Nejčastější případy aplikace srážkové daně u výplat nerezidentům jsou:

• výplata odměn členům statutárních orgánů společností – daňovým nerezidentům;
• dividendy vyplácené mateřské společnosti daňovému nerezidentu České republiky;
• úroky a licenční poplatky hrazené do zahraničí
• a příjmy z užívání movité věci umístěné na území České republiky hrazené do zahraničí, např. smlouvy o operativním či finančním leasingu.

Na úvod je vhodné připomenout několik základních pojmů prolínajících se problematikou srážkové daně v souvislosti s přeshraničními platbami, a to především připomenout pojmy daňový rezident a daňový nerezident a rozlišit mezi pojmy poplatník a plátce.

Daňový rezident určitého státu je poplatník s neomezenou (celosvětovou) daňovou povinností vůči tomuto státu. Naopak daňový nerezident je poplatník, pro kterého platí, že zdanění dle českých daňových předpisů podléhají pouze příjmy dosažené na území České republiky nebo z majetku umístěného na území České republiky.

Dále je třeba rozlišovat pojmy plátce daně, což je subjekt, který odvádí platbu příjmu a je povinen srazit a odvést srážkovou daň, a poplatník, což je příjemce platby, k jehož tíži jde srážková daň, zpravidla tedy český daňový nerezident.

Logikou celého institutu srážkové daně je změna osoby odpovědné za zdanění z nerezidentního poplatníka na rezidentního plátce. Správce daně má tudíž možnost daleko účinněji kontrolovat, a případně postihovat tuzemského plátce příjmu než vymáhat dlužnou daň od nerezidenta.

Plátce srážkové daně má dle české legislativy řadu povinností, z nichž nejvýznamnější je povinnost srazit a odvést srážkovou daň.

Srážku obvykle provádí v okamžiku výplaty, není-li ve specifických případech (jako například u dividend) stanoveno jinak. Odvést srážkovou daň je třeba do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen plátce provést srážku.

Základní sazba srážkové daně činí 15 %, ale v některých případech je tato sazba zvýšena na 35 %. A to v situacích tzv. daňových rájů, kdy výplata směřuje do zemí, se kterými nemá Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, nebo alespoň dohodu o výměně informací v oblasti daní.

Co se týče sazby srážkové daně, jak už bylo zmíněno v úvodu, i zde má přednost ustanovení mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění před národní právní úpravou. To znamená, že pokud je obecná sazba srážkové daně 15 % a například smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Polskem stanoví, že maximální sražená daň u licenčních poplatků činí 10 %, aplikuje se právě tato snížená sazba daně.

Nicméně je důležité upozornit, že je třeba důkladně prověřit skutečného vlastníka příjmu. Pokud by příjemcem licenčního poplatku byla polská společnost, ale skutečným vlastníkem společnost z jiné daňové jurisdikce, zvýhodněnou sazbu by nebylo možné využít.

Dále existují v českém zákoně o dani z příjmu i sazby srážkové daně 19 a 5 %, které se však aplikují pouze ve velmi specifických případech (například sazba srážkové daně 5 % platí u finančního leasingu).

Jednou z dalších možných povinností plátce je vystavit oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí. Toto oznámení plátce musí učinit na tiskopise Ministerstva financí a je nutné ho podat do konce ledna za uplynulý rok na místně příslušný finanční úřad. Pozor, oznamovací povinnosti přitom podléhají nejen příjmy zdaněné srážkovou daní, ale i příjmy od této daně osvobozené. Naštěstí existuje hranice, od které se tyto příjmy oznamují, a to 300 000 korun v kalendářním měsíci. Do oznámení se tudíž zahrnují pouze ty měsíce, ve kterých došlo k překročení třísettisícové hranice u příjmů stejného druhu jednomu příjemci. Za nepodání či pozdní podání oznámení může správce daně uvalit pokutu dle daňového řádu až to výše 500 000 korun.

Zde povinnosti spojené se srážkovou daní nekončí, jelikož plátce je povinen podat vyúčtování do třech měsíců po uplynutí kalendářního roku, tzn. k 1. dubnu následujícího roku.

Z krátkého shrnutí problematiky srážkové daně je patrno, že se jedná o oblast velmi komplexní a poměrně administrativně náročnou.

 

 

Kontrolní otázky:

1. Jaká je výše měsíční hranice, do které není nutné podávat oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí?

Tato hranice činí 300 000 korun pro platby jednoho typu plynoucí jednomu příjemci.

 

2. Jaké jsou sazby srážkové daně dle české právní úpravy?

Sazby máme ve výši 5, 15, 19 a 35 %, případně další stanovené konkrétní smlouvou o zamezení dvojímu zdanění.