Problematika zápůjček mezi společností a společníky je důležitou a hojně využívanou formu získávání finančních prostředků. Půjčování finančních prostředků mezi obchodní společností a společníky přináší mnohé daňové dopady a otázky. V podcastu rozebíráme daňovou problematikou vysoceúročené zápůjčky, nízkoúročené zápůjčky a bezúročné zápůjčky obou smluvních stran vstupujících do této transakce jak z pohledu dlužníka, tak věřitele a daňových rezidentů České republiky.

K pochopení problematiky zápůjček mezi společností a společníky je nutné si vymezit a vysvětlit užívanou pojmovou terminologii v zákonech. Půjčka je běžně užívaný a zlidovělý pojem, který v terminologii a zákonné úpravě občanského zákoníku odpovídá pojmu „zápůjčka“. Pro lepší porozumění podcastu s ohledem na zákonem užívanou terminologii budeme užívat pojem zápůjčka, jak je uvedeno rovněž v zákoně o daních z příjmů.

Společníci obchodní společnosti spadají podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů pojmově pod tzv. spojené osoby. Těmito společníky mohou být fyzické osoby nebo jiné obchodní společnosti. Důsledkem uplatnění definice spojených osob je, že pro účely stanovení základu daně je třeba brát ohled na pravidlo obvyklých cen kromě výjimek, které si upřesníme.

Ve stručnosti lze definovat obvyklé ceny jako tržní, respektive běžné ceny, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Cena obvyklá srovnatelného produktu v místě a čase.

Zápůjčky si můžeme rozdělit na úročené a bezúročné. V případě bezúročných existuje výjimka z aplikace pravidla o ceně obvyklé. V případě, že společník – právnická či fyzická osoba, daňový rezident či nerezident České republiky – poskytne bezúročnou zápůjčku do své společnosti, nebude se zjišťovat obvyklá výše úroků a nebude se činit žádná úprava základu daně na straně společníka. Zároveň z titulu poskytnutí bezúročné zápůjčky u dlužníka, obchodní společnosti, nevznikají žádné daňové konsekvence.

Pokud by však došlo k opačné situaci, kdy obchodní společnost je naopak věřitelem a zapůjčí finanční prostředky společníkovi, není splněna žádná z uvedených výjimek ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů o spojených osobách. V tomto případě bezúročné zápůjčky se bude zjišťovat částka vycházející z obvyklé úrokové míry, která představuje tzv. majetkový prospěch dlužníka, příjemce finančních prostředků. Tím může být společník, ať již obchodní společnost, anebo fyzická osoba. Pokud by se majetkový prospěch vyčíslil do částky 100 000 Kč, byl by v souladu se zákonem o daních z příjmů osvobozen.

A jak je to s druhou skupinou zápůjček, tedy úročenými zápůjčkami? V případě poskytnutí úročené zápůjčky mezi spojenými osobami se uplatňuje test obvyklé výše úroku. Půjčování peněz mezi společníky a společností můžeme rozdělit na případ, kdy je úrok nižší než obvyklá úroková míra, a na to, když je úrok vyšší než obvyklá úroková míra.

Ad) Nízkoúročené zápůjčky

Pokud je sjednaný nižší úrok, než jaký je na trhu obvyklý, provede se u věřitele mimoúčetní zvýšení základu daně o rozdíl mezi nižší smluvní a vyšší obvyklou úrokovou mírou. Správce daně požaduje dodanění u věřitele s ohledem na ustanovení § 23 odst. 7 ZDP.

Na druhé straně, u dlužníka nevzniká majetkový prospěch. O majetkovém prospěchu můžeme hovořit pouze ve spojitosti bezúročných zápůjček. Dlužníkovi se tedy ponechává sjednaná výše bez jakékoliv mimoúčetní úpravy dorovnání na obvyklou tržní výši.

Ad) Vysoceúročené zápůjčky

V případě vyššího úroku u dlužníka dochází k částečnému vyloučení těchto úroků jako daňově neúčinných nákladů. Správce daně v tomto případě oproti nízkoúročeným zápůjčkám neuznává sjednanou výši úrokové míry. Věřitel nebude základ daně nijak upravovat. V jeho případě bude správce daně spokojený s vyšším zdaněním oproti obvyklé úrokové míře.

Zdůrazňujeme, že tato pravidla platí pro zápůjčky, a nikoliv pro smlouvy o výprose nebo o výpůjčce.

Přijaté úroky u věřitele, který je fyzickou osobou, jsou zdanitelným příjmem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP.

 

Kontrolní otázky:

1. Pan Novotný bytem z Žižkova je člen obchodní korporace ABC, s. r. o., a poskytuje bezúročnou zápůjčku 10 mil. Kč do obchodní společnosti, kde má 100% podíl. Musí společnost upravit základ daně na výši obvyklé úrokové míry a dodanit?

NE, majetkový prospěch společnosti nevzniká bez ohledu na výši jistiny a výši obvyklé úrokové míry.

 

2. Společnost ABC, s. r. o., je společníkem v obchodní společnosti v XYZ, s. r. o. Společník poskytl 3 zápůjčky. Obvyklá úroková míra je 5 % p. a. Rozhodněte o daňovém dopadu a potřebě mimoúčetní úpravy při sestavení přiznání k dani z příjmů právnických osob v těchto případech:

1. 1. ABC, s. r. o., poskytne XYZ, s. r. o., bezúročnou zápůjčku
      U obou společností bez daňového dopadu.
   2. ABC, s. r. o., poskytne zápůjčku XYZ, s. r. o., s úrokem 1 % p. a.
      U ABC, s. r. o., bude zvýšen základ daně o rozdíl 4 % p. a. Dlužník XYZ, s. r. o., nemá daňový dopad.
   3. ABC, s. r. o., poskytne zápůjčku XYZ, s. r. o., s úrokem 10 % p. a.
      U poskytovatele ABC, s. r. o., nebude mimoúčetní úprava. U XYZ, s. r. o., bude o rozdíl (9 %) zvýšen základ daně a tento rozdíl je považován za daňově neúčinný náklad.