Chytrý podcast Jakuba Kanického na téma:

Nová pravidla pro textilní a potravinový odpad

Evropská unie v poslední době zavádí řadu nových legislativních i jiných opatření, jimiž chce posílit a urychlit přechod k cirkulární ekonomice napříč členskými státy. Mezi nimi jsou i specifická pravidla pro určité skupiny výrobků a odpadů z nich, která budou mít významné dopady nejen na výrobce, ale i distributory, prodejce, spotřebitele, orgány členských států a další. Nová pravidla se mají týkat mimo jiné textilu a potravin. Cílem je snížit množství produkovaného odpadu a v případě textilů také posílit kvalitu výrobků uváděných na trh nebo podpořit jejich opětovné použití či recyklaci. Co konkrétně mají plánovaná pravidla přinést a od kdy začnou platit?

Již první Akční plán Evropské unie pro oběhové hospodářství v roce 2015 a následně druhý Akční plán v roce 2020 předznamenaly snahu podpořit udržitelnější výrobu a spotřebu ve vztahu k vybraným výrobkům a snížit plýtvání potravinami. V mezidobí Evropská unie i jednotlivé členské státy přijímaly pro naplňování těchto cílů různá opatření. Mnohdy se však jednalo pouze o dílčí změny stávajícího systému, které neměly příliš velké dopady. Evropská unie proto v současnosti připravuje nové nástroje pro vybraná odvětví ekonomiky, které by měly být více než jen dílčími změnami současného stavu. Nová pravidla se mají týkat i textilu a potravin.

Pokud jde o textil, již od 1. ledna 2025 mají všechny členské státy povinnost zajistit na svém území tříděný sběr textilu. Evropské předpisy přitom nespecifikují, jakou formou mají členské státy sběr zajistit. V Česku máme dlouholeté zkušenosti se sběrem textilu za účelem opětovného použití prostřednictvím zvláštních kontejnerů, zejména v rámci charitativní činnosti. Od letošního roku však obce musí zajistit oddělený sběr také odpadního textilu, který už není vhodný pro opětovné použití. Obce mohou tříděný sběr umožnit například prostřednictvím sběrných dvorů.

Evropská komise dále v návaznosti na nové nařízení o ekodesignu určila textil (a obzvlášť oblečení a obuv) jako prioritní skupinu výrobků pro zavádění požadavků na ekodesign. Komise totiž u textilu vidí vysoký potenciál pro prodloužení životnosti, zvýšení materiálové účinnosti a snížení dopadů na vodu, produkci odpadu a klima. Z těchto důvodů plánuje Komise v roce 2027 přijmout požadavky na ekodesign textilu, to znamená minimální pravidla, která zajistí, že na trh budou uváděny pouze relativně kvalitní a udržitelné textilní výrobky. Plánované požadavky na ekodesign mají směřovat proti rychlé a ultra rychlé módě, která je mnohdy velmi levná, avšak má krátkou životnost, velkou spotřebu zdrojů a významné negativní dopady na životní prostředí.

Vedle toho Evropský parlament a Rada v únoru 2025 dosáhly předběžné dohody na nových pravidlech pro nakládání s textilním odpadem a pro snižování potravinového odpadu. V případě textilu, což má kromě oblečení a obuvi zahrnovat i domácí textil, se nově počítá s uplatňováním tak zvané rozšířené odpovědnosti výrobců. Rozšířená odpovědnost výrobců spočívá v opatřeních, která na výrobce a dovozce výrobků přenášejí finanční, a případně také organizační odpovědnost za výrobek v rámci jeho životního cyklu i poté, co se stal odpadem. Zjednodušeně řečeno se mají výrobci o své výrobky postarat i po jejich prodeji.

Rozšířená odpovědnost výrobců pro textil se již dnes v několika členských státech (například ve Francii nebo Nizozemsku) uplatňuje. Ve většině států je však nakládání s textilním odpadem stále financováno z veřejných peněz. To by měla připravovaná celounijní pravidla změnit právě uplatňováním rozšířené odpovědnosti výrobců. Členské státy by měly mít na zavedení změn 20 měsíců od finálního přijetí nových pravidel. Nová opatření se tak začnou uplatňovat pravděpodobně v průběhu roku 2027.

Jelikož je textilní sektor z převážné části tvořen malými a středními podniky, směrnice předpokládá, že povinnosti spojené s rozšířenou odpovědností nebudou výrobci plnit každý individuálně, nýbrž kolektivně prostřednictvím kolektivních systémů – organizací odpovědnosti výrobců. S kolektivními systémy máme zkušenosti z jiných oblastí, například pro obaly, elektrozařízení nebo baterie. Zpravidla se jedná o zvláštní subjekty zakládané výrobci, prostřednictvím nichž je nakládání s odpady z vybraných výrobků financováno nebo také organizováno. Připravovaná pravidla v tomto ohledu kontroverzně připouštějí možnost, aby kolektivní systémy řídily namísto výrobců státy, což však nemusí být zcela efektivní a účelné.

Provoz kolektivních systémů pro textil, a tedy nakládání s textilním odpadem, by měl být financován z peněžních příspěvků, které budou výrobci platit organizacím odpovědnosti výrobců. Konkrétní výše příspěvků by měla být ekomodulovaná, to znamená, že by měla zohledňovat cirkularitu a udržitelnost výrobků. Příspěvky by proto měly být nižší pro textil s delší životností nebo ten, který je šetrnější k životnímu prostředí. Nová pravidla by tak měla motivovat výrobce k výrobě udržitelnějšího textilu.

V oblasti potravin se mají nová pravidla zaměřit zejména na předcházení vzniku odpadu včetně snížení plýtvání potravinami. Podle posledních statistik za rok 2022 byla průměrná produkce potravinového odpadu na obyvatele v EU 132 kg za rok, z čehož průměrně 54 % připadalo na domácnosti. Mezi jednotlivými členskými státy však byly dramatické rozdíly.

Z toho důvodu se nově mají v Evropské unii zavést právně závazné cíle snižování potravinového odpadu, kterých bude muset každý členský stát dosáhnout nejpozději do konce roku 2030. Prvním cílem má být snížit vznik potravinového odpadu při zpracování a výrobě o 10 % ve srovnání s ročním průměrem za období 2021 až 2023. Druhým, náročnějším cílem, je snížit vznik potravinového odpadu na obyvatele o 30 % za stejné období společně v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a stravovacích službách a také v domácnostech.

Podle názoru Evropské komise jsou cíle realistické, přestože jejich splnění bude nepochybně náročné. Nepodaří-li se však členským státům cílů dosáhnout, budou jim hrozit pokuty. Nejpozději tři roky před uplynutím termínu přitom Evropská komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí připraví zprávy, v nichž zhodnotí pokrok dosažený každým členským státem. Členské státy tedy budou muset zavést účinný systém opatření, aby podniky, prodejny, stravovací zařízení, ale i domácnosti motivovaly k udržitelnému nakládání s potravinami.

Jaká konkrétní opatření členské státy za tím účelem přijmou, bude do značné míry záviset na jejich uvážení, ale i na místních podmínkách. Základní rámec opatření má každý členský stát stanovit v programech předcházení vzniku potravinového odpadu. V Česku by měl být součástí Plánu odpadového hospodářství.

Opatření členských států by měla zahrnovat přinejmenším vzdělávací a osvětové kampaně, omezení obchodních praktik přispívajících k plýtvání, podporu darování potravin, jakož i podporu inovací, rozvoje kompetencí a nových technických řešení. Na realizaci těchto opatření by se v odpovídající míře měly podílet všechny subjekty v dodavatelských řetězcích. Pro oblast potravin se však nepočítá se zaváděním rozšířené odpovědnosti výrobců ani kolektivních systémů.

Jak udržitelný textil, tak snižování potravinového odpadu bude pro členské státy i soukromý sektor mimořádnou výzvou. Textilní průmysl je jedním z nejvíce zatěžujících odvětví z hlediska spotřeby zdrojů i produkce odpadu. S plánovanou rozšířenou odpovědností výrobců pro textil přitom zatím nemáme velké zkušenosti, což může na začátku vést k některým problémům a neúspěchům. U potravinového odpadu budeme narážet na složitou realitu dodavatelských řetězců, na obtížnost motivace spotřebitelů ke změně jejich návyků, jakož i na stále poměrně málo rozvinuté prostředí pro účinné využití neprodaných potravin v Česku. Nová pravidla proto představují důležitý impuls pro změnu, ale nepochybně budou vyžadovat mnoho úsilí, investic a času, aby přinesla očekávané výsledky.

 

Pojďme si dnešní téma zopakovat na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Jakými hlavními nástroji má být v Evropské unii podpořena cirkulární ekonomika ve vztahu k textilu?

Od 1. ledna 2025 mají členské státy povinnost zajistit tříděný sběr textilního odpadu. V průběhu roku 2027 se také počítá s přijetím celounijních požadavků na ekodesign, to znamená minimálních kritérií pro uvádění textilu (zejména oblečení a obuvi) na trh. Pravděpodobně v průběhu roku 2027 budou muset členské státy zavést nová pravidla pro uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobců prostřednictvím kolektivních systémů.

 

A otázka druhá

Jakým způsobem chce Evropská unie snížit množství potravinového odpadu?

Pro všechny členské státy mají být stanoveny jednotné, právně závazné cíle snižování množství potravinového odpadu, kterých má být dosaženo do konce roku 2030 (10 % v sektorech zpracování a výroby, 30 % v sektoru distribuce a spotřeby). Jakými konkrétními opatřeními toho členské státy dosáhnou, bude záviset na národní strategii každého z nich. Opatření se však dotknou všech subjektů v dodavatelských řetězcích, od zpracovatelů a výrobců přes distributory až po prodejce, stravovací zařízení a domácnosti.

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.