Chytrý podcast Barbory Suché z advokátní kanceláře ST Legal na téma:

Flexinovela zákoníku práce, díl 5. – Výpovědní doba

Vítáme vás u pátého dílu našeho podcastového seriálu k flexinovele zákoníku práce! Od 1. června přinesla flexinovela zásadní změny v oblasti výpovědních dob – a troufneme si říct, že jde o opravdovou revoluci. Co všechno se změnilo? Jak se změny dotknou vás jako zaměstnanců či zaměstnavatelů? Pojďme si to společně rozebrat!

Jednou ze stálic českého pracovního práva byl stav, kdy se výpovědi rozdávaly vždy před koncem měsíce. Tak, aby od 1. dne následujícího kalendářního měsíce začala běžet výpovědní doba.

Ale od června 2025 je všechno jinak. Výpovědní doba nově začíná běžet hned ode dne doručení výpovědi! Neskončí tedy vždy v poslední den kalendářního měsíce, ale v den, který má stejné číslo jako den doručení výpovědi. Jak si to lépe představit? Řekněme, že zaměstnanec dostane výpověď 15. června. Při dvouměsíční výpovědní době jeho pracovní poměr skončí přesně 15. srpna.

A co když výpověď přijde 30. prosince, ale únor má jen 28 nebo 29 dní? Pak výpovědní doba uplyne poslední únorový den, pokud do hry nevstoupí ochranná lhůta, jako je třeba pracovní neschopnost.

Další zásadní změna? Zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc v případě, že zaměstnavatel dává výpověď kvůli nedostatkům zaměstnance. To znamená porušení povinností zaměstnance, nesplňování předpokladů či požadavků nebo neuspokojivé pracovní výsledky. A tato měsíční výpovědní doba také začíná běžet už ode dne doručení výpovědi.

Dvouměsíční výpovědní doba nám zůstává v případě výpovědi, kterou dává zaměstnanec zaměstnavateli. A také u výpovědi dávané zaměstnavatelem z organizačních důvodů, anebo pro zdravotní nezpůsobilost zaměstnance. V těchto případech se mění jen den, od kterého výpovědní doba začne běžet, a to na den doručení výpovědi, jak jsme si vysvětlovali na začátku.

Zaměstnavatel se zaměstnancem se mohou i nadále dohodnout, že bude výpovědní doba mezi nimi delší, a stále platí, že v takových případech musí být stejně dlouhá pro obě strany. Nově se také můžou dohodnout na jiném běhu výpovědní doby, třeba tak, že jim výpovědní doba bude začínat od prvního dne následujícího měsíce jako dříve, a ne už ode dne doručení.

To ale zároveň znamená výkladovou potíž v situaci, kdy mají ve starších pracovních smlouvách zaměstnavatelé napsáno, že výpovědní doba začíná běžet od 1. dne následujícího kalendářního měsíce. Co myslíte, poběží v takovém případě výpovědní doba už ode dne doručení podle nového znění zákoníku práce, nebo až od dalšího měsíce, jak říká smlouva?

Na tom se ani pracovněprávní experti nemohou shodnout. Nejjistější řešení v těchto případech, pokud zaměstnavatelé nechtějí riskovat dohady a chtějí se řídit podle nové úpravy, je uzavřít k takovým pracovním smlouvám dodatky.

Tak co na to říkáte? Jaké dopady podle vás budou mít tyto změny v praxi? Dejte nám vědět! A nyní si zopakujeme téma na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Kdy začne běžet výpovědní doba podle nové právní úpravy?

Ode dne doručení výpovědi. Dříve se výpovědní doba počítala od prvního dne následujícího měsíce, ale od června 2025 se to změnilo – začíná ihned po doručení výpovědi zaměstnanci nebo zaměstnavateli.

Otázka druhá

Jak dlouhá je výpovědní doba u výpovědi zaměstnavatele z důvodu porušení povinností zaměstnance a od kdy běží?

Jeden měsíc, a začíná běžet ode dne doručení výpovědi. Flexinovela zkrátila výpovědní dobu na jeden měsíc, pokud zaměstnavatel dává výpověď kvůli porušení povinností zaměstnance, nesplňování předpokladů nebo požadavků, nebo neuspokojivým pracovním výsledkům zaměstnance.

A otázka poslední

Jak mohou zaměstnavatelé vyřešit situaci, pokud mají v pracovních smlouvách opsané staré pravidlo, že výpovědní doba začíná od prvního dne následujícího měsíce?

K takovým smlouvám je vhodné uzavřít dodatky, jinak není jisté, od kdy výpovědní doba začíná běžet.

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.