Kdy končí pracovní poměr cizinců?

Zaměstnávání cizinců je jednou z oblastí pracovního práva, ke které nelze přistupovat lehkomyslně. Zákon totiž stanovuje přísné podmínky výkonu závislé činnosti, zejména pro cizince ze zemí mimo Evropskou unii. Pokud zaměstnanec přestane tyto podmínky splňovat, může se zaměstnavatel snadno dostat do komplikované situace. Pokud by totiž zaměstnával zaměstnavatel cizince i nadále, dopouštěl by se přestupku výkonu nelegální práce. V této souvislosti se proto Nejvyšší soud zabýval otázkou, zdali může skončit pracovní poměr zaměstnance v okamžiku, kdy přestane splňovat podmínky pro trvání zaměstnání. Soud tak vyřešil jednu z otázek, které zákoník práce neupravuje důsledně a o které se vedly rozsáhlé odborné diskuze. Pocast je zpracovaný podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2025, číslo jednací 21 Cdo 1111/2024-305).

Nejprve se zaměříme na skutkové okolnosti rozsudku. Zaměstnancem byl v tomto případě turecký státní příslušník. Za běžných okolností by potřeboval k zaměstnávání v tuzemsku povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu. Typicky si cizinci vyřizují zaměstnanecké karty, které kombinují obě tato povolení. Zaměstnanec ale v Čechách studoval na vysoké škole v prezenčním programu a disponoval dlouhodobým pobytem za účelem studia. Díky tomuto nemusel disponovat povolením k zaměstnání, jelikož měl tak zvaný volný přístup na trh práce – stejně jako například občané Evropské unie.

Cizinec ale nešťastnou náhodou utrpěl těžký úraz hlavy, kvůli kterému skončil na tři roky v kómatu. Od probuzení je pak plně odkázán na pomoc druhých. Kvůli úrazu byl tak nucen přerušit své studium na vysoké škole. Tímto okamžikem ale přestal podmínky pro zaměstnávání splňovat. Otázkou tak bylo, zdali pracovní poměr trvá nadále nebo zdali přerušením studia zanikl. Pokud by pracovní poměr trval, dopouštěl by se zaměstnavatel přestupku nelegální práce. Jde přitom o jeden z nejpřísněji trestaných přestupků v České republice, za který může zaměstnavatel dostat nejen pokutu, ale i zákaz činnosti.

Pokud bychom hledali řešení této situace v zákoně, hledali bychom zcela marně. Zákoník práce sice upravuje zvláštní případy skončení pracovního poměru cizinců, ale na ztrátu volného přístupu na trh práce vůbec nepamatuje. Skončení pracovního poměru se pojí pouze s uplynutím doby povolení k zaměstnání, na kterou bylo vydáno. Ani odborná veřejnost se v této otázce neshodovala. Část totiž například dovozovala, že zaměstnanec se v tomto případě ocitá ve zvláštní překážce v práci.

Nyní se přesuneme k samotnému soudnímu řízení. Zaměstnavatel zaměstnanci oznámil, že má za to, že pracovní poměr zanikl automaticky ze zákona okamžikem přerušení studia. Zaměstnanec proto podal k soudu žalobu na určení, že pracovní poměr stále trvá. Pro zaměstnance se přitom jednalo o velmi významnou otázku. Za dobu úrazu by mu totiž příslušela částečná náhrada mzdy a byl by v Čechách účasten zdravotního pojištění.

Okresní, krajský i Nejvyšší soud se k řešení této otázky postavily zcela shodně, což nebývá zvykem. Podle závěru v rozsudku představuje tato situace tak zvanou mezeru v zákoně. Soudy rozebraly, že úprava skončení pracovního poměru v zákoníku práce, slouží zejména k ochraně zaměstnavatelů. Pokud by totiž pracovní poměr trval i po ztrátě volného přístupu na trh práce cizince, dopouštěl by se zaměstnavatel přestupku umožnění výkonu nelegální práce, jak jsme již zmiňovali dříve v tomto podcastu. Za této situace tak nemůže zákon zaměstnavatele nutit, aby zaměstnance nadále zaměstnával. Soud vyložil ustanovení i systematicky. Povolení k zaměstnání a volný přístup na trh práce totiž stojí na stejné úrovni. Pracovní poměr by tak měl zanikat v obou případech shodně. Soudy tak jednoznačně uzavřely, že pracovní poměr zanikl, a zaměstnanec byl tak po celou dobu úrazu nezaměstnaný.

A co z toho vyplývá pro zaměstnavatele v praxi? Pokud zaměstnanec ztratí volný přístup na trh práce, jeho pracovní poměr zaniká automaticky. Je možné dovodit, že se tento závěr uplatní i pro dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, přestože tuto otázku soud neposuzoval. Zaměstnavatel tak nemusí řešit jakou výpověď zaměstnanci udělit. Postačí, pokud přestane zaměstnanci přidělovat práci. Lze ale doporučit alespoň doručení jednoduchého oznámení zaměstnanci, že pracovní poměr zanikl a z jakého důvodu.

Pojďme si dnešní téma zopakovat na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Jaké podmínky musí cizinec ze zemí mimo Evropskou unii splňovat, aby mohl na území České republiky být zaměstnán?

Cizinec musí disponovat oprávněním k pobytu a povolením k zaměstnání. Povolení k zaměstnání je například zaměstnanecká karta, ale dále také modrá karta nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Osobám, které mají volný přístup na trh práce, postačí pouze oprávnění k pobytu. Jde například o studenty, kteří se soustavně připravují na své budoucí povolání, občany Evropské unie nebo osoby s trvalým pobytem v České republice.

Otázka druhá

V jakých případech končí základní pracovněprávní vztah cizinců?

Obecně končí pracovní poměr cizinců, pokud přestanou splňovat podmínky v otázce číslo 1. Půjde tak zpravidla o případy, kdy uplyne doba povolení k zaměstnání, nebo je platnost tohoto povolení zrušena příslušným správním orgánem. Základní pracovněprávní vztah zaniká i v případě, pokud zaměstnanec ztratí volný přístup na trh práce – například přestane studovat nebo je mu zrušen trvalý pobyt.

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.