V minulém podcastu jsme se zabývali základními způsoby, jakými dochází ke změně v osobě jednatele a postupem, jak tuto změnu promítnout do zápisu v obchodním rejstříku. Dnes se zaměříme podrobněji na jeden z důvodů zániku funkce jednatele, a to na odstoupení jednatele z funkce.

Zásadně platí, že výkon funkce jednatele společnosti je dobrovolný. Osoba, která se má stát jednatelem, musí se svým ustavením do funkce souhlasit. Uvedené platí i opačně, tedy nikdo nemůže být nucen funkci vykonávat nebo v ní setrvávat proti své vůli. Pozbude-li jednatel vůli svou funkci nadále vykonávat, umožňuje mu právní úprava jednostranným právním jednáním odstoupit z funkce postupem podle § 58 ZOK.

Ustanovení § 58 ZOK umožňuje jednateli dosáhnout zániku své funkce, aniž by mu v tom společnost mohla bránit, ať již aktivně nebo svou nečinností. Úprava však chrání i samotnou společnost, jelikož jí dává přiměřený čas na k tomu, aby si za odstupujícího jednatele našla adekvátní náhradu.

Chce-li jednatel odstoupit, může své odstoupení zaslat společnosti písemně poštou, popřípadě jiným prokazatelným způsobem (například prostřednictvím datové schránky nebo emailem). Je přitom vhodné, aby podrobná pravidla pro doručování oznámení o odstoupení jednatelem, upravovala společenská smlouva, popřípadě smlouva o výkonu funkce jednatele.

Pokud chce jednatel zaslat společnosti své písemné odstoupení poštou, může být nejednoznačné, komu ho má adresovat a k jakému okamžiku společnosti dojde. Odstoupení je vhodné adresovat přímo společnosti a nikoli konkrétním osobám, například ostatním jednatelům. Pokud jde o okamžik dojití, již v minulosti judikatura dovodila, že se písemné odstoupení adresované společnosti dostane do sféry její dispozice, převezme-li jej například předseda statutárního orgánu nebo recepční společnosti, tedy osoba obvykle přebírající poštu společnosti. I na písemné odstoupení z funkce se nicméně aplikují zákonné domněnky dojití podle občanského zákoníku, tj. konkrétně domněnka dojití třetí den po odeslání při využití provozovatele poštovních služeb.

Jakmile je společnosti odstoupení doručeno, vzniká orgánu, který jednatele zvolil, povinnost projednat toto odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na svém nejbližším zasedání. Orgánem, který jednatele zvolil, je obvykle valná hromada společnosti s ručením omezeným. Ta musí být za účelem projednání odstoupení řádně svolána. Výkon funkce jednatele pak skončí dnem, kdy valná hromada odstoupení projednala nebo projednat měla, ale nestalo se tak (například proto, že nebyla usnášeníschopná pro nízkou účast společníků).

V praxi může nastat problém za situace, kdy je odstoupení jednatele společnosti doručeno až těsně před datem konání valné hromady. V takovém případě lze shrnout, že bylo-li odstoupení jednatele doručeno společnosti až poté, co byla valná hromada již svolána a již nebylo možné měnit její pořad jednání, pak není valná hromada bez souhlasu všech společníků oprávněna toto odstoupení projednat. Funkce by proto konáním této valné hromady jednateli nezanikla. Případné náklady vynaložené společností na svolání další valné hromady, která by odstoupení mohla projednat, by pak bylo možné klást k tíži právě tomuto jednateli, který měl a mohl své odstoupení s péčí řádného hospodáře časově přizpůsobit dění ve společnosti.

Zaslání písemného odstoupení není jedinou možností, jakou lze využít, chce-li jednatel své působení ve funkci ukončit. Své odstoupení může oznámit ústně přímo na zasedání valné hromady. Jelikož v tomto případě přítomní společníci pouze vyslechnou odstoupení, není potřeba, aby bylo avizováno v pozvánce nebo aby s tímto bodem programu všichni společníci souhlasili. Oznámí-li takto jednatel své odstoupení ústně přímo na zasedání valné hromady, končí jeho výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení. Pokud by však chtěl jednatel požádat o jiný okamžik zániku funkce, takové rozhodnutí už by na pořad valné hromady muselo být zařazeno nebo by s tím museli všichni společníci souhlasit.

Má-li společnost pouze jediného společníka, skončí jednateli výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi. I zde je však možné, aby jediný společník schválil na žádost odstupujícího jednatele jiný okamžik zániku funkce.

Dodejme ještě, že společenská smlouva může určit, že k projednání odstoupení jednatele nebude příslušná valná hromada, nýbrž orgán, jehož je členem, tedy sami jednatelé. Tato konstrukce nečiní problém v situaci, kdy jednatelé tvoří kolektivní orgán. Pokud jej ale netvoří, může jednatel projednat sám se sebou své vlastní odstoupení? Doktrína dovozuje, že to možné je, jen je potřeba o tom učinit záznam pro účely výmazu z obchodního rejstříku. Pokud dovodíme, že jednatel takto docílí zániku své funkce, je současně potřeba trvat na tom, aby informoval společnost a umožnil tak společníkům zabránit situaci, že funkce zůstane neobsazená a společnost tak nebude schopna jednat.

Právní úprava donedávna obsahovala výslovný zákaz odstoupení z funkce v době pro společnost nevhodné. Novela zákona o obchodních korporacích tento zákaz vypustila. Znamená to tedy, že jednatel může odstoupit úplně kdykoli? Ne. Doktrína i nadále dovozuje, že jednatel, který hodlá odstoupit, nesmí ignorovat zájmy společnosti. Naopak, musí se vůči společnosti stále chovat loajálně. Pokud by odstoupil v okamžiku, který je pro společnost s ohledem na její oprávněné zájmy nevhodný (například v okamžiku, kdy je dokončována významná transakce, na níž se jednatel podílí), může jednateli vzniknout povinnost nahradit společnosti újmu tímto odstoupením vzniklou.

Nadto, z obecné úpravy občanského zákoníku lze dovodit, že odstupující jednatel musí i poté, co jeho funkce zanikne, zařídit vše, co nesnese odkladu, ledaže společnost projeví jinou vůli.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti práva obchodních korporací. Na slyšenou!

 

Kontrolní otázky

1. Jednatel může odstoupit z funkce pouze tehdy, připouští-li to společenská smlouva?

Zásadně platí, že jednatel nemůže být nucen vykonávat funkci proti své vůli. Zákon proto upravuje pravidla, jakým způsobem může jednatel ze své funkce odstoupit. Společenská smlouva tato pravidla může upřesnit. Pokud však mlčí, neznamená to, že odstoupit nelze. V takovém případě se uplatní zákonná úprava v § 58 ZOK.

 

2. Jednatel může své odstoupení oznámit ústně na zasedání valné hromady?

ANO. Ustanovení § 58 odst. 2 ZOK výslovně počítá s možností, aby jednatel informoval o svém odstoupení ústně v průběhu zasedání valné hromady (ledaže by společenská smlouva působnost k projednání odstoupení svěřila jinému orgánu). Jeho funkce v takovém případě skončí uplynutím 2 měsíců po oznámení odstoupení.