V tomto audio příspěvku se stručně zaměříme na nově zavedenou daň z neočekávaných zisků známou jako windfall tax, která postihne vybrané podniky v letech 2023 až 2025. Vymezíme si poplatníky daně, popíšeme základ daně a výpočet windfall tax a informujeme vás o aktuálně odborně diskutovaných nesrovnalostech souvisejících s touto daní.

Windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků je platná od 1. 1. 2023 do konce roku 2025. Jako samostatný typ daně byla zakomponovaná do nových paragrafů zákona o daních z příjmů v rámci jeho novely zveřejněné ve Sbírce zákonů 2. 12. 2022. V českém legislativním prostředí jde o poměrně neobvyklý typ daně, neboť se jedná o daňovou přirážku aplikovanou na nadměrný zisk podniků z vybraných oborů. Není tedy tajemstvím, že přijetí této daně vyvolalo nesouhlas a pochybnosti široké veřejnosti a řady odborníků. Česká republika nicméně není zdaleka jediným státem, který podobnou daň zavedl do svého daňového systému. Dalšími státy, kde byla daň zavedena, je například Velká Británie, Rakousko, Německo nebo Itálie.

Ptáte se, koho tato daň postihne? Poplatníky této daně jsou právnické osoby, kterým plynou rozhodné příjmy z rozhodných činností. Novela zákona o dani z příjmů samozřejmě nezapomíná tyto nové pojmy definovat. Rozhodné činnosti vymezuje konkrétními kódy klasifikace NACE jako například těžbu ropy, zemního plynu a těžbu a úpravu černého uhlí, velkoobchod s kapalnými a plynnými palivy, příbuznými výrobky a podobně. Vymezení NACE tedy zahrnuje společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, velkoobchodu pohonných hmot, petrolejářství a těžby fosilních paliv.

Rozhodnými příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků se rozumí tuzemské příjmy, které se určují jako čisté úrokové výnosy u bank a roční úhrn čistého obratu dle zákona o účetnictví u ostatních poplatníků vykonávající rozhodné činnosti.

V bankovnictví zasáhne nová daň pouze společnosti s čistými úrokovými výnosy nad 6 mld. Kč za první účetní období skončené od 1. 1. 2021, kterým zároveň ve zdaňovacích období, jež alespoň částečně spadají do let 2023–2025, plynou rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 mld. Kč za dané období.

V oblastech těžby uhlí, zemního plynu, ropy a výroby koksárenských produktů podléhají windfall tax podniky, kterým plynou rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků za dané sledované období alespoň ve výši 50 mil. Kč, a současně pokud jejich rozhodné příjmy za první účetní období skončené po 1. 1. 2021 tvořily alespoň 25 % jejich ročního úhrnu čistého obratu.

V ostatních vymezených sektorech jsou poplatníky podniky nebo jejich skupiny, které mají rozhodné příjmy ve výši alespoň 50 mil. Kč za dané zdaňovací období. Přitom pokud nejde o skupinu podniků, pak se daňové subjekty stávají poplatníky windfall tax za předpokladu, že dosahují rozhodných příjmů 50 mil. Kč za období 2023 až 2025 (nebo jejich část) a současně dosáhnou ročního úhrnu čistého obratu z rozhodných činností v hodnotě minimálně 2 mld. Kč za první vykazované účetní období skončené po 1. 1. 2021.

Pokud si poplatník není jistý, zda spadá do vymezené skupiny podniků, může podat žádost o závazné posouzení. Závazné posouzení řeší Specializovaný finanční úřad, který správu této daně zaštiťuje.

Z čeho a jak se tato daň vypočte? Základem daně z neočekávaných zisků je rozdíl mezi srovnávaným základem daně a průměrem upravených srovnávacích základů. Základ daně z neočekávaných zisků je nulový v případě, když vyjde tento rozdíl záporný (což znamená, že společnost dosáhla v průměru vyššího základu daně ve srovnávacích obdobích, než v letech 2023 až 2025)

Srovnávaný základ daně je běžný základ daně aktuálního roku před uplatněním odčitatelných položek a položek snižujících základ daně nebo daňové ztráty. Srovnávacím základem daně jsou vždy základy daně z období let 2018–2021 před uplatněním odčitatelných položek od základu daně, položek snižujících základ daně a bez zahrnutí příjmů, které mohou být zdaněny v zahraničí a s nimi souvisejících výdajů. Srovnávacím základem daně může být i daňová ztráta. Takto určený srovnávací základ daně musí poplatník v druhém kroku za každý rok navýšit o 20 %. Pro získání finálního srovnávacího základu daně se jednotlivé srovnávací základy za roky 2018–2021 zprůměrují pomocí aritmetického průměru. Nicméně pozor, uvedený postup neplatí pro podniky ve skupinách, které postupují při výpočtu základu daně jinak.

Pro závěrečný výpočet daňové povinnosti je aplikována šedesátiprocentní sazba daně. Daň se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce dolů a šedesátiprocentní sazby. Tato daň se nesnižuje o žádné slevy na dani.

Je potřeba připomenout, že příjmy zdaňované windfall tax jsou součástí běžného základu daně z příjmů právnických osob. Nesnižuje se o ně tedy základ daně podle § 23 zákona o daních z příjmů.

Jako na každou jinou větší daň se i na windfall tax musí platit zálohy. Pro některé je možná překvapením, že se zálohy na tuto daň vztahují již na období od 1. 1. 2023. Nicméně tato daň byla zavedena především kvůli tomu, aby příjmy z ní posílily v aktuálně špatné ekonomické situaci státní rozpočet. Zálohy v roce 2023 se budou vybírat na základě stanovení fiktivní daně z neočekávaných zisků za poslední zdaňovací období předcházející 1. 1. 2023.

Fiktivní daň z neočekávaných zisků za rok 2022 buď oznámí finančnímu úřadu sám poplatník pomocí oznámení o fiktivní dani nejpozději do 3. 7. 2023, nebo ji určí sám správce daně rozhodnutím.

Zálohy jsou vypočítávány stejným způsobem jako u běžné zálohy daně z příjmů.

Aktuálně je v diskuzi návrh formuláře daňového přiznání k windfall tax, ke kterému vznesla několik připomínek Komora daňových poradců. Ta žádá o doplnění podrobnějších informací či příloh, které pomůžou dosažení správného výpočtu této daně a její lepší kontrole.

Některé problematické okruhy jsou stále ještě předmětem diskuze odborné veřejnosti a Generálního finančního ředitelství a budou projednávány v průběhu března. Jedná se například o nejasné stanovení srovnávacího období 2018–2021, kdy poplatník během tohoto období vznikl a měl tak logicky v prvním či druhém roce nulový základ daně či ztrátu, protože své podnikání pouze začínal.

 

Kontrolní otázky:

1. Stává se poplatníkem windfall tax automaticky každá bankovní instituce?

Ne, windfall tax budou zdaňovány pouze banky s ročními čistými úrokovými výnosy nad 6 mld. Kč za první účetní období skončené od 1. 1. 2021, které zároveň dosáhnou rozhodných příjmů ve výši minimálně 50 mil. Kč v daném zdaňovacím období.

 

2. Může se právnická osoba poradit s finančním úřadem, zda spadá do skupiny poplatníků windfall tax?

Ano, pro tyto účely smí potenciální poplatník požádat o závazné posouzení Specializovaný finanční úřad, který je správcem této daně.

 

3. Je možné uplatnit u windfall tax nějaké slevy?

Ne, pro tuto daň z mimořádných zisků neexistují žádné slevy ani odčitatelné položky od základu daně.