V tomto podcastu se zaměříme na to, jakým způsobem účetní jednotky evidují kryptoměny ve svém účetnictví. Objasníme si účel používání kryptoměn a způsoby jejich nabytí a řekneme si, jak se kryptoměny oceňují. Veškeré informace, které se dozvíte, jsou založeny na aktuálně platných pravidlech a postupech, které jsou specifikované v rámci české účetní legislativy.

Nejprve začneme samotným vymezením pojmu „kryptoměna“. Kryptoměna je určitá forma elektronických peněz či digitální měny, která by měla plnit formu peněžního prostředku nezávisle na rozhodnutí vlád či centrálních bank a přispět tak ke kompletní realizaci směny mezi prodávajícím a kupujícím při vynaložení minimálních transakčních poplatků. Z účetního pohledu však nelze chápat kryptoměnu jako peněžní prostředky, ačkoliv mohou sloužit k úhradě přijatých či vystavených faktur účetní jednotky. Zároveň je ale není možné evidovat jako stále aktivum v podobě dlouhodobého finančního majetku, ačkoliv účetní jednotka do kryptoměn investuje své volné peněžní prostředky a předpokládá jejich dlouhodobou držbu s cílem jejich budoucího zhodnocení.

V rámci českého účetnictví jsou kryptoměny vykazovány výhradně jako součást zásob. Tomu musí účetní jednotka upravit i postup jejich účtování v souladu s aktuálně platnou legislativou včetně jejich ocenění při pořízení, úbytku z účetní evidence i na konci rozvahového dne. Do zásob tedy spadají všechny kryptoměny vlastněné účetní jednotkou bez ohledu na způsob jejich pořízení a účel, pro který je účetní jednotka pořídila.

Nyní si odpovíme na otázku, proč účetní jednotky využívají kryptoměny v rámci své podnikatelské činnosti? Důvodem je za prvé nákup a prodej kryptoměn s cílem realizovat kladný hospodářský výsledek na základě rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou kryptoměny (bez ohledu na dobu držení kryptoměny v majetku firmy). Druhým důvodem může být nákup kryptoměny za účelem úhrady závazku prostřednictvím dané kryptoměny. Za třetí mohou být platby od obchodních partnerů přijímány v kryptoměnách a v neposlední řadě sem patří těžba kryptoměny vlastní činností.

A jakým způsobem může účetní jednotka pořídit kryptoměny. Určitě každého z nás napadne, že kryptoměny si může účetní jednotka nakoupit u obchodníka s kryptoměnami, na kryptoměnové burze či v automatu umožňujícím pořídit kryptoměny apod. Ale kryptoměnu je možné nabýt i formou přijaté platby. V tomto případě nejprve příslušná účetní jednotka dodá svému odběrateli služby, zboží či hotové výrobky. Následně odběratel realizuje příslušnou úhradu prostřednictvím smluvené kryptoměny v požadované výši a příslušná účetní jednotka získané kryptoměny ocení pořizovací cenou. Ta se skládá z ceny pořízení příslušné kryptoměny a vedlejších pořizovacích nákladů (zpravidla v podobě drobných transakčních poplatků).

Účetní jednotka může získat kryptoměnu i tak, že si ji sama vytěží. V tomto případě musí dané aktivum ocenit vlastními náklady. Ty zahrnují např. odpisy použitého softwaru při těžbě, odpis budovy, ve které probíhá těžba, odpis použité výpočetní techniky, spotřebu elektrické energie v rámci těžby kryptoměny apod.

Nyní již víme, jakým způsobem lze nabýt kryptoměny a jak je ocenit k datu jejich pořízení. Dále musí účetní jednotka řešit i oceňování kryptoměn, pokud dojde k jejímu úbytku v průběhu účetního období. V tomto případě platí stejná pravidla jako pro zásoby. Účetní jednotka nejčastěji používá metodu FIFO (první do skladu, první ze skladu) nebo vážený aritmetický průměr.

Z pohledu ocenění kryptoměn v účetnictví je významný i okamžik jejich ocenění na konci rozvahového dne. V případě, že účetní jednotka zjistí, že hodnota kryptoměny na trhu je nižší než hodnota příslušné kryptoměny evidované v účetnictví, musí k této zásobě vytvořit opravnou položku s tím, že takto vytvořená opravná položka negativně ovlivní výsledek hospodaření příslušné účetní jednotky a zároveň sníží i její bilanční sumu.

Pokud se zajímáte o problematiku kryptoměn, určitě jste v poslední době zaznamenali řadu informací o bezpečnostních rizicích plynoucích z vlastnictví kryptoměn. Tato rizika spočívají v podvodném jednání obchodníků s kryptoměnami a ukončením jejich činnosti z důvodu zcizení kryptoměn svých zákazníků. Jestliže se příslušná účetní jednotka dostala do takovéto situace a důvodně předpokládá, že o příslušnou kryptoměnu nenávratně přijde, musí v účetnictví zachytit přímý odpis této zásoby do nákladů.

A na jakých účtech se kryptoměny evidují? Účetní jednotka, která pořídila kryptoměny nákupem od obchodníka, či je nabyla prostřednictvím přijaté úhrady, účtuje o těchto kryptoměnách na účtu 132-Zboží. Pokud účetní jednotka kryptoměny vytěžila vlastní činnosti, eviduje takto nabyté aktivum na účtu 123-Výrobky. Pro přehlednost účetních záznamů účetní jednotce doporučuji, aby k příslušným syntetickým účtům vytvořila analytickou evidenci pro každý druh vlastněné kryptoměny.

Závěrem lze konstatovat, že kryptoměny v sobě skýtají značný ekonomický potenciál a umožňují účetní jednotce komplexně rozvíjet její podnikatelské aktivity. Vzhledem k jejich volatilitě a rizikovosti by účetní jednotka měla přijmout bezpečností opatření, která slouží k eliminování rizika ztráty kryptoměn z důvodu jejich zcizení třetí osobou, a současně sledovat aktuální trendy v oblasti kryptoměn tak, aby snížila riziko negativního dopadu poklesu kurzu do výsledku hospodaření vyplývající ze snížení jejich tržní hodnoty. Bližší informace ke konkrétnímu účtování transakcí v oblasti kryptoměn se dozvíte v infografice předpisu tohoto podcastu nebo na portálu DAUČ v článku Josefa Horáka Kryptoměny a jejich zachycení v účetnictví.

 

Kontrolní otázky:

1. Může účetní jednotka evidovat kryptoměny jako stálé aktivum v podobě dlouhodobého finančního majetku za předpokladu, že investuje do kryptoměn s cílem jejich dlouhodobé držby?

Ne, v žádném případě. Kryptoměny musí být vždy zachyceny v účetnictví jako zásoby. V případě, že je účetní jednotka nabyla nákupem či je získala jako platbu od svého obchodního partnera, tak je eviduje v podobě zboží na účtu 132-Zboží. Pokud je vytvořila vlastní činností (těžbou), eviduje je na účtu 123-Výrobky.

 

2. Je možné přecenit kryptoměny na reálnou hodnotu?

Není. Vzhledem k tomu, že účetní jednotka eviduje kryptoměny jako zásoby, vždy je oceňuje na bázi historické ceny. V případě, že na konci účetního období zjistí, že tržní hodnota vlastněné kryptoměny je nižší než hodnota evidovaná v účetnictví, musí vytvořit k dané zásobě opravnou položku.

 

3. Je možné využívat kryptoměny v České republice pro úhradu závazků, např. dodavateli, či je přijímat v podobě plateb od odběratele?

Ano, je to možné, pokud s tím obě smluvní strany souhlasí. Účetní jednotka vždy musí mít na paměti, že kryptoměny jsou považovány dle české účetní legislativy za zásoby. Z tohoto důvodu je musí evidovat jako zásoby, nikoliv jako peněžní prostředky na bankovním účtu či jako jiné aktivum.