Jaké změny přináší nový stavební zákon do oblasti pozemních komunikací?

Wolters Kluwer UpDate ve spolupráci s Barborou Košinárovou, a podcast:

Jaké změny přináší nový stavební zákon do oblasti pozemních komunikací?

Nový stavební zákon sebou přináší změny v mnoha souvisejících právních předpisech. Jedním z nich je i zákon číslo 13/1997 Sbírky, o pozemních komunikacích. Dotkne se jeho novelizace výrazně výkonu působnosti silničních správních úřadů? Jak budou probíhat procesy na úseku pozemních komunikacích, pokud dojde ke zrušení konceptu speciálních stavebních úřadů? Pojďme na tyto otázky, alespoň prozatím, nalézt odpověď.

Nový stavební zákon číslo 283/2021 Sbírky nabývá ve své cílové podobě účinnosti dne 1. ledna 2024. Spolu s ním nabývá účinnosti i jeho doprovodný technický zákon, který novelizuje více než 50 dalších zákonů. Jedním z nich je i zákon číslo 13/1997 Sbírky, o pozemních komunikacích. Podívejme se nyní společně na změny, které tato novelizace do oblasti pozemních komunikací přináší.

Z hlediska výkonu státní správy na úseku pozemních komunikací je největší novinkou skutečnost, že dochází k upuštění od konceptu speciálních stavebních úřadů ve věcech pozemních komunikací. O záměrech týkajících se pozemních komunikací, včetně rušení dálnice, silnice nebo místní komunikace dle paragrafu 18 zákona o pozemních komunikacích, budou rozhodovat obecné stavební úřady, které jsou součástí nové stavební správy. Proto i paragraf 40 regulující státní správu a státní dozor na úseku pozemních komunikací, prodělá výraznějších terminologických změn. Příslušnost jednotlivých stavebních úřadů konkrétně určuje nový stavební zákon.

Terminologických změn je celá řada. Novelizace uvádí jednotlivá ustanovení zákona o pozemních komunikacích do souladu s terminologií nového stavebního zákona. Například v paragrafu 8 odstavci jedna se slova „územím zastavěným nebo zastavitelným“ nahrazují slovy „zastavěným územím nebo zastavitelnými plochami“. Nebo například v paragrafu 30 odstavci jedna větě poslední se slova „umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona.“

Rovněž v paragrafu 40 odstavci dva písmeno ef a paragrafu 44 odstavci jedna je provedena legislativně-technická změna, která souvisí s nahrazením politiky územního rozvoje územním rozvojovým plánem, který je územně plánovací dokumentací. V návaznosti na to je provedena úprava i v paragrafu 40 odstavci tři písmeno ef, odstavec čtyři písmeno dé a paragrafu 44 odstavci jedna věta druhá.

Mění se způsob určení silničního ochranného pásma. Proto se v paragrafu osm ruší odstavec druhý. Vycházet se bude ze zastavěného území vymezeného územním plánem nebo samostatným postupem podle nového stavebního zákona, jelikož nově bude zastavěné území povinně vymezeno ve všech obcích.

Nyní se pojďme podívat na věcné změny, které ovlivňují procesy vedené dle zákona o pozemních komunikacích.

Dle paragrafu deset bude o připojování komunikací navzájem i sousedních nemovitostí k nim rozhodovat stavební úřad, a to v rozhodnutí o povolení záměru, pokud připojení souvisí se záměrem povolovaným podle stavebního zákona. V ostatních případech bude stavební úřad rozhodovat v samostatném řízení. Podkladem pro rozhodnutí bude vyjádření vlastníka dotčené komunikace a vyjádření Policie České republiky, případně Ministerstva dopravy, pokud jde o dálnici. Nově je výslovně stanoveno, že nevydá-li vlastník dotčené komunikace vyjádření do třiceti dnů od doručení žádosti, která má všechny náležitosti potřebné pro posouzení připojení, platí, že k připojení nemá připomínky a s připojením souhlasí. Zákonodárce touto změnou jednoznačně vyjadřuje skutečnost, že stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace nemá v řízení o povolení připojení vedené silničních správním úřadem charakter závazného stanoviska ve smyslu paragrafu 149 odstavec jedna správního řádu.

Dosud byl dle § šestnáct v územním, stavebním a ve společném územním a stavebním řízení dotčeným orgánem příslušným k vydání stanoviska k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci Ministerstvo vnitra, šlo-li o stavbu dálnice a Policie České republiky, šlo-li o stavbu silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace. Nově si otázku bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci posoudí sám stavební úřad. Učiní tak ale rovněž na základě vyjádření Policie České republiky ohledně bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci. Toto vyjádření bude podkladem v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona.

Nenápadná, ale výrazná změna se skrývá ve zrušení paragrafu 25 odstavec 6 písmeno d) zákona o pozemních komunikacích. Toto ustanovení klasifikovalo umisťování inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních objektech, jako zvláštní užití dálnice, silnice nebo místní komunikace, podléhající povolení silničního správního úřadu. Tímto krokem zákonodárce, ztrácí dotčené pozemní komunikace v uvedených činnostech základní zvláštní ochranu. Paradoxně v § 36 odstavci tři věta první, zákonodárce ponechal výjimku ze zákazu podélného umísťování vedení, a to povolením zvláštního užívání, ačkoliv je tato výjimka nerealizovatelná právě s ohledem na zrušení paragrafu 25 odstavec 6 písmeno d) zákona o pozemních komunikacích.

Zákon o pozemních komunikacích v § 32 reguloval provádění staveb v silničních ochranných pásmech, které s výjimkou staveb čekáren linkové osobní dopravy, zařízení tramvajových a trolejbusových drah, telekomunikačních a energetických vedení a staveb souvisejících s úpravou odtokových poměrů, podmiňoval povolením silničního správního úřadu. Nově bude o povolení záměru staveb v silničních ochranných pásmech, bez ohledu na konkrétní povolovací režim, rozhodovat stavební úřad.

O povolení úrovňového křížení, přejezdu, bude podle § 37 rozhodovat stavební úřad, a to v rozhodnutí o povolení záměru, pokud povolení bude souviset se záměrem povolovaným podle stavebního zákona. Podkladem pro rozhodnutí bude vyjádření drážního správního úřadu k zajištění bezpečnosti provozu na dráze a vyjádření Policie České republiky k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci.

Novelizace obsahuje také přechodná ustanovení týkající se řízení, jiných postupů, stanovisek, dokumentů zahájených a vydaných přede dnem nabytí účinnosti novelizace. Bude platit, že řízení zahájené před účinností novely, tedy před 1. lednem 2024 se budou řídit právní úpravou podle zákonného znění, které bylo účinné do konce roku 2023. Obdobné pravidlo pak platí i pro vydání rozhodnutí, závazných stanovisek a jiných podkladů řízení.

Pojďme si zopakovat dnešní téma na kontrolních otázkách 

Otázka první:

Přináší nový stavební zákon výrazné koncepční změny do oblasti pozemních komunikací?

Nikoliv, většina změn je pouze technického či terminologického charakteru. Výraznější změny se dotýkají pouze některých procesů vedených podle zákona o pozemních komunikací s ohledem na upuštění od konceptu speciálních stavebních úřadů.

A otázka druhá:

Bude umisťování inženýrských sítí a jiných vedení do silničních pozemků podléhat povolení silničního správního úřadu?

Ne, ustavení paragrafu 25 odstavec šest písmeno d) zákona o pozemních komunikací se s účinností od 1. ledna 2024 zrušuje bez náhrady. Umisťování inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních objektech bude podléhat pouze obecným stavebním předpisům.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti stavebního práva. Na slyšenou!