Chytrý podcast Václava Tittelbacha na téma:

ESG Omnibus: Jak se mění pravidla hry v CSRD?

Světem udržitelnosti nyní významně hýbe balíček Omnibus, který obsahuje návrhy úprav v oblasti ESG legislativy.

Balíček Omnibus, představený Evropskou komisí 26. února 2025, má podle Evropské komise za cíl zjednodušit předpisy EU, snížit regulační zátěž a zvýšit konkurenceschopnost evropských společností. Zahrnuje významné změny v několika klíčových oblastech, včetně Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (tak zvané CSRD), Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (tak zvané CSDDD) a Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (tak zvaného CBAM). Je nutné zdůraznit, že se stále jedná pouze o návrh, který musí dále projít Evropským parlamentem a Radou EU a následně musí být implementován do legislativy členského státu EU, což může být otázkou několika měsíců a možná i let.

Pro účely tohoto podcastu se zaměříme především na oblast vykazování informací o udržitelnosti podle směrnice CSRD.

Mezi hlavní změny návrhu patří především zúžení rozsahu působnosti povinného reportingu, kdy by se počet společností povinných zveřejňovat zprávy o udržitelnosti snížil přibližně o 80 %. Povinnost by se vztahovala pouze na některé velké společnosti, a to společnosti s více než 1000 zaměstnanci, a buď čistým obratem nad 50 milionů EUR (což je v korunách 1,2 miliardy) nebo hodnotou aktiv přes 25 milionů EUR (tedy 600 milionů korun). Malé a střední společnosti by byly od reportovací povinnosti osvobozeny.

Pro společnosti, které by nespadaly do nově navrhovaného rozsahu působnosti CSRD by byl Evropskou komisí přijat dobrovolný standard založený na VSME standardu, který byl vyvinut skupinou EFRAG. Cílem standardu by bylo těmto společnostem poskytnout jednoduchý a široce uznávaný nástroj, prostřednictvím kterého mohou poskytovat informace o udržitelnosti bankám, velkým společnostem v rámci dodavatelského řetězce nebo dalším zainteresovaným stranám (například v rámci výběrových řízení). Poptávka po informacích o udržitelnosti se ze strany těchto zainteresovaných subjektů neustále zvyšuje.

Za další významné změny z hlediska reportingu lze považovat zrušení sektorových standardů, čímž se sníží počet povinně vykazovaných dat, a zrušení přechodu z omezeného ověření na přísnější formu ověření, čímž se předejde nárůstu nákladů pro společnosti.

Ze strany Evropské komise by mělo dále dojít k revizi standardů ESRS. Revize má za cíl snížení počtu povinných datových bodů s tím, že se odstraní méně důležité údaje, upřednostní se kvantitativní údaje před textovými popisy a oddělí se povinné a volitelné údaje.

Dále balíček obsahuje samostatný návrh, který navrhuje odložit povinnost reportovat podle CSRD pro společnosti z tak zvané druhé a třetí vlny (což zahrnuje velké společnosti a SMEs o dva roky, aby se předešlo zbytečně vynaloženým nákladům na přípravu před tím, než pro ně bude povinnost vykazování zrušena úplně nebo modifikována.

Výše uvedené navrhované změny přinášejí společnostem významnou dávku právní nejistoty. Míra nejistoty je dále významně ovlivněna právě probíhajícím legislativním procesem v České republice. Do české legislativy je v současnosti implementována pouze první vlna působnosti, tedy velké obchodní společnosti s více než 500 zaměstnanci, které jsou subjektem veřejného zájmu. Aktuální návrh novely zákona o účetnictví, který implementuje do české legislativy tak zvanou druhou a třetí vlnu, se v současné době nachází na půdě Poslanecké sněmovny. Návrh novely je ve velmi rané fázi legislativního procesu a je velmi složité předvídat jakým směrem se bude legislativní proces pohybovat, existuje již několik možných pozměňovacích návrhů.

Společnosti se tedy nacházejí před velmi složitým rozhodnutím, jak dále pokračovat. Nabízí se několik možných variant řešení od úplného zastavení všech prací do doby, než se legislativa zcela vyjasní, přes možné zpomalení prací, až po pokračování s vírou, že se výše uvedené změny vůbec do CSRD a následně do české legislativy nepromítnou. Bohužel neexistuje jednoznačná odpověď, která by toto dilema vyřešila.

Doporučujeme sledovat vývoj legislativy v této oblasti a nadále podle svých možností pokračovat v přípravách zprávy o udržitelnosti. Pro některé společnosti, které budou hluboko pod nově navrhovanými kritérii, se může jako další možný logický krok jevit orientace na standard VSME. Tento standard bude základem pro nově navrhovaný dobrovolný standard pro společnosti nesplňující kritéria pro povinný reporting podle CSRD, avšak nějakým způsobem budou od těchto společností některé informace týkající se udržitelnosti vyžadovány.

 

Pojďme si dnešní téma zopakovat na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Je balíček Omnibus závazný?

Nikoli. Je nutné zdůraznit, že se stále jedná pouze o návrh, který musí dále projít Evropským parlamentem a Radou EU. Následně musí být implementován do legislativy členského státu EU, což může být otázkou přinejmenším několika měsíců.

Otázka druhá

Jaké evropské předpisy balíček Omnibus upravuje?

Balíček Omnibus zahrnuje změny v klíčových oblastech, jako jsou Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, Směrnice o náležité péči podniků a Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Otázka třetí

Je směrnice CSRD plně implementována do české legislativy?

Není. Do české legislativy je v současnosti implementována pouze první vlna působnosti, tedy velké obchodní společnosti s více než 500 zaměstnanci, které jsou subjektem veřejného zájmu. Zbylé vlny působnosti se stále nacházejí v legislativním procesu, jehož výsledek je v této chvíli nepředvídatelný.

A otázka poslední

Jaké je postavení VSME standardů?

Jedná se o dobrovolný standard, který byl vyvinut skupinou EFRAG a který by podle návrhu Evropské komise měl sloužit jako podklad pro vytvoření standardu pro společnosti nespadající do působnosti CSRD. Cílem tohoto standardu by bylo poskytnout společnostem mimo působnost CSRD jednoduchý a široce uznávaný nástroj, prostřednictvím kterého mohou poskytovat informace o udržitelnosti bankám, velkým společnostem v rámci dodavatelského řetězce a dalším zainteresovaným stranám (například v rámci výběrových řízení), které tyto informace mohou požadovat.

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.