Okamžité zrušení pracovního poměru pro neoprávněné zapůjčení majetku zaměstnavatele třetí osobě
V audio příspěvku se zaměříme na loňský rozsudek Nejvyššího soudu, ve kterém se Nejvyšší soud velmi přísně vyjadřuje k otázce útoku zaměstnance na majetek zaměstnavatele.
Mezi základní povinnosti zaměstnance podle zákoníku práce patří dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k jím vykonávané práci. Jednou z těchto povinností je i řádné hospodaření s prostředky svěřenými zaměstnanci zaměstnavatelem a střežení a ochraňování majetku zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Rovněž je zaměstnanec povinen nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Uvedené povinnosti představují podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky mravní imperativ kladený na zaměstnance. Zaměstnanec musí dodržovat určitou míru loajality vůči zaměstnavateli a zároveň má prevenční povinnost ve vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele. Obecně se tedy jedná o požadavek na určitou úroveň kvality chování zaměstnance. Zaměstnanec by svým jednáním neměl zaměstnavateli způsobovat škodu, ať už majetkovou nebo morální.
Poruší-li zaměstnanec výše uvedené povinnosti, může zaměstnavatel přikročit k rozvázání pracovního poměru. Využít lze i nejpřísnějšího způsobu, tedy okamžitého zrušení z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance. Nejvyšší soud dlouhodobě posuzuje prakticky jakýkoli útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý nebo nepřímý, jako porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem. Tento závěr Nejvyšší soud potvrdil i v předmětném sporu, ve kterém se zaměstnanec domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru.
Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele déle než 15 let na pozici vedoucí projektu neboli stavbyvedoucí. V roce 2016 zaměstnanec bezplatně zapůjčil „na dobré slovo“ na dobu 14 dní bez souhlasu zaměstnavatele třetímu subjektu část lešenářského materiálu patřícího zaměstnavateli. Zaměstnavatel následně zaměstnanci sdělil, že s ním okamžitě zrušuje pracovní poměr pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.
Zaměstnanec se u soudu prvního stupně domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Argumentoval tím, že bezplatným zapůjčením lešení rozvíjel dobré obchodní vztahy s klientem. A zároveň nepřekročil své pravomoci stanovené v pracovní smlouvě, jelikož do jeho kompetencí patřil mimo jiné pronájem stavebního lešení.
Obvodní soud pro Prahu 6 žalobě vyhověl a okamžité zrušení prohlásil za neplatné, protože porušení povinností nebylo pro tento způsob rozvázání pracovního poměru dostatečně intenzivní. Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že klient lešení na své náklady v pořádku vrátil, zaměstnavateli nevznikla žádná škoda a pochybení zaměstnance přispělo k upevnění dobrých vztahů s klientem.
Zaměstnavatel se proti rozhodnutí Městského soudu dovolal k Nejvyššímu soudu. Dle Nejvyššího soudu měly nižší soudy přihlížet zejména k tomu, že zaměstnanec ponechal klientovi část majetku zaměstnavatele na dva týdny bez vědomí zaměstnavatele, aniž zajistil dostatečnou právní ochranu tohoto majetku a odpovídající protiplnění. Svým jednáním se zaměstnanec dopustil nepřímého útoku na majetek svého zaměstnavatele. A to navíc v postavení vedoucího zaměstnance, který měl zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů a přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele. Jednání zaměstnance nelze podle soudu ospravedlnit ani tím, že byl lešenářský majetek zaměstnavateli beze zbytku vrácen a pochybení zaměstnance přispělo k upevnění dobrých vztahů s klientem.
Dle Nejvyššího soudu je v posuzovaném sporu nutné zohlednit zejména narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele. Nejde jen o eventuální výši škody způsobené zaměstnavateli. Nejvyšší soud proto rozsudky obou nižších soudů zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu k dalšímu řízení.
Tento rozsudek potvrzuje a rozšiřuje ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, která jakýkoli útok na majetek zaměstnavatele posuzuje zvlášť přísně. Polehčující okolností není ani skutečnost, že zaměstnavateli jednáním zaměstnance nevznikla žádná škoda. Soud totiž nepřipouští jakoukoli manipulaci s majetkem zaměstnavatele bez jeho vědomí.
Otázkou však je, zda by i v případech jednání proti majetku zaměstnavatele nemělo být použitelné celé spektrum intenzity porušování povinností a odpovídajících právních důsledků pro zaměstnance. Tedy zda by jednání zanedbatelné nebezpečnosti nemělo být důvodem pro výpověď z pracovního poměru, anebo jen pro upozornění na možnost výpovědi. V případech porušování povinností jiného typu Nejvyšší soud poskytuje zaměstnancům výrazně vyšší ochranu a rozhodovací praxe je tak poměrně nevyvážená.
Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit znovu u příští aktuality z oblasti pracovního práva. Na slyšenou!
Kontrolní otázky
- Jaké povinnosti má zaměstnanec ve vztahu k majetku zaměstnavatele?
Zaměstnanec je povinen řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
- Jaký důsledek může mít porušení výše uvedených povinností?
Zaměstnavatel může se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr, a to včetně jeho okamžitého zrušení z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností.
- Jaká je ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu v případě útoku na majetek zaměstnavatele?
Nejvyšší soud jakýkoli útok na majetek zaměstnavatele netoleruje a posuzuje jej zvlášť přísně. Zpravidla jej vykládá jako dostatečný důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.