňovou kontrolu správce daně ukončí zasláním oznámení o ukončení daňové kontroly. K oznámení o ukončení správce daně rovněž přikládá zprávu o daňové kontrole. Zpráva o daňové kontrole je dokument, který v podstatě shrnuje celý průběh kontroly. Podstatnou součástí zprávy je kompletní konečný výsledek kontrolního zjištění včetně stanoviska správce daně k vyjádření daňového subjektu a hodnocení předložených důkazních prostředků. V případě, že daňová kontrola skončí v neprospěch daňového subjektu, dochází zpravidla velmi rychle k doručení dodatečných platebních výměrů.

V příštím díle naší podcastové série vám doplníme bližší informace ohledně práv a povinností daňových subjektů i správce daně v průběhu daňové kontroly.

Kontrolní otázky

1. Co je základním stavebním kamenem daňové kontroly?
a) součinnost mezi správcem daně a daňovým subjektem
b) vyměření penále
c) vybrání nejvyšší možné daně

2. Kdo nese úvodní důkazní břemeno při daňové kontrole?
a) daňový subjekt
b) správce daně
c) zaměstnanec daňového subjektu, který daňové přiznání podal

3. Kdy končí daňová kontrola?
a) doručením výsledků kontrolního zjištění
b) odchodem úřední osoby z prostor daňového subjektu
c) doručením oznámení o ukončení daňové kontroly